El verdugo
La ballata del boia
The Executioner
The Executioner
Režie:
Luis García BerlangaKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Miguel Asins ArbóHrají:
Nino Manfredi, Emma Penella, José Isbert, José Luis López Vázquez, Ángel Álvarez, Guido Alberti, Chus Lampreave, Alfredo Landa, José Sazatornil (více)Obsahy(1)
José Luis pracuje u pohřební služby, ale stále touží odjet do Německa, pracovat jako automechanik a hlavně zbavit se stigmatu funebráka, se kterým žádná dívka nechce nic mít. Milostný románek s katovou dcerou Carmen naprosto změní jeho životní plány, když nejen, že jsou nachytáni jejím otcem in flagranti, ale Carmen je navíc těhotná. Naštěstí to vypadá, že budou moct poklidně žít ve služebním bytě. Byrokratický šiml je neúprosný a Amadeo s odchodem do důchodu ztrácí na služební byt nárok. José Luis je tak nucen podat žádost o místo kata. Ačkoliv výhody plynoucí z Josého druhého zaměstnání umožňují rodině slušný život, José trpí noční můrou z představy, že jednoho dne bude muset svou profesi začít vykonávat a skutečně připravit o život člověka. A chvíle první popravy se neúprosně blíží. Při setkání odsouzeného a kata bude na popraviště nutné odvléct jenom jednoho z nich. (Jezinka.Jezinka)
(více)Recenze (19)
Zlatý Lev - výběr ()
„Bergman, Bergman...?“ Když humor za Franca, pak takovýhle. Komedie veselá jako pád do čerstvě vykopaného hrobu a něžná jako květina z pohřebního věnce. O muži, který rozhodně nechce být katem, ale jaksi nemá na vybranou. Rodinu třeba nějak uživit. Drsných vtípků nejsou ušetřeny děti ani odsouzenci jdoucí na smrt a jakkoli se film nese v rozverné náladě, s prudkými slovními výpady a výborně načasovanými komickými gesty, nezastře své temné nitro. Kdo chceš přežít, musíš zabít aneb Někdo to dělat musí. S filmem přímo nesouvisející problém představuje palba vět, občas tak zběsilá, že jsem sotva stíhal číst titulky, natož sledovat plátno. 80% ()
(Předesílám, že film jsem viděl s českým dabingem, takže třeba v ženské postavě se mi pořád projektovala Slávka Budínová, a ponechání angličtiny a němčiny působilo trochu komicky) Kat je satirou na tehdejší režim ve Španělsku, která ukazuje absurditu dobových praktik. Postavy popravčího a jeho následníka (toho času funebráka) jsou obklopeny mírně morbidním a černým humorem, a hlášky, který vypouštějí z úst, jsou dost vtipné a trefné. Na druhou stranu, smíchu ke konci začne ubývat, což je z půlky dáno tím, že filmu dochází dech, ale také kvůli jistému mrazení, které divák podvědomě cítí. Celkově slabší 4*. ()
Již od prvních minut fascinující film. Nejen svým námětem (jedním z hlavních hrdinů je kat), který je občas hodně provokativní, ale i svým "neorealistickým" zpracováním. A vůbec není poznat, že se nejedná o italské, ale španělské dílo. (Bohužel, protože tyhle divoce gestikulující a přeřvávájící se italské rodiny fakt nemusím). Zároveň je film plný nejen černého humoru. Téma pohřebáků vůbec není nové, jak by si mohl myslet divák seriálu Six Feet Under, kromě tohoto snímku stačí připomenout třeba jugoslávské Maratonce. Snad jediné, co mě na filmu vadilo, je strašně ochraptělej hlas toho starýho dědy. To bylo utrpení poslouchat. ()
Neříkám, že je Berlanga špatnej režisér, ale jeho filmy nejsou nic víc či míň než nuda a šeď [a ne, nejde o to že jsou černobílý]. O to víc mě fascinuje, jak mohou být jeho filmy považovaný za komedie, když humoru je v nich jak šafránu.... 9 z 10 diváků nedoporučuje sledovat při spánkové deprivaci (nezávisle ověřeno několika studenty filmu) ()
70% Dabované, černohumorné, protagonista mi lezl na nervy. Chcete-li film s katem, sáhněte raději po Posledním katu, ostatně tamní popravčí i ten zasloužilý zde jsou podobné lidské typy. ()
Kat je zžierajúca nekompromisná dráma, plná scén s čiernym humorom. Berlanga porušuje všetky pravidlá, vysmieva sa smrti, vysmieva sa morbídnosti a ľuďom, ktorý ju povýšili na remeslo. Mnoho scén sa vpáli do hlavy a sú hodné zapamätania, záverečná je však extrémne šibeničná... Niet sa čomu diviť, že frankistický režim v krajine mal s filmom zásadný problém. ()
Komedie "en blanco y negro" ne zcela nepodobná Papouškovým komediím české nové vlny. Na paškálu je nižší společenská třída madridských měšťáků. Spád prvního tobolky nemá a občas je tam hlucho - ubírám dvě hvězdičky, ale za závěrečnou scénu jednu přidávám. Pozn. nevím, co s tímhle filmem udělal překlad, sledovala jsem originál. ()
