Rebelové neonového boha (festivalový název)
-
Ch'ing shaonien na cha
-
Rebels of the Neon God
Drama
Tchaj-wan, 1992, 106 min
Režie:
Ming-liang TsaiHrají:
Tien Miao, Kang-sheng Lee, Chao-jung ChenObsah
-
Revoluční film, který natrvalo změnil charakter Tchajwanské kinematografie, vypráví příběh několika mladých lidí, kteří svůj život dělí mezi návštěvy počítačových heren, barů, jednorázové nebo nefunkční vztahy a neschopnost komunikovat se svými rodiči. To vše v dlouhých, tekutých záběrech, jejichž cílem je dostat na plátno co nejreálněji současný svět. Svět, kde staré už žije jen v příbězích a pomalu se vytrácí spolu s generací našich rodičů. Svět, který se žene dopředu, a přitom podivně přešlapuje na místě. (Filmasia 2006) (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
EdaS
Příjemně civilní portrét života mladých ve velkoměstě. Žádné velké drama, největší předností filmu je autenticita.(4.12.2006)
-
Artran
Tento film, na rozdíl od toho, co tvrdí EdaS, drama je a velké. Nicméně je podán s určitým odstupem a vše je ukryto pod povrchem, ze kterého musíme umět číst. Sledujeme dvě linie filmu. První je příběh dvou mladíků, kteří tráví svůj život na ulici. Živí se vykrádáním počítačových obvodů z telefonních ústředen. Jeden z nich má vztah s dívkou, kterou živí nudná práce u stadiónu na kolečkové bruslení. Druhá linie se zaměřuje na nefunkční rodinu. Otec, matka a syn. Ten přeruší školu a vybere peníze na studium. Vše ho táhne směrem dolů (zatímco zdola stoupá voda a zaplavuje byt.) A o tom je celý film - o sestupné spirále až na samotné dno, ze kterého není úniku. Pokus o navázání kontaktu vychází naprázdno - telefon zvoní, aniž ho kdo zvedne.(19.1.2007)
-
KlonyIlony
V tomto ranném Caiově počinu lze rozpoznat typické rysy jeho zralejší tvorby, která podle mého stále více směřovala k estetickému fomalismu (hlavně Tvář). RNB je film především o odcizení, o neschopnosti vyrovnat se s životní situací, je výpovědí o jednotlivcí v podmínkách modernity. Jsou v něm přítomny oblíbené Caiovy vizuální motivy, které použil např. i ve filmu Díra: brouci, zatopené byty s kachličovými podlahami, lidé v intimních situacích (oblečení pouze ve slipech apod.). Spousta scén zachycuje protagonisty v melancholickém rozpoložení, civějící před sebe, do stopu, čekající, opuštěné; v trapných či nemístných situacích - při onanování, opilá trojce v hodinovém hotelu. Opresivní, nehnutá, melancholická atmosféra prostoru bytů a hotelů kontrastuje se záběry frekventovaných ulic, stánků se svítivými nápisy na nočních trzích, blikáním a zvuky automatů v hernách. Tento vizuální kontrast podle mého vyjadřuje myšlenku odcizení dost sugestuvně: protagonisti neví co se sebou, proto hledají únik v ruchu ulic a heren. Příběh je o dvou zlodějíčcích (Azi, Abing, kteří vykrádají automaty - v pouličním živitě sice umí chodit, ale jejich štěstí je vratké; a o mladistvém outsiderovi Xaiokangovi, který si - možná ve snaze napodobit domiantního Aziho - zadělává na problém. Xiao Kanga žárlí na Aziho, který má poměr s Akui. Vztah mezi Azi a Akui je složitý, oba balancují mezi sblížením a odcizením, nakonec ale k sobě najdou cestu. Xiaokang se odcizuje rodičům, postupně s k nimi uzavírá cestu, ztratí naději na sblížení se s Akui; v poslední scéně sedí před zvonícím telefonem v jakési seznamovací kanceláři a nedokáže se odhodlat ho zvednout. Co znamená, že jej nezvedl? větší odcizení, nebo nalezení nové rovnováhy a odhodlanosti? Film není oslavou ztráty smyslu, je reflexí nad vykořeněním jedinců v podmínkách modernity, která prozrazuje autorův kritický postoj. V tomto smyslu je spíš modernistický, než postmodernistický. V tom se RNB podle mého liší od jeho pozdějších (či pozdních) filmů.(6.8.2011)