The End of Violence
Am Ende der Gewalt
Režie:
Wim WendersScénář:
Wim WendersKamera:
Pascal RabaudHrají:
Bill Pullman, Andie MacDowell, K. Todd Freeman, Gabriel Byrne, Traci Lind, Pruitt Taylor Vince, John Diehl, Nicole Ari Parker, Daniel Benzali, Samuel Fuller (více)Obsahy(1)
Tvůrce existenciálních filmových esejů, uznávaný německý režisér Wim Wenders, se opět pokusil spojit "něco" ze své vážněji zaměřené poetiky s divácky vděčným filmovým žánrem. Zároveň se rozhodl natočit film o násilí bez jeho přímého zobrazení. Spolu se scenáristou Nicholasem Kleinem si pro tuto příležitost vybral i vhodné hrdiny: v příběhu se sbíhají osudy tří mužů: vědce, ambiciozního detektiva a producenta akčních filmů. Bohatý producent Mike Max řídí své impérium pomocí telefonů a počítače a nebere vážně sdělení manželky Paige, že ho opouští. Ještě týž den se producenta zmocní dva najatí zabijáci, vše se ale vyvíjí jinak, než podle jejich plánu. Akci zabijáků zachytil na monitoru vědec Ray Bering, který pro FBI dokončuje projekt sledování dění v celém městě pomocí stovek kamer. Jeho realizace má znamenat zásadní obrat boje se zločinem: konec násilí. Projekt má ale přinejmenším dva háčky: je snadno zneužitelný a nelegitimní... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (34)
The End of Violence by se spíš měl překládat jako Konec násilí, mnohem lépe vystihuje podstatu filmu. Už u The Million Dollar Hotel jsem se potkala s tím, že pro mě je to naprosto úžasný film, dosahující kvalit Nebe nad Berlínem, ale pro většinu ostatních je to Wimova šlápota vedle. Stejně tak u Linie násilí. Překrásný snímek o cestě člověka za poznáním sama sebe. Wim si na tuto pouť pozval na pomoc násilí, dozajista aktuální téma. ()
ocenenia : MFF Cannes 1997 - Nominácia na 1. cenu ◘◘◘◘ Násilie je ovocím paranoje, a častokrát keď príde dlho očakávaný nepriateľ, zistíme že nás vlastne oslobodil.... Na tak zložitú tému si Wenders zvolil asi až príliš zložitý dej, neobratne kľučkujúci medzi svetmi hollywoodskej filmovej produkcie, vládnej špionáže, policajného vyšetrovania, vzťahov otca a syna, manžela a manželky, ženy a muža.... príliš veľké sústo pre tak subtílny film, neschopný prekročiť hranicu od iba krásne zosnímaného (kamera Pascal Rabaud) rozjímania k naozaj "za srdce chytiacemu" filmu.... herecké výkony sú však veľmi dobré, Bill Pullman a Gabriel Byrne, urobili asi všetko, čo im scenár dovolil.... a vo vedlajšej úlohe otca sa poslednýkrát na plátne objavil Samuel Fuller, slávna postava americkej kinematografie, ktorý sa práve násiliu vo svojich filmoch nikdy nevyhýbal... apropo, nie je miesto vraždy, okolo krorej sa točí celý dej filmu, identické s miestom, použitým pri natáčaní Paríž, Texas? ()
Až počtvrté mi přišlo k téhle "éterické" krimi vhodně zvolené pozvolné tempo a prolínání několika vypravěčských rovin. Jeden z filmů, ke kterému se vztah rodí buď pomalu nebo vůbec. Zamyšlení nad odcizeností a samotou, mocí a jejím zneužitím. A pak ta hudba Ry Coodera... Mám prostě pro Wenderse slabost. ()
Hmm. Bylo mi u toho hezky. Což je o thrilleru dost zvláštní výrok, ale to už je holt Wenders. Každý jeho film je napůl sen. A teď nemám na mysli sémiotiky s jejich teoriemi o obecné podobnosti filmu a snění – tenhle chlapík v tom oboru dospěl dál než ostatní. Hodně za to může hudba, zde zvláště vypečená, nálady waitsovské, i když samotný Waits se ozve jenom jednou. Zápletka je na tom sice to nejméně důležité, ovšem protentokrát potěšila její sevřenost a dořečenost všeho podstatného (když dáváte bacha) – to u mistra nebývá pravidlem. Taková prima meditace. A co do vývoje postav větší roadmovie než celá V běhu času, mimochodem. Asi bych si měl novějších wendersovin sehnat víc. ()
Tak tohle mě zcela převálcovalo!! Film, o kterém se dá říct, že je americký, ale je v něm tak moc, že jsem zůstala nevěřícně zírat a vydrželo mi to až do konce. Kousek, který byl zřejmě přesně ušitý na mou míru, měl napětí, strašně mě bavil, sedla mi muzika i výběr herců a navíc jsem ochotná si ho hned pustit znovu! Překvapení. Inu vybírala jsem podle režiséra a nezklamal mě. Já snad dám znovu i Paříž, Texas!! Poznámka pod čarou: Scéna baru silně evokuje obraz Edwarda Hoppera Noční ptáci. Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Reklama