Obsah
-
I v socialistické společnosti mívaly ženy problémy, zvláště když se provdaly bez vědomí rodičů. Avšak tento motiv se stává vlastně jen zarámováním samotného příběhu - dívčina matka začne sama vzpomínat na své životní osudy. Vidíme, jak ji na konci války zachránila sovětská armáda a ona sama se pustila do nadšeného budování spravedlivější společnosti. Když jsou zakládána zemědělská družstva, prosazuje jejich rozvoj, zprvu netušíc, že do přízně se jí chtějí vlichotit i zakuklení nepřátelé. Nynější mladí lidé, někdy jednající příliš emancipovaně, často ani nedomýšlejí, jaké oběti museli podstoupit jejich rodiče, aby oni mohli spokojeně žít a studovat. Cesta ženy patří mezi nenápadná normalizační díla, která chtějí zdůraznit, že teprve nyní si lidé mohou vychutnávat přednosti, které s obtížemi prosazovaly předcházející generace. Plakátovitost zpracování připomíná schémata 50. let nejen černobílými společenskými protiklady, ale také ilustrativním vyprávěním. (oficiální text distributora)
I v socialistické společnosti mívaly ženy problémy, zvláště když se provdaly bez vědomí rodičů. Avšak tento motiv se stává vlastně jen zarámováním samotného příběhu - dívčina matka začne sama vzpomínat na své životní osudy. Vidíme, jak ji na konci války zachránila sovětská armáda a ona sama se pustila do nadšeného budování spravedlivější společnosti. Když jsou zakládána zemědělská družstva, prosazuje jejich rozvoj, zprvu netušíc, že do přízně se jí chtějí vlichotit i zakuklení nepřátelé. Nynější mladí lidé, někdy jednající příliš emancipovaně, často ani nedomýšlejí, jaké oběti museli podstoupit jejich rodiče, aby oni mohli spokojeně žít a studovat. Cesta ženy patří mezi nenápadná normalizační díla, která chtějí zdůraznit, že teprve nyní si lidé mohou vychutnávat přednosti, které s obtížemi prosazovaly předcházející generace. Plakátovitost zpracování připomíná schémata 50. let nejen černobílými společenskými protiklady, ale také ilustrativním vyprávěním. Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
Bart
Zatímco v roce 1974 bojoval Jan Kačer s normalizátory za svou divadelní tvorbu, především za inscenaci Brechtovy Matky Kuráže s Danou Medřickou v hlavní roli, ve filmu si jako "správný odpůrce" totalitního režimu střihl roli ve slovenském budovatelském dramatu a to rovnou jednu z hlavních rolí čestného a spravedlivého předsedy družstva. Po řemeslné stránce se film docela povedl, ale ta ideologie.....(19.9.2007)
-
Master19
odpad!Budovatelský balast natočený za normalizace, aby si lidé vzpomněli, že se vlastně mají dobře. Veškeré zápory korunuje extrémně nesympatický Jan Kačer a podivně schaosený "příběh". Bez shlédnutí tohoto snímku se bez nejmenších starostí obejdete.(26.6.2007)
-
PatoP
Zobrazenie triednych zápasov spoločnosti prostredníctvom osudu ženskej hrdinky. Filmové dielo akoby vytrhnuté z päťdesiatych rokov, v ktorom je naozaj všetko - fašizmus a oslobodenie Červenou armádou, február 48 a uchopenie moci revolučným národným výborom, rozorávanie medzí, väznenie kulakov, až po založenie roľníckeho družstva a problémy s ním spojené.(20.12.2008)
-
ViktorD
Bohužel tohle je skutečně slabý a od první do poslední chvíle tezovitě schematický film. Možná by se dal jednou promítat jako pohádka, ale stejně nevím, kdo by se na to díval. Takhle bipolárně zpolitizovanej svět dovedou vidět snad jen příslušníci krajní levice, či pravice. Zde se jedná o ten první případ.(13.10.2009)
-
Prubner
Tak tohle je vskutku neuvěřitelné dílko. Nejde ani tak o ideologii, jako o primitivní způsob, jakým je daný námět zpracován. Film působí, jako by byl natočen na začátku 50. let. Postavy jsou přehledně rozděleny na hodné (komunisté, prostí lidé) a zlé (kulaci), děj je schematický, dialogy jsou naivní, tupě vysvětlovací a polopatické, herecké výkony jako z nejhorších budovatelských filmů, prostě barvotisková ilustrace povinných témat (kolektivizace, boj s kulaky, záškodníky a vnitřním nepřítelem, kritika náboženství aj). K tomu navíc dvojité retrospektivy, které jako by vypadly z Cimrmanovy hry Němý Bobeš. Jako příklad typická scéna filmu: Hrdinka zapřede rozhovor s komunistou-předsedou MNV, který řekne: "Jednou tady bude kulturní dům, kino, hospoda a před každým domem budou kvést růže." Prudký nájezd na detail hrdinky a retrospektiva, v níž hrdinka jako dítě poslouchá milovaného dědečka, jenž říká: "Jednou budou všude kvést růže !" A máme jasno: hrdinka se právě zamilovala do toho Pravého. Takže pokud se chcete pobavit, tento film je tou správnou volbou.(20.2.2007)
