Můj strýček z Ameriky
-
Mon oncle d'Amérique
-
Môj strýko z Ameriky
Drama
Francie, 1980, 125 min
Režie:
Alain ResnaisObsah
-
Renaisův film Můj strýček z Ameriky je věnován Henrimu Laboritovi, vědci, zabývajícímu se behaviorismem, který vychází z těchto tezí: "Pro bytost je jediným důvodem bytí být, to znamená udržet si svou strukturu, udržet se při životě, bez toho není bytí." Do tohoto dokumentárního rámce, v němž Laborit prezentuje a laboratorně dokládá své ideje, Resnais začleňuje osudy tří fiktivních postav, přičemž každá z nich reprezentuje jiný společenský kontext. Vzniká tak dialog různých "textů", který rozšiřuje možné pohledy na skutečnost.
Osudová setkání. Ctižádostivý Jean, původem z měšťanské rodiny, pracuje jako ředitel zpravodajství velkého rádia. Opustí svou ženu a děti kvůli Janine, mladé herečce, jejíž rodiče jsou přesvědčení komunisté. Jejich vztah ale skončí dva roky poté a Janine odchází na venkov, kde pracuje jako návrhářka... Tam se setká s ředitelem textilky Reném, který pochází z venkovské katolické rodiny. Do příběhů vstupuje ve své vlastní roli biolog Henri Laborit, který na základě pokusů na krysách vysvětluje určité zákonitosti lidského chování. Boj, útěk nebo zábrany, každý reaguje podle primárních podnětů.
Film je ověnčen mnoha mezinárodními cenami, na MFF v Cannes 1980 získal snímek Velkou cenu poroty a cenu FIPRESCI. (oficiální text distributora)
Renaisův film Můj strýček z Ameriky je věnován Henrimu Laboritovi, vědci, zabývajícímu se behaviorismem, který vychází z těchto tezí: "Pro bytost je jediným důvodem bytí být, to znamená udržet si svou strukturu, udržet se při životě, bez toho není bytí." Do tohoto dokumentárního rámce, v němž Laborit prezentuje a laboratorně dokládá své ideje, Resnais začleňuje osudy tří fiktivních postav, přičemž každá z nich reprezentuje jiný společenský kontext. Vzniká tak dialog různých "textů", který rozšiřuje možné pohledy na skutečnost.Komentáře uživatelů k filmu (11)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Scénář. . . . . Zlatá Palma - výběr(15.4.2004)
-
Matty
Za jakým účelem píšu tento komentář? Co tím sleduji? V uspokojení které ze svých tužeb doufám? Člověk je tvor sobecký, sebestředný a bezohledný. Ostatní lidé jsou pro něj pouze schody k jeho úspěchu. Těžko podobná tvrzení akceptovat, ale kdesi v podvědomí je asi opravdu každý egocentrikem. Také Henri Laborit, vědec a vypravěč, dodávající tomuto běžnému dramatu socio-psychologický rozměr. Prvních třicet minut jistě mnohým připomene Amélii, resp. její alternativní verzi, kterou nenatočil snílek, nýbrž logik. Postavy nedostávají žádný prostor k „volnému“ vyjádření, veškeré dění shrnují jejich „to jsem já a tohle mám rád“ monology mimo (velmi svižně stříhaný) obraz. Mít film hodinu a být celý koncipován takto, žasnu nad Resnaisovou genialitou. Tato dlouhá a zábavná část je bohužel jenom úvodem k již zmíněnému konvenčnímu dramatu. Po předchozí „přednášce“ jej sice nelze vnímat jako kteroukoliv jinou vztahovou studii (nikdo nic nedělá bezdůvodně a my víme proč), ale lehké žánrové osvěžení, nespočívající jenom v zakomponování Laboritových teorií, by místy zdlouhavým, stokrát slyšeným dialogům prospělo. Za svůj originální pokus o prolnutí fiktivního dramatu a (laboratorně) ověřených faktů Strýček tak jako tak zaslouží nadprůměrné hodnocení. 80%(11.10.2008)
-
B!shop
No tak tohle je solidni sracka. Ono by to bylo vicemene slusne natoceny drama, sledujici zivoty tri ruznejch postav, jenze to by si film nesmel hrat na nakej dokument. Kdyz to je ciste drama, tak to ujde, nic extra, ale da se to, jednotlivy postavy zijou svoje zivoty, obcas jsou spokojeny, obcas se trapi a krome toho, ze je obcas bordel v zbytecne velkym poctu postav a ze se vlastne nedeje nic extra zajimavyho, tak se na to divat ja. Jenze reziser do toho cpe naprosto stupidni vedecky kecy o lidskym chovani, bud jen jako hlas vypravece, nebo sem flaka rovnou nejaky dokumentarni sceny a to nejen, ze rusi tu normalni filmovou lini, zaroven je to proste mega nudny a otravny. Nezachrani to uz ani docela kvalitni herci v cele s Depardieuem. Proste dvouhodinova intelektualni nuda.(4.2.2010)
-
igi B.
