Backbeat
Backbeat
Backbeat
Režie:
Iain SoftleyScénář:
Michael ThomasKamera:
Ian WilsonHudba:
Don WasHrají:
Stephen Dorff, Sheryl Lee, Ian Hart, Gary Bakewell, Jennifer Ehle, Scot Williams, Kai Wiesinger, Chris O'Neill, James Doherty, Galit Hershkovitz (více)Obsahy(1)
Svět popmusic byl pro filmaře odjakživa lákadlem; je vlastně kupodivu, že slavní Beatles se stali v této oblasti středem pozornosti až nyní. Třicet let po legendární show Eda Sullivana, díky níž proslulá britská skupina dobyla Spojené státy, byl natočen snímek Backbeat, zabývající se začátky Beatles (1960-62). Zakládajících členů kapely bylo pět: vedle Johna Lennona, Paula McCartneyho a George Harrisona s Beatles hráli bubeník Pete Best a Lennonův kamarád z malířské školy, baskytarista Stuart Sutcliffe. Hamburské turné, jež začínající skupině sjednal Allan Williams od srpna 1960, znamenalo zásadní obrat v historii dosud neznámé kapely. Dnes legendární účinkování v klubu Kaiserkeller stmelilo hudební styl Beatles, přestože tehdy hráli většinou převzaté rockové skladby. Vliv na mladé Brity měla hamburská módní fotografka Astrid Kirchherrová, kterou na ně upozornil její přítel Klaus Voorman; oba mladí Němci přivedli do klubu své existenciálně laděné intelektuálské přátele. Astrid je autorkou fotografií, jež dodnes patří k vůbec nejlepším svědectvím o Beatles; ovlivnila také vizuální podobu skupiny pro příští roky (je např. "autorkou" jejich účesů).
Film režiséra Iaina Softleyho se pokouší zmapovat hamburskou epizodu Beatles v souladu se známými fakty. Hlavní osou vyprávění je trojúhelník Lennon-Kirchherrová-Sutcliffe. Důvodem Stuova postupného odcizování kolegům bylo přátelství s Astrid i konflikty ne zcela disponovaného hudebníka s přáteli. Zakládající člen skupiny, prudce stoupající k popularitě, zvolil raději malířskou kariéru. Vytvořil několik pozoruhodných obrazů, ale v dubnu 1962 náhle zemřel na krvácení do mozku. Vedle snahy postihnout atmosféru vzrůstající beatlemánie, jež na počátku 60. let zachvátila svět, se autoři filmu spolehli na postižení napětí mezi třemi hlavními aktéry; ostatní členové slavné skupiny jsou odsouzeni do rolí pouhých přihrávačů. Ve filmu se naznačuje i Lennonova tajná slabost pro půvabnou fotografku a citové vazby ke Stuovi. Na rozdíl od pouze krásné Sheryl Leeové (Astrid) a od konvenčně "rozhněvaného" Stua v podání Stephena Dorffa je právě ambiciózní sršatý John v zajímavé, byť poněkud sporné interpretaci Iana Harta motorem příběhu. V očividné snaze postihnout tep doby vycházejí tvůrci filmů z poněkud uměle evokované atmosféry pop-artu, z fotografií Kirchherrové a částečně i z filmu Richarda Lestera Perný den. Ve filmu nezazní ani jedna píseň Beatles. Hrají se zde jen písničky jiných autorů, jež měla skupina tehdy na repertoáru. Pro snímek je natočila skupina The Backbeat Band. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
4,5 Hodně luxusní záležitost. Už jsem kdysi viděl nějakou jinou filmovou verzi stejného příběhu (asi Birth of Beatles), ale tohle bylo mnohem lépe natočené a zajímavější, pokud mi to těch několik let dovolí posoudit :-) Trošku byla škoda, že nezazněly žádné původní písničky, ale zase tolik to nevadilo. Hudební stránka se totiž i tak povedla na jedničku a příběhová jakbysmet. Doufám, že někdy bude natočen i film mapující naopak rozpad Beatles, což by taky mohlo být hodně zajímavý. ()
Backbeat je biografický film o začiatkoch slávnej skupiny The Beatles. Málokto vie, že títo neskôr svetoznámí hudobníci začínali svoju kariéru v špinavých strip baroch v západo-nemeckom Hamburgu v roku 1960. Herecké obsadenie je viacmenej obstojné, ale Stephen Dorff ako "piaty člen" Beatles menom Stuart Sutcliffe mi bol od začiatku až k záveru filