O sirotkovi z Radhoště

Porevoluční záchvat filmařů jak uctít národní povědomí Valachů a nasrat tak Slezinu, je mi jasný, že jsem píchnul do hadích sraček, takže se vyvaruju polemice o tom, že vše na východ od Pelhřimova je Asie a nechám si i další vejšplechty, které mám na svém českém jazyku. Stačí, když nebudu souhlasit s tím, že by zde byla Hapkova hudba pro mé ucho lahodící a jako vždy, dnes už klasicky, odporné postsynchrony se zvukem jak ze sloní prdele. No, a abych nezapomněl na oko, díky mé čivě si nakonec vysloužila pohrábka aspoň dvě hvězdy a to díky primáři Sůvovi, protože jako radhošťská transka by mohl z fleku mazat do Bouloňského lesíku a kasírovat těžké love.Takže jedna hvězda za transportéra a druhá za to, že se netočilo v barandovském papundeklu. (20.01.2013)

Předpokládám,že tato pohádka čerpala námět z knížky pohádek o Radhošti, nemohu si teď vzpomenout na ofciální titul, která vyšla ještě někdy za první republiky a bohužel se mi ztratila. Je v ní sestava víceméně pochmurnějších pohádek či snad spíše i pověstí, která jsou stravitelné spíše až pro starší děti než pro malé čtenáře, protože příběhy jsou přece jen syrovější, postrádají tu učesanost Němcové či Erbena a humornější prvky nese v té knížce jen jedna pohádka, možná dvě. (14.03.2007)

Michálek je blbé děcko, které na sobě nechá dříví štípat a ještě za to plačtivým hláskem poděkuje. Tento skvělý materiál pro pedofily má štěstí, že bylinkář Haboš je veskrze hodný člověk, který usiluje pouze o sirotkův zděděný majetek, nikoliv o chlapcovu nevinnost. Podezřele se ovšem jeví transvestita primář Sova, co se Michálkovi snaží vlichotit v různých nápaditých převlecích. Navíc nebohého kluka nahání jódlující víla a vyhrožující Roden, po kterém uklízečka hodila hadrem tak šikovně, až mu zůstal přilípnutý na hlavě. Michálek nedbá na protivenství, překoná dokonce i dvojici "hrůzostrašných" plyšových psů, aby se dostal ke kvítku páchajícímu dobro. Za odměnu je mu ukradeno 10 let života a tak se pitomý klouček náhle ocitne v mužském těle a na míru padnoucích šatech. Primář Sova v dámském úboru nelení a vmanévruje naivního mládence přímo do spárů rozmazlené princezny, která vrhá cizím majetkem po svých poddaných. Když princezničku unese Roden (že si nedá pokoj, vždyť už těch ženských musí ve svém černokněžnickém hnízdě mít tři prdele, ne-li víc), Michálek ve své nezměrné blbosti nezajásá, že se kravky zbavil, nýbrž vyrazí na rescue mission. No co si budem nalhávat, s ohledem na atraktivní prostředí Beskyd jsem doufala v poněkud inteligentnější námět i zpracování, ale proti většině troškovin z polistopadové doby je "Sýrotek z Radhoště" ucházející pohádka. Rozhodování, kolik hvězdiček udělit, mi usnadnila hezká Hapkova hudba. 51% (22.01.2013)

Malý, ubohý chlapec je zlým bylinkářem vyšoupnut do jeskyně, kde má umřít, když se nezadařilo už po cestě. Nad dítkem drží ochrannou ruku pán Radhoště. Chlapec tedy získá kouzelný artefakt a v mžiku dožene stárnutí, které se mu podařilo zastavit. Takže je věkem tam, kde by být měl, akorát mezi tím neměl nic odžito, pokud cestu přes louku a taneček s dámou v zeleném nechceme vydávat za životní zkušenosti. To mu ovšem nebrání v tom zamilovat se do první ženský, co kdy viděl. Vlastně to vzplanutí tím je dost vysvětleno. A nad vším dozoruje stařenka, tedy pán Radhoště. Chlapcova životní láska je unesena zlým čarodějem, jak jinak, hodní čarodějové dívky neunášejí. Chlapec pak svou lásku statečně vysvobodí, což je po tom, co ji viděl chovat jako naprostého troubu, vcelku s podivem. Zlu se dostane odpuštění a ponaučení, hudbou Hapka vykradl sám sebe, ale pan Chudík se mi jako pán Radhoště moc líbil. (20.01.2013)

Pohádka, která je pro mě nekoukatelná (a tudíž nehodnotitelná) kvůli jedné jediné technické záležitosti - tou jsou postsynchrony, které se nahrávaly snad někde v plechovém barelu, u kterých vidím herce dřepět u mikrofonu a číst repliky z papíru. Dělají z TV filmu rozhlasovou hru, na kterou odmítám přistoupit. (21.12.2013)