Dove si spara di più

Zakomponovanie otravnej shakespearovskej tematiky do spaghetti westernu nakoniec nedopadlo tak hrozne ako som sa obával, práve naopak... Fáza streleckého výcviku mladého Johnnyho Mountersa, spočívajúca v krátkom školení, ktoré dostal od jednorukého psanca Leftyho a jeho náhla premena v najrýchlejšieho pištoľníka v kraji boli síce úsmevné, v Dove si spara di più sa však prakticky stále niečo deje, obe súperiace strany si navzájom dávajú nepretržite do tela a jedna prestrelka tu strieda druhú. Presne takýto razantný a priamočiary prístup mám u špageťákov rád. Navyše, v tej dobe ešte neznámy herec Paul Naschy si tu strihol menšiu rolu svalovca, ktorý v saloone absolvuje drsný súboj v pretláčaní. (23.02.2018)

O tomto filmu je zmínka ve skvělém dokumentu o italských westernech, jako o kultu který jako první zaznamenal jakýsi protest proti násilí. Je to příběh Romea a Julie, který ale končí opačně než u Shakespeara, tedy milenci přežijí a rodiny se vyvraždí. Ve světových žebříčcích týkajících se italských westernů je film umístěn většinou okolo stého místa, pro mě je to průměr, na který se dá koukat, hudba je příjemná a Peter Lawrence hraje dobře svoji roli. Vadily mi občasné scenáristické úblby, například v první třetině scéna kdy Lawrence společně s "Leftym" utečou ze zajetí, na jednom koni. Nejen že je nepřátelé nepronásledují, ale navíc v dalším záběru už mají koně dva... (08.02.2013)

Klasika špageťáku 60 tych rokov, úžasné prostredie,akcia aj keď niekde chýba krv a čo ma najviac zarazilo - hudba pripomínajúca slovenskú ľudovú pieseň ,, Nebojím sa že ma chytia,nebojím sa ........., aj titulná pieseń veľmi príjemná. Hlavný predstaviteľ u nás známeho westernu Nešikovné ruky...Pre milovníkov westernov povinnosť! (14.02.2013)

Mor na ty vaše scénáristy! Teprve 8 minut před koncem je náznak skutečně westernového řešení Shakespearova námětu, ale stejně to skončí jak pohádka. Nejen myšlenkově, ale i hudebně "úsporné" a neorginální: celý film si vystačí se 2 hudebními motivy, přičemž ten první by se hodil spíš do westernové komedie a druhý je vykraden z Verdiho. Jedna hvězda za dvě hezké herečky a za postavu Johnnyho/Romeova "učitele". Víc tento film bohužel nenabízí. (19.03.2013)

Nejpodivnější film, neméně western, co znám. Co nám tím chtěl autor říci? Dva na krev (zde hojně využitou) znepřátelené rody Monterů a Camposů (podobnost s klasikem čistě náhodná?) bez jakékoliv cti a čestnosti rozhodnuté vyzabíjet se do posledního muže. A do toho mladý nevinný (jen proto, že neumí střílet) Johnny "Romeo" Monter coby hlavní hrdina, jehož při každé vhodné příležitosti konkurenční rod se zcela sjetým Martellanzou v čele zajme a nějakým způsobem hodlá zlikvidovat, pročež ten vždycky unikne, za pomoci svého nového přítele bez ruky sesbírá zkušenosti jak se zbraněmi, ženami, tak s celkovým drsným světem a je rozhodnut vyrazit se mstít. Při jednom přepadení však potkává "Julii" Camposovou (rázná to dívka nesahající daleko pro zbraň, jíž zpravidla ohrožuje svého Romea) a v milostném objetí jí slibuje, že vše vyřeší bez násilí. Což je skutečně netradiční, jako celý film, který zjevně nebyl zaměřen jen proti násilí ve filmu, nýbrž proti všemu násilí ve světě, líčící tento příběh s podivně krutým nadhledem a Puccini se drží postupu: Když brojím proti násilí, natočím nesmyslně násilnický film. Proti dvěma hlavním hrdinům těžko něco říci, stejně jako proti (protentokráte ulízlým účesem obdařenému) odpornému Martellanzovi a velice zdárně sekundujícímu ženichu Lullimu s vyloženě zavilým vlčím výrazem. Jen mimochodem, ona veselá nehodící se píseň provázející nás celým beznadějným dějem je děsně chytlavá. Sympatický nikdo, pojetí podivné, některé scény velice naturalistické, po celém zůstává nepříjemná pachuť, ale film splnil, co měl a formálně je (krom opět divných střihů) poveden, čili režisér mohl být spokojen a mohl klidně umřít. A ten závěr... PS: MR007 prozradil v komentu zásadní spoiler, chcete-li se nechat překvapit, pozor. (06.04.2013)