Můj strýček z Ameriky

Radšej by som schuti volil od Resnaisa, Hirošimu, moju lásku, či aj Vlani v Marienbade, ako do seba zahľadený - Môj strýko z Ameriky, s mojim ranným, obľúbeným - Gérardom Depardieu, ktorý bol, akýsi, bez nálady ! Jedine, čo ma zaujalo, boli strihové vsuvky s hercami francúzskej kinematografie, t.j - ich filmy, ktoré parádne zapadali do filmovej kompozície, velikáni, akými sú, Jean Gabin a Jean Marais, tak to diváka posúva do inej dimenzie ! Vlastne - strih, je v tomto prípade dosť prospešný, lebo nielen strihač, ale aj režisér, si museli napozerať francúzsku klasiku, ktorú potom vkomponovali do snímku - Môj strýko z Ameriky + a aby to do seba všetko pekne zapadalo, to musela byť poriadna fuška ?! Celý film, je strašne depresívny, odťažitý, zvláštny, nikdy som mu neprišiel na chuť, no snažil som sa, aby sa to zmenilo, ale ešte, keď k tomu pripočítam vyčerpávajúce horúčavy, tak mám aj ja, po nálade. Vidím na ňom množstvo pozitívnych vecí, od réžie, strihu, kamery, až po herecké výkony, ale čosi ma na ňom znechucuje... Je to film s niečim, aj bez ničoho. Existenciálny a vzťahový film, takto by som vystihol DVE hlavné charakteristiky filmu, ktorý si asi, už nikdy viac v živote nepozriem ? Bez toho otáznika, prosím, patrilo by sa vymeniť, za výkričník !!! (24.06.2016)

No tak tohle je solidni sracka. Ono by to bylo vicemene slusne natoceny drama, sledujici zivoty tri ruznejch postav, jenze to by si film nesmel hrat na nakej dokument. Kdyz to je ciste drama, tak to ujde, nic extra, ale da se to, jednotlivy postavy zijou svoje zivoty, obcas jsou spokojeny, obcas se trapi a krome toho, ze je obcas bordel v zbytecne velkym poctu postav a ze se vlastne nedeje nic extra zajimavyho, tak se na to divat ja. Jenze reziser do toho cpe naprosto stupidni vedecky kecy o lidskym chovani, bud jen jako hlas vypravece, nebo sem flaka rovnou nejaky dokumentarni sceny a to nejen, ze rusi tu normalni filmovou lini, zaroven je to proste mega nudny a otravny. Nezachrani to uz ani docela kvalitni herci v cele s Depardieuem. Proste dvouhodinova intelektualni nuda. (04.02.2010)

Celkem vzato příjemný edukační intertextuálně laděný postmoderní film, zakládající se nejen na Laboritově evoluční psychologii, či teorii chování, ale vůbec na fungování našeho mozku. Stále novější (stále ovšem jen rudimentární) poznatky nás více a více utvrzují v tom, že to, čemu říkáme "já", je pouze vazalem vlastního mozku. - Zajímavý byl i jiný pokus (ne zde): Člověk měl stisknout stopky, kdykoli si zamane. Když je stiskl, zjistilo se, že mozek k tomu dal příkaz už o "něco" dříve, tj. vyřešil tento problém sám. - V tom smyslu má ovšem i "umělá inteligence" svůj smysl.... Shodou okolností jsem viděl film znovu, zvedl hodnocení a ocenil i jemný vtip, který celou tuto eskamotáž provází. (19.03.2016)

Poněkud chaotický film, který bylo velmi náročné sledovat a neztratit se v těch střizích mezi jednotlivými protagonisty nejen v přítomnosti, ale i v jejich minulosti. Už úvodní představování jednotlivých lidí bylo těžko zapamatovatelné, takže mi z toho nakonec vznikl docela velký guláš a byl jsem schopen vnímat jen různé jednotlivosti. (12.01.2008)

Zvláštní film... Zajímavý obsah nezáživnou formou... (?) - nebo že by podivný obsah brilantní formou... (?) . . . >Podvědomě< cítím, že tohle dílo mistra >hlubokých myšlenek< A.R. mi (dnes?) nějak nesedlo... Vědomě pak vím, že nepochybně nejde o nějaký >průměrný< film, který by si zasloužil průměrné hodnocení... A tak snad jen za všechnu tu symboliku, kterou - ač unaven (i délkou filmu) - vnímal jsem tedy "podvědomě" víc, než vědomě příběh(y) středostavovských francouzů někdy z konce sedmdesátých let... Budiž! Forma zvítězila nad obsahem... Problematické hodnocení za problematickou filmovou studii věcí lidských... :-/ - - - P.S. Tentokrát jsem doopravdy rád tomu, že ostatních (zatím) osm hodnotících (5.12.2007 - 23:45) vyzdvihlo i beze mne tenhle film do >červených< sfér... ;-) (05.12.2007)