Tři do páru

...samozřejmě... předloha Cunnighamovi knihy je handicapem tohoto filmu, protože dosáhnout nebo jen naznačit její kvality je zřejmě nadfilmařský úkol... na druhou stranu "něco na tom filmu je"... co? milé herectví, lidské pochopení i zmatené hledání kudy a kam je bytostně blízké... ...dějově málo akční? ...akční asi jako život sám, co ještě všechno je potřeba do života vtěsnat? (01.09.2014)

Dopadlo to bohužel přesně, jak jsem očekával. Jako adaptace film selhává, jako samostatné dílo vůbec nefunguje. Postavy neprokreslené, zcela ploché, atmosféra nijaká, chybí postava Ericha a prvek AIDS. Herci solidní a soundtrack slušný, ale na adpataci mé oblíbené knihy, u které jsem měl pocit sdíleného štěstí, je to žalostně málo. Absolutní ztráta času. Rozhodně doporučuju knihu a tomuto snímku se velkým obloukem vyhněte. (16.04.2012)

Hodně zajímavý film, který se zabývá vztahem mezi dvěmi muži a jednou ženou, snažící se vést spolu život ve třech.Docela to na mě zapůsobilo, ale musím se přiznat, že se mi moc nelíbily pusy a postelová scéna těch dvou chlapců,působilo to na mě divně...ale jinak moc pěkné.Díky bohu, že Colin Farrell nenosí dlouhé vlasy:-) (10.11.2008)

Bobby (Colin Farrell) a Jonathan (Dallas Roberts) dva kamarádi z dětství se po letech znovu potkávají. Jejich dávné přátelství se ale mění v něco víc, je to láska? Jejich vztah navíc komplikuje Clare (Robin Wright Penn), takže vzniká milostný trojúhelník. Navíc je zde ještě Alice (Sissy Spacek), Jonathanova matka, ke které Bobby vzhlíží. Dokáže tento propletenec přežit? ... Uff, je to asi týden co jsem tento film viděl, a to, že si takřka na nic nemůžu vzpomenout může znamenat pouze dvě věci - buď začínající stařecká senilita a nebo je tak nezáživný a komplikovaný, že mi hlavou jen prolétl a zmizel. Vzhledem ke svému věku se ale musím přiklonit k druhé variantě. Jediné co mne na filmu zaujalo je Colin Farell v (pro něj) docela nezvyklé roli... (16.12.2008)

Zdařilá adaptace knižní předlohy Michaela Cunninghama „Domov na konci světa“, kterou Cunningham (1952) napsal v roce 1990, osm let před slavnějším románem „Hodiny“. Divadelní zkušenosti režiséra Michaela Meyera byly patrné například ve scéně, kdy Clare uprostřed vyprahlé arizonské zahrady oznamuje, že je těhotná. Podobnost s „Hodinami“ připomíná kuchaření – v „Hodinách“ Laura s malým synkem Richiem připravuje dort, ve snímku „Tři do páru“ Alice peče koláč s dospívajícím „adoptovaným synem“ Bobbym, a v tom momentu přichází střih a Bobby ostarší o deset let – Ericha Smitha vystřídá Collin Farrell. V příběhu hraje důležitou roli hudba, z knihy vystupuje víc, přesto ji neopomněli ani filmaři. „Na operu se ale netancuje,“ říká Jonathan. A Boby odvětí: „Tancuje se na všechno.“ Následná scéna připomíná trochu „Philadelphii“ – tanec nemocného A. Becketta (T. Hanks) s držákem, na kterém je napojena kapačka. S „Philadelphií“ má film i podobné téma – řeší homosexualitu. Závěr je sice proti knižní předloze zkrácen, ale citlivě. Navíc celkové zachycení života americké společnosti po dobu cca 20 let (60. – 80. léta 20. století) je velice plastické. „Hrdinové se pokoušejí přetvořit něco, co se vyvíjelo přes 1000 let. Snaží se předefinovat pocit sounáležitosti… a v podstatě vybudovat novou rodinu, kam by se vměstnali oni tři a dítě, které mají. Novou rodinu, jež jim bude připadat pevnější a skutečnější než jejich původní rodiny, neboť oni všichni pocházejí z rodin, které se různými způsoby roztříštily,“ komentoval příběh M. Cunningham. (02.01.2009)