Šance
Psychologický / Drama
Československo, 1971, 87 min
Režie:
Rangel ValčanovHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jiřina Třebická, Josef Abrhám, Jiří Krampol, Gustav Nezval, David d'Urso, Franco Maiorano, Jana Krupičková, Zdena Bittlová, Nina Divíšková, Jiří Hrzán, Jiří Kodet, Václav Kotva, Věra Uzelacová, Jana Marková, Leoš Suchařípa, Ela Šilarová, Vladimír Ptáček, Adolf Filip, Karel Hábl, Milena Dvorská, Vlastimil Brodský, Edita Dindělová, Vít Pešina, Václav ŠvecObsah
-
Vyhlídky na mezinárodní filmovou kariéru mohou být ošidné: herečka, která vystupuje v úspěšné divadelní inscenaci, dostane nabídku od italského režiséra na velkou filmovou roli. Hrdinka se rozhoduje, že opustí dosavadní jistoty, že se vrhne do víru lákavé příležitosti. Jenže nepočítá s tím, že ne každé očekávání se skutečně naplní podle ideálních představ... Bulharský režisér Rangel Valčanov se sice zahleděl na náročné téma, avšak zpracování zůstává silně nemotorné, na film se vcelku právem téměř zapomnělo. (oficiální text distributora)
Vyhlídky na mezinárodní filmovou kariéru mohou být ošidné: herečka, která vystupuje v úspěšné divadelní inscenaci, dostane nabídku od italského režiséra na velkou filmovou roli. Hrdinka se rozhoduje, že opustí dosavadní jistoty, že se vrhne do víru lákavé příležitosti. Jenže nepočítá s tím, že ne každé očekávání se skutečně naplní podle ideálních představ... Bulharský režisér Rangel Valčanov se sice zahleděl na náročné téma, avšak zpracování zůstává silně nemotorné, na film se vcelku právem téměř zapomnělo. Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
vypravěč
Na kraji sedmdesátých let se Rangel Valčanov pokusil osvěžit českou kinematografii, přešlapující krok od normalizačního zvrácení, závanem italského ducha (přelomu padesátých a šedesátých let). Jeho úsilí rozeznít v kulisách posrpnové Prahy ozvěnu antonioniovského či felliniovského dramatu osamělé duše v prázdném světě nebylo úspěšné. Zůstalo u citlivě vystiženého mikrokosmu a skvěle evokativní hudby Zdeňka Lišky, leč zbytek (a tedy to podstatné) - studie odcizení "na hereckém materiálu", divadelně artikulovaná a nedůvtipně aktualizovaná civilními prvky (např. pojmenováním postav skutečnými jmény herců) - mi přišel poněkud nepůvodní, opsaný od slavných vzorů. Největším zážitkem z celého filmu tak pro mě zůstává úvodní entrée: finále Schormovy divadelní inscenace Zločinu a trestu z Činoherního klubu (leč domnívám se, že Raskolnikova nehrál Abrhám, ale Kačer). A tak najednou pozbývá smyslu mluvit o Šanci a nezbývá než znovu litovat, kolik skvělých divadelních představení zůstalo filmově nezdokumentováno... Trochu zbytečně...(22.4.2011)
-
plechulka
Většinu herců z tohoto filmu bylo vidět v daleko lepších a lépe zahraných rolích. Zajímavější (z dokumentárního hlediska) je jen část filmu odehrávající se v tehdejším Činoherním klubu, kde se mihne dost herců tehdejšího obsazení....(14.4.2010)
-
ViktorD
Podivný snímek, podivná atmosféra, podivně nepřesvědčivá psychologie obou hlavních protagonistů, podivné repliky závěrečného dialogu, jenž se táhne takřka přes celou poslední třetinu filmu. Jen hudba Zdeňka Lišky je jako vždy skvělá: průzračná a oslňující... (Ta zasluhuje absolutorium! *****)(29.11.2010)
-
baxz
Celkově slabší, hlavně režijně a bohužel i herecky. I když J.Abrahám a J.Třebická se snaží, působí jejich role a celý film dost nepřesvědčivě.(22.7.2009)
