Garfield ve filmu

Film, který je dokonalým potvrzením faktu, že předloha je nezfilmovatelná. Takže, když se vyrovnáte s tím, že Garfield ve filmu má s Garfieldem ve stripech společné snad jen jméno a lenost, můžete se docela pobavit. Já jsem se bavil víc než u většiny zvířato-digitálních filmů posledních let, oba díly Scooby Doo nevyjímaje. Navíc se zas jednou docela vydařil český dabing. (03.10.2004)

Měl bych být objektivní, ale to by filmového Garfielda o moc výš neposadilo - i jako komedie pro rodiny s malými dětmi je to totiž jedna z těch slaboduchých "hups... bouch bác rozplesk" záležitostí, kterých jsme viděli mraky. Jo, pravda, vožtomilí pejsánci v nich nehopkali na "Blekajdpís", ale co to je za pozitivum, že?:) Prostě originalitu nebo nedej bože něco neprvoplánovitého abyste tu pohledali. A samozřejmě to nemá absolutně nic společného s legendárním comicsem:P Bill Murray to v Zombielandu vystihl naprosto přesně... Nicméně ať se mi to zdá jaké chce, respekt vůči dabérskému výkonu Vladimíra Čecha. 40% (21.05.2012)

Nechutné znásilnění původního stripu, překroucení všech postav a to celé zabalené do hloupoučkého děje. Především jsem vůbec nepochopil, proč Liz vůbec dává Jonovi, který má ke všemu kočku, psa. Dál se radši nebudu ani rozepisovat. Každopádně, dávám 1*, 1/2 za Garfielda, který na začátku má pár aspoň trochu ironických hlášek, a 1/2 za Jennifer Love Hewitt. (11.04.2005)

Tenhle film se mi nelíbil jednak jako skalní fanynce kresleného komixu, ale ani jako běžnému divákovi. Příběh ani nestojí za řeč, vtipné to není, pro půblikum nad 5 let (vyjma mojí mámy) musí protáčet oči, jak mohl někdo něco takového vůbec natočit. Animované příběhy s Garfieldem byly sice taky pro děti, ale přeci jen si ten sarkastický, líný a tlustý kocour se slabostí pro italské jídlo a tendencí k šikanování psů zachoval svojí náturu a tvář a mohli se na to dívat i odrostlejší diváci, fanoušky komixu to neurazilo, ale tohle je HROZNÝ! Vlastně ani nevím, za co je ta jedna hvězdička, možná že pro diváky do 5-ti let... (11.07.2005)

Některé kulturní zločiny vyvolávají lítost nad tím, že nejde jít s hodnocením do mínusu. Zfilmovaný kocouří obéza je monstrózně příšerný a neobstojí ani když odhlédneme od kultovních a spíše dospěláckých stripů, v nichž vznikl. Kromě nudného a kompletně nesmyslného příběhu je "zábavné" pozorovat tvůrčí invenci v mnoha scénách: když má jet Garfield do města a nikomu se nechtělo vymýšlet provedení jeho cesty, následuje záběr na kocoura před autobusem - střih na jedoucí autobus - střih na kocoura v ulicích města. Wow! Záporák chce ve vlaku zastavit prchající zvířata, takže strčí do zavazadel v regálu, následkem čehož o několik metrů dále spadne jeden kufr do strany a přímo před ně. Wow!!! V mezičase sledujeme tancující digitální zvíře / zpívající digitální zvíře / neustále někam padající digitální zvíře / stáda zvířat, dělajících bordel. Gagů je spousta a ani jeden není vtipný nebo nápaditě provedený. Jako fanoušek Garfielda mám ovšem zásadní problém zejména s tím, že film naprosto ignoruje ducha původního díla. V dětství jsem ho miloval pro zlomyslné a mnohdy poněkud brutální gagy, v dospělosti stále doceňuji kvanta kousavých sarkastických hlášek, doprovázejících údernou parodii na každodenní rutinu (od pondělního vstávání až po randění). Výsledek filmového zpracování je o to smutnější, že ho zaštítil sám Jim Davis. Prachy? Senilita? Kdo ví, ale je to nesnesitelně infantilní křeč, na níž lze ocenit snad jen rajcovní Hewittku a fakt, že bez titulků má film něco málo přes hodinu. Chudák dabující Murray - i chatrné zbytky sarkasmu totiž scenáristi důkladně obrousili a zbavili úderného kontextu. (07.01.2024)