Italský temperament si podává ruku se španělskou groteskností a hrůzami frankistického režimu. Výsledkem je komedie s brutálním tempem a skvěle vystavěnými situacemi, z nichž kdesi hluboko pod kůží mrazí. Berlanga trest smrti zpochybňuje skrze přirozené zábrany lidské osobnosti a je úplně jedno, zdali je postava maloměšťák a slabošský prospěchář a obětí skutečného trestu se paradoxně nakonec stává sama. Zajímavé a odvážné je i řešení těchto dilemat v otevřeném a bezstarostném "party" prostředí Mallorcy, v němž Španělsko pokrytecky ukazuje zcela jinou tvář určenou pouze západním turistům. Přítomnost kata se pak zdá být ještě paradoxnější a nepatřičnější. Škoda, že Berlangovy filmy po tomto tvůrčím vrcholu šel kvalitativně hodně dolů. ()
Kat se zvláštním způsobem napojil na nějaké mechanismy v mém podvědomí, které mě od jisté chvíle nutily nevnímat komediální, humanistický, stylový a vlastně ani žádný jiný aspekt filmu a nastalo naprostě vcítění se do hlavní postavy. Celou dobu jsem si jen říkala "že to neudělá, že to neudělá" a nedošlo mi, že to nijak jinak skončit nemůže a měla jsem radši odejít ze sálu. (Podobně fyzický účinek na mě měla Leopardí žena, kterou jsem ale měla na počítači a mohla jsem si ji tak dovolit "proklikat" do konce.) Podstupování duševního utrpení, které je ve své podstatě vyhnutelné, je pro mě na plátně víc nesnesitelné než všechna násilí a vraždy a znásilnění dohromady. Naivní představa "za chvíli toho nechám" je jen prodlužování hrdinova (a tedy i mého) utrpení. Pro nepiratelné kvality filmu a odpadní prožitek nehodnotitelné. ()
Na filmu mne velmi bavilo, že si utahuje takměř ze všeho, i sám ze sebe. Přesto stále zůstává dost prostoru k tomu, aby se člověk nejen zasmál, ale i zamyslel. ()
Vynikajici spanelska satira elegantne si utahujici ze vseho mozneho. Kterak je Luis nucen prevzit po tchanovi remeslo kata. Zapletka vskutku k popukani, cely film je tak nejak prospikovan usmevne bizarnimi situacemi a dialogy. Snimek vsak nevtirave vybizi i k zamysleni. Ve sve dobe pry tento film znacne pobouril frankisty, proc asi... :) ()
Hořko-černě lehký satirický námět (v upovídaném provedení na vlně hodně zkroceného Funese), který pro mě ale nemá osudovost Kohoutovy literární Katyně (a kdoví, jak ta by dopadla zfilmovaná). Nevíte o bytě ? "Né, že bych chtěl zrovna jí, ale co jsem měl dělat ?" Táto, vem nás k moři. (v čes. znění Kostka, Budínová) ()
9,0/10 Bláznivá humanistická čierna komédia a zároveň zžieravá satira na konzumnú spoločnosť? Inteligentná zábava zaručená! Priam volá o zaradenie do Projektu 100. ()
Verdugo by se mohl v českém překladu jmenovat klidně "Případ pro začínajícího kata", kdyby tento název nebyl již obsazen, protože popisuje těžké začátky adepta profese popravčí. Ten se nedávno přiženil do katovské rodiny a kvůli služebnímu bytu musí převzít i rodinnou živnost. Otrlý sice je, jeho předchozí položkou v CV je práce v pohřebním ústavu a jeho choť je také jen pro silné povahy, ale jak si postupně začíná uvědomovat, na kata přece jen asi nemá. Navíc člověk nikdy neví, kdy ho zastihne první šichta. Co třeba na dovolené? ()
Naozaj brilantný čierny humor. Filmy s dabingom mi nie sú moc po chuti, ale dnes to vcelku ušlo. ()
Velmi dobrý film s pár hluchými místy, která se dají snadno přeskákat. Bez nich to má švih a někdy i komediální momenty. Nad filmem není třeba přemýšlet, má to co má akční film mít, dobro a zlo jsou jasně stanoveny hned na začátku a pak už to jej jede jako mašina, co se nedá zastavit. Vřele doporučuji.2015030110100/bez *** a půl ()
Za mě rozporuplné. Viděl jsem španělskou verzi s anglickými titulky. Přestože anglicky umím a myslím si, že čtu rychle, musel jsem často pauzovat, abych vůbec stíhal ta kvanta keců vstřebat. Většina situací je strašně, ale opravdu strašně nervní, kdy nejen, že hlavní hrdinové nezavřou hubu, ale je tam několik dalších vedlejších postav-'narušitelů', kteří konstantně narušují, něco chtějí, něčeho se dožadují, doprošují, potřebují něco vyřešit a nedají pokoj. Často tak mluví přes sebe několik postav a je opravdu nepříjemné nepochytávat asi 150 kilobajtů textu v cca 85 minutách, kdy v titulkové verzi některé vydrží na obrazovce tři desetiny vteřiny a obsahují dva předměty od čtyř postav. Záběry jsou často dlouhé a odehrává se v nich krom spousty mluvení i spousty akce, takže klobouk dolů za veškerou tu práci, aby se všechno ve správném čase a na správném místě odehrálo. Další, co mě napadá, je, že přesto, že některá témata jsou věčná (např. hledání bytu pro novomanžele), je to z doby, která se už nebude opakovat a řada principů z ní už lidem pod šedesát řekne pramálo. O to víc film působí jako dokument té doby (a místa). Nevím, nakolik je to moje vina, ale v Katovi tak nějak nedokážu vidět víc, než je na jeho povrchu. Žádné vtipy (ve smyslu anekdoty, které by vloudily smích do tváře) jsem během filmu nezaregistroval. Kamera nezajímavá a průměrná, zvuk taky. ()