Zvláštní film... Zajímavý obsah nezáživnou formou... (?) - nebo že by podivný obsah brilantní formou... (?) . . . >Podvědomě< cítím, že tohle dílo mistra >hlubokých myšlenek< A.R. mi (dnes?) nějak nesedlo... Vědomě pak vím, že nepochybně nejde o nějaký >průměrný< film, který by si zasloužil průměrné hodnocení... A tak snad jen za všechnu tu symboliku, kterou - ač unaven (i délkou filmu) - vnímal jsem tedy "podvědomě" víc, než vědomě příběh(y) středostavovských francouzů někdy z konce sedmdesátých let... Budiž! Forma zvítězila nad obsahem... Problematické hodnocení za problematickou filmovou studii věcí lidských... :-/ - - - P.S. Tentokrát jsem doopravdy rád tomu, že ostatních (zatím) osm hodnotících (5.12.2007 - 23:45) vyzdvihlo i beze mne tenhle film do >červených< sfér... ;-)(5.12.2007)
-
Exkvizitor
Zřejmě nejlepší sociologický narativní film, jaký jsem viděl. Takového Resnaise jsem měl rád.(5.12.2007)
-
Skip
Poněkud chaotický film, který bylo velmi náročné sledovat a neztratit se v těch střizích mezi jednotlivými protagonisty nejen v přítomnosti, ale i v jejich minulosti. Už úvodní představování jednotlivých lidí bylo těžko zapamatovatelné, takže mi z toho nakonec vznikl docela velký guláš a byl jsem schopen vnímat jen různé jednotlivosti.(12.1.2008)
-
plechulka
Rozhodně zajímavé a neobvyklé, ale trochu rozvleklé. Dokážu si představit využití základní myšlenky (předvést teorii chování nejprve na potkanech a pak v příkladech na lidech) dotaženější, ale takhle je to zase "víc ze života". jak by řekla moje máma. V reálném životě se taky neděje něco zásadního každý den a někdy změna proběhne, aniž ji tušíme a náhlý zvrat o pár dní či měsíců později už je jen důsledek....(6.12.2007)
-
duddek
Váhal jsem mezi 3 a 4. Trochu nezáživný úvod filmu, prosyceného prostřihy s Gabinem či Maraisem, se postupně překoná zajímavými myšlenkami a příměry; ale stopáž by opravdu mohla být kratší...(9.2.2008)
-
MaxipesFik
Brilantní.(1.1.2010)
-
closed.eye
Docela síla. Trvalo mi se do filmu vpravit, ale zhruba ve třetině se povedlo a mám díky nevšednímu pojetí celkem intenzivní zážitek. Bohužel, ne všechno jsem stačila pobrat, správně pochopit, a tak si snímek časem zopáknu. Každopádně, už ted' mám dost nad čím přemýšlet...(25.3.2010)
-
Peršanka
TAK zvláštní, tak zajímavě zvláštní. Snad i divné, ale vydrží v hlavě dlouho.(21.2.2008)
