Odysseus
-
Ulysses
Drama
Velká Británie / USA, 1967, 132 min
Režie:
Joseph StrickHudba:
Stanley MyersObsah
-
V úzké spolupráci se spisovatelem Fredem Hainesem přepsal režisér Joseph Strick složitý Joyceův román do poněkud zkomoleného, rozporuplného dvouhodinového snímku. Strickovo ztvárnění je svěžím přehledem událostí jednoho jediného dne v životě tří proslulých Joyceových postav Leopolda Blooma, jeho smyslné ženy Molly a mladého učitele a básníka Stephena Dedaluse. Film kritika často odsuzovala za povrchnost, nesouvislost a za to, že se příliš vzdálil od literární předlohy. Ve své době se proto setkával se spíše negativními ohlasy a v prudérním Irsku byl dokonce cenzurou zakázán až do roku 1974, kdy se mohl znovu objevit na filmových plátnech irských kin. V liberálnějších Spojených státech amerických byl tento film přijat s větším pochopením dokladem toho je, že byl nominován na Oscara. Strickovi se zdařilo věrně zobrazit několik charakterů z knihy. I když si režisér hodně užil kousavé kritiky a kasovní úspěch se rovněž nedostavil, režisér Joseph Strick se rozhodl přenést na filmové plátno také další náročný román nejproslulejšího irského spisovatele Jamese Joyce. Po deseti letech se vrátil k Joycevu dílu a s téměř polovinou stejných herců jako v Odysseovi zfilmoval další z jeho slavných románů, autobiograficky laděný A Portrait of the Artist as a Young Man. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (15)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Scénář - A . . . . . . . Zlatá Palma - výběr(22.4.2004)
-
Matty
Když odhlédneme od nesmyslnosti snahy převést Joyceův román do filmové podoby a budeme Odyssea hodnotit z pohledu diváka neznalého předlohy, lze mluvit o zajímavém experimentu. Na první pohled všední denní úkony jednoho, možná dvou obyčejných lidí se tokem času mění v obrazný i doslovný popis jejich neustálených myšlenek. Personifikace lidských pocitů možná mnohým připomene Sebevědomí a Mindrák Davea Listera z Červeného trpaslíka, ačkoliv zde je uplatňován o 360 stupňů odlišný přístup, takže místy nebudete vědět, kde vám hlava stojí. Ale co byste chtěli, když nahlížíte do hlavy někoho jiného. V Odysseovi se nedá hledat žádné poselství, jelikož pouze velmi razantně modernizuje Odysseu Homérovu – tj. klasický antický epos o putování hrdiny/člověka. Strick tak jen předvedl další způsob vnímání tohoto motivu, rozhodně ne beznadějný, ale přesto zbytečně doslovný a skoupý na zkracování (obzvlášť čtyřicetistránkový Mollyin monolog opakující stále stejné myšlenky by zasloužil poctivý „cut“). Zatímco knihu jsem nedočetl, film jsem dokoukal. 80%(25.4.2006)
-
betelgeuse
Z pohledu čtenáře knihy jednoznačně zklamání a zbytečná adaptace. Zhuštěný Joyce prostě nefunguje, eliminací Bloomových "kulometných" monologů se postava hodně zploštilá, scéna na pláži je směšná a Joyceův surreálný humor z 95% absentuje. Umění bez fantazie a bez nadhledu.(18.7.2003)
-
Slarque
S předlohou jsem do kontaktu nepřišel a film jsem určitě úplně nepochopil. Vrcholem je určitě závěrečný monolog Molly Bloomové, který je dokonalý. Zajímaly by mne reakce publika v době vzniku, ještě dnes je to celkem neslýchané.(20.7.2003)
-
Iggy
Podle mě mnohem lepší než samotná Joyceova kniha. Román je rozvleklý, nepřehledný a hooodně nudný. Film je dynamický, pochopitelný (vycházeje z ostatních komentářů asi jen pro čtenáře) a hooodně dobrý. Zůstaly zachovány experimentální prvky jako snové vize a závěrečný Mollyin monolog. V knize hodně nepřehledné a nezajímavé dialogy jsou ve filmu jasné, pochopitelné a hlavně zajímavé! Taky odpadly pro mne ubíjející odkazy na irské vlastenecké osobnosti (téměř na každé straně románu je poznámka že O'někdo byl irský někdo v tom a tom roce, udělal to a to, má pomník tam a tam a je po něm pojmenováno to a to náměstí, most, ulice). Trochu chybí přímější odkazy na řecký epos, ovšem v knize i přes vysvětlivky mi unikaly také. U filmu jsem se skutečně bavil, což se o knize zdaleka říct nedá.(1.12.2005)
-
gjjm
