Walter Mitty a jeho tajný život

This is ground control to major Tom... Opravdu výjimečně krásně natočený midcult. Ben Stiller jako režisér natočil svůj prozatím jednoznačně nejpovedenější film, který se asi mohl stát nezapomenutelným a postavit se po bok třeba kultovnímu Věčnému svitu neposkvrněné mysli, kdyby se tvůrci nedopustili tak trochu podpásové rány - čistě postmoderní forma se pojí i s narativní postmodernou na úrovni scénáře, kde jsou od začátku oddělené dvě nezávislé linie, propojené osobou hlavního hrdiny - filmová realita a svět Walterových představ. Zatímco ovšem, zhruba v první půli snímku, jsou tyto dva světy jasně odděleny, postupem času se takřka nepozorovaně obě dvě linie slijí a není úplně jasné, co divák vlastně sleduje. Celá ta Walterova neuvěřitelná cesta vedoucí po stopách svého fotografického guru je právě tak neuvěřitelná, že by se měla odehrát pouze ve světě Walterových představ, pokud by se jí mělo dát věřit. Když ale nepřijde žádný dělící faktor a celá odysea nakonec zůstane přece jen v rovině filmové reality, zprvu tak nevšední film náhle sklouzne k prostému lépe natočenému a sofistikovanějšímu Jíst, meditovat, milovat. A to je opravdu velká škoda, film s takhle velkým potenciálem a skvělou formální stránkou nevzniká každý den. Když se tedy s vícevrstevnatého snímku najednou stane obyčejná romance, nelze se neptat po významovém ukotvení...a to už se skrz planinu banálního zjištění, že ten pravý poklad stejně najdeš nakonec doma, prodereme k sentimentálnímu konci... Ale natočené je to opravdu moc pěkně... (23.03.2014)

Doufám, že jednou neskončím jako Walter s prázdným cestovním deníkem a hlavou plnou nesplněných snů. Zrovna jedním z mých snů je Island, takže jeho zdejší (velká) účast byla opravdovou potěchou pro mé oko i dušičku. Celkově je tento snímek příjemným pohlazením po duši, přestože nepočítám, že by v mé mysli utkvěl na delší dobu. Přestože jsem si z Mittyho dobrodružných výprav tak úplně nesedla na zadek, moc mě zaujal originální námět. Něco takového tu ještě nebylo. Je vidět, že když se chce, tak něco unikátního opravdu vymyslet jde a všechno nemusí být jen prequel, sequel, adaptace, re-adaptace, remake.. Za tento počin tedy Stillerovi tleskám. Jen mě mrzí, že když se člověk zamyslí nad koncem, tak úplně nedává smysl. Anebo mi něco uniklo. (Aneb jak mohl dát Sean negativ č.25 do peněženky, když ji Walter dostal ještě předtím, než fotka vůbec vznikla, hm?) (05.11.2014)

Kvintesence života je pro každého něčím jiným a Stiller nám naštěstí tu svou nevnucuje, ale jen nenásilně představuje. A to tak zábavně, netrapně (!), vtipně ("Small beer boot"), kouzelně a skrze neokoukané scenérie Islandu, že jsem po skončení filmu byla dost mile překvapená. K Walterovi jsem totiž měla značné předsudky, vyrazila na něj pracovně a výsledkem byl nad očekávání příjemný zážitek. Možná i proto jsem velkoryse ignorovala masivní louži piva pod nohama (dík, řado tři), která mi namočila skoro všechno. Film, u kterého se někdy zasmějete nahlas, ale skoro pořád se usmíváte. Rozverný, příjemný a hlavně nenucený./// Základní východiska filmu si odporují: užívej si života, buď spontánní, bláznivý vs. draví manažeři bez zaváhání vyhazující letité zaměstnance, ale nakonec vydají číslo opěvující rutinu člověka? Dalo by se to číst i tak, že tyto bezskrupulózní součásti firem, jež se orientují pouze na profit, chce film polidštit. Nejednoznačnost/rozpolcenost je ostatně vlastností hlavní postavy – prožívá to a sní o onom. Top scény: básnický sokol, žralok, jízda na skejtu, rentgenová bitka, honička se šéfem na ulici. [Kino] (05.01.2014)

Takže - jak mohl pan Péro (s en navíc) narvat do portmoné foto, které teprve vytvoří? Nebo Beník u fontány očumoval všechny obrázky? Čert ví. Ok, nereálný, mazlivý příběh s epesními exteriéry, který nás má krkolomně dovést k poznání, že by každý potřeboval nějakého toho fotografa, aby jím byl vtažen přes hranice připosranosti do oblasti skutečného života. Kromě mě tedy, já potřebuji spíše zbrzdit. Zoolander zahrál výborně, v tom se s panem pytlík...em neshodnu, ostatně jako i v hodnocení, ovšem jinak velice trefně vystihl hned několik důvodů, proč nechte před sledovačkou mozek na nočním stolku. (04.07.2014)

Mít na rtech úsměv nepřetržitě 114 minut se mi normálně nestává. Já netuším jestli se film shoduje s předlohou, ale doporučuju ho ... on vás dojme, on vás chytne svým perfektním zpracováním. Benův Walter z vašeho srdce vymete všechny pavučiny a najde v něm skryté pocity a vy jen zíráte a necháváte se unášet příběhem osamoceného, tichého a neprůbojného snílka. A najednou ... najednou okolnostmi donucen je sám pak součástí překrásných dobrodružství za zvuků neskutečně podmanivých melodií. Celá jsem zjihla tou nádherou severské přírody Grónska a především Islandu, všemi Waltrovými zážitky a konec mě jednoduše ... odrovnal. Zítra si to pustím znovu. (02.10.2014)