Ostrov

Minimalistický snímek donekonečna se opakující úmorné dřiny, drobných radostí a trpného lidského údělu. Na druhé straně světa než Hemingwayův stařec vybojovává den po dni svůj souboj o obživu rodina rolníků. Na temeni ostrova obhospodařují své pole, ale vodu musí dovážet na loďce z pevniny. Tam a zpět, tam a zpět - několikrát za den, nesčíslněkrát za rok a tak po celý svůj život. Všechno v rytmických intervalech mořských vln či proměn ročních období zatímco se seje, sklízí ... a umírá. Roste před námi monumentální obraz lidského úsilí a nepoddajné vůle, ale zároveň si při konfrontaci s technologickým pokrokem doby nostalgicky uvědomujeme, že tu odchází jeden z tradičních způsobů života. (29.12.2007)

Hele, já přece nejsem zas tak náročný, ale tohle bylo velmi, velmi nudné i pro mě a je to snad jediný film, kde by nepomohlo, ani kdyby se tam zjevila vesmírná vydra s chapadlama, protože i kdyby ano, tak bude dělat to, co všichni ostatní protagonisté - zalévat plodiny, jezdit na loďce, pojídat rýži a dalších mnoho zcela nudných piškuntálií, přičemž něco, co by se dalo nazvat zápletkou, se stane až po sedmdesáti minutách (!), jinak je to všeprostopující nuda, kterou tak maximálně rozčísne facka. Kdyby to mělo půl hodiny a mnohem lepší kameru (tahle je nudně průměrná, přinejlepším), tak to možná bude koukatelné, takhle je to jen slizký mech, co obrůstá zetlelej kus pařezu a žije v něm nějakej hodně nohatej hmyz. (24.04.2017)

Hodně silná, takřka filmová báseň, která bezeslov zobrazuje uporný život farmářské rodiny, která žije na malém ostrově a každý den musí na ostrov vozit pitnou vodu z nedaleké pevniny, kterou zavlažuje svoji úrodu. Šindó vyobrazuje život rodiny ve čtyřech ročních obdobích, to jak zachycuje jejich každodenní řeholi mi způsobovalo až fyzickou nevolnost a to myslím jako maximální hold, který můžu vzdát jeho režii. Tohle nepíšu často, ale HADAKA NO SHIMA je skutečná potrava pro mysl. (08.01.2015)

Kdyz pominu to, ze sledovat pul hodiny v kuse postavy nosici vodu (ano, je mi jasne, ze tim chtel autor ukazat, jak moc tezky zivot obyvatekle ostrova maji) je vice nez utrpeni, nesedela mi na filmu jina vec, a sice naprosta neochota bojovat proti tomuto starovekemu zpusobu zivota. Kousek cesty lodkou je civilizace, rmuz se zenou vsak i presto tupe prijimaji svuj udel, aniz by se v zajmu vlastnim i v zajmu svych deti, jejichz detsvi timto jde uplne do kytek (a nemluvim uz o zivotnich potrebach ohledne sveho zdravi - viz jedna pasaz filmu), jakkoliv snazila neco zmenit. Naval vzteku, kdy sem tam padne nejaka facka anebo se breci a vzteka, rozhodne nevede k ceste za lepsim zivotem. Pokud to mel byt neorealisticky film, postradam tam tuto logiku. V realnem zivote by postavy rozhodne nebyly takto motivovany. Takto to spise vypada jako inscenovana realita za ciste filmovymi ucely. Nicmene z ciste formalni strany je ten film naopak perlou, proto ty dve hvezdicky. (26.08.2006)

Unikátní filmová lyrika, neúprosný koloběh lidského života znázorněný pomocí úsporných filmařských prostředků, opakujícího se hudebního motivu a cyklického vyprávění beze slov. Jsou-li filmy, o kterých lze říci, že svými formálními volbami a strukturou stoprocentně, ale opravdu stoprocentně zužitkovaly a zároveň zvýraznily sdílené morální a ideové hodnoty, Ostrov je jedním z nich. (28.02.2017)