poster

Rebelové neonového boha (festivalový název)

  • Tchaj-wan

    Ch'ing shaonien na cha

  • EN název

    Rebels of the Neon God

Drama

Tchaj-wan, 1992, 106 min

Režie:

Ming-liang Tsai

Komentáře uživatelů k filmu (3)

  • EdaS
    ****

    Příjemně civilní portrét života mladých ve velkoměstě. Žádné velké drama, největší předností filmu je autenticita.(4.12.2006)

  • Artran
    ****

    Tento film, na rozdíl od toho, co tvrdí EdaS, drama je a velké. Nicméně je podán s určitým odstupem a vše je ukryto pod povrchem, ze kterého musíme umět číst. Sledujeme dvě linie filmu. První je příběh dvou mladíků, kteří tráví svůj život na ulici. Živí se vykrádáním počítačových obvodů z telefonních ústředen. Jeden z nich má vztah s dívkou, kterou živí nudná práce u stadiónu na kolečkové bruslení. Druhá linie se zaměřuje na nefunkční rodinu. Otec, matka a syn. Ten přeruší školu a vybere peníze na studium. Vše ho táhne směrem dolů (zatímco zdola stoupá voda a zaplavuje byt.) A o tom je celý film - o sestupné spirále až na samotné dno, ze kterého není úniku. Pokus o navázání kontaktu vychází naprázdno - telefon zvoní, aniž ho kdo zvedne.(19.1.2007)

  • KlonyIlony
    ****

    V tomto ranném Caiově počinu lze rozpoznat typické rysy jeho zralejší tvorby, která podle mého stále více směřovala k estetickému fomalismu (hlavně Tvář). RNB je film především o odcizení, o neschopnosti vyrovnat se s životní situací, je výpovědí o jednotlivcí v podmínkách modernity. Jsou v něm přítomny oblíbené Caiovy vizuální motivy, které použil např. i ve filmu Díra: brouci, zatopené byty s kachličovými podlahami, lidé v intimních situacích (oblečení pouze ve slipech apod.). Spousta scén zachycuje protagonisty v melancholickém rozpoložení, civějící před sebe, do stopu, čekající, opuštěné; v trapných či nemístných situacích - při onanování, opilá trojce v hodinovém hotelu. Opresivní, nehnutá, melancholická atmosféra prostoru bytů a hotelů kontrastuje se záběry frekventovaných ulic, stánků se svítivými nápisy na nočních trzích, blikáním a zvuky automatů v hernách. Tento vizuální kontrast podle mého vyjadřuje myšlenku odcizení dost sugestuvně: protagonisti neví co se sebou, proto hledají únik v ruchu ulic a heren. Příběh je o dvou zlodějíčcích (Azi, Abing, kteří vykrádají automaty - v pouličním živitě sice umí chodit, ale jejich štěstí je vratké; a o mladistvém outsiderovi Xaiokangovi, který si - možná ve snaze napodobit domiantního Aziho - zadělává na problém. Xiao Kanga žárlí na Aziho, který má poměr s Akui. Vztah mezi Azi a Akui je složitý, oba balancují mezi sblížením a odcizením, nakonec ale k sobě najdou cestu. Xiaokang se odcizuje rodičům, postupně s k nimi uzavírá cestu, ztratí naději na sblížení se s Akui; v poslední scéně sedí před zvonícím telefonem v jakési seznamovací kanceláři a nedokáže se odhodlat ho zvednout. Co znamená, že jej nezvedl? větší odcizení, nebo nalezení nové rovnováhy a odhodlanosti? Film není oslavou ztráty smyslu, je reflexí nad vykořeněním jedinců v podmínkách modernity, která prozrazuje autorův kritický postoj. V tomto smyslu je spíš modernistický, než postmodernistický. V tom se RNB podle mého liší od jeho pozdějších (či pozdních) filmů.(6.8.2011)