Jsou knihy, u kterých by filmařům s trochou soudnosti mohlo dojít, že je prostě zfilmovat nejde. Po zjištění, že tohle dostalo Oscara za nejlepší adaptovaný scénář, jsem stádo idiotů, vymyslivší si název Academy of Motion Picture Arts and Sciences, definitivně přestal brát vážně (tím nechci říct, že by mi na nich někdy nějak zvlášť záleželo). Jsem smířen s tím, že jazyk a duch knihy prostě na plátno převést nejde (pomíjím výjimky jako Mechanický pomeranč, Spalovač mrtvol či Kytice). Tento prostý fakt ovšem jakoukoli neliterární adaptaci Joyceova nerománu činí zoufale nemožnou. Má to děj Odyssea - a to je všechno. Bohužel, v Odysseovi na ději záleží ze všeho nejmíň - je to především text, v němž byl anglický jazyk a literární styl doveden do svého nepřevýšitelného vrcholu (což se ve filmu nikdy nemůže podařit napodobit). Z jedné z nejlepších, nejnekonvenčěnjších a nejsložitějších knih dvacátého století se stal průměrný film své doby (P. S. Kdybyste někdo měli Burgessovu rozhlasovou adaptaci The Blooms of Dublin, urvu vám obě ruce). Mimochodem, celkem slušný sestřih: http://www.youtube.com/watch?v=K5G7pNXRN_E P.. S. Pro Iggyho: To, že zůstalo zachováno pár filmařských experimentů ještě neznamená, že se převedla do filmu celá experimentální struktura knihy. Kniha je náročný cyklus experimentů s anglickou stylistikou a pokud se zachová pár z nich, rozhodně to nestačí.(14.2.2009)
-
danecek24
25. Zlatý Glóbus za rok 1967 - nominace (1) - Nejlepší zahraniční (anglicky mluvící) film - Velká Británie(8.1.2009)
-
Natabar
Jakožto neznalý předlohy mám (pochopitelně a z komentářů vidím, že ne sám) dost zásadní problémy s pochopením, "o co jako šlo". Tak tedy pouze dojem a pocity: První část (asi hodina) mě neskutečně nudila - nic pořádného se nedělo, co se nakouslo, nepokračovalo a já v duchu lavíroval mezi 1až 2*. Pak najednou film získal dynamiku (neříkám smysl, spíš naopak) a já se ptal, kdo se zbláznil - zda já, Mr. Bloom anebo režisér. Zde jsem nekompromisně klesnul k "odpadu", avšak nemohl jsem se ubránit pocitu, že se mi tato zhovadilost líbí mnohem víc než příšerný začátek. V této rozpolcenosti jsem se doklopýtal až k závěru, kde mě monolog Mrs. Bloom pošimral na tu správnou filmovou strunu. A tak pln rozporů - asi tak jako celý film - průměruji na 3*.(19.1.2010)
-
Opsha
Nepochopil jsem. To je asi to umění.(19.3.2007)
-
Fredericus
Román jsem nečetl, film viděl dvakrát - už poprvé na mě zapůsobil svou atmosférou a stylizací, byť u předlouhého Mollyina monologu jsem se neubránil usínání; prozatím ho řadím mezi své oblíbené. Ovšem: později jsem měl možnost shlédnout jinou Strickovu joyceovskou adaptaci, tentokrát knihy, kterou jsem předtím četl (Portrét umělce v jinošských letech) a velmi si ji oblíbil - a byl jsem zklamán, ne-li zděšen: převod Joyce na plátno je v plné šíři jistě nemožný, možné ovšem je specificky rozvinout některé prvky z předlohy - namísto toho jsem byl svědkem vykostěného ilustrování "dějové" "linie", které jsem do konce přetrpěl jenom z jakési (zvrácené) zvědavosti. Je to i případ Odyssea? Zatím nemůžu posoudit.(3.11.2008)
-
Dexx
Zpočátku chaos, ale jakmile se člověk zorientuje, stává se to zajímavým, i když často bizarním a nadále dost nepřehledným snímkem. Je vidět, že se hodně zhušťovalo, což je občas potíž. Ale natočeno je to skvěle, a myšlenky stojí za to.(18.7.2003)
-
Mejsy
Předloha je těžko pochopitelná a film už nejde pochopit vůbec.(3.11.2003)
-
Zabriskie
Na tento symbolistický nesmysl bych asi potřeboval být ortodoxní intelektuál, abych si ho užil, nebo dokonce pochopil.(28.9.2003)
-
DonFrolimo
Kupodivu zdarila adaptace, dokonce jsem si pri cetbe hlavni postavy predstavoval vizuelne podobne. Literarni experimenty jsou celkem slusne pretavne do tech filmarskych. Dojem rovnez stejne dobry. Film je stravitelnejsi nez kniha, lec pro nectenare, predpokladam, vicemene mimo misu.(25.3.2008)
-
antragus
Film jsem buď nepobral já, nebo on mě. No každopádně předlohu jsem nečetl, jinak posuzovat nemůžu... Tak za 3.(14.12.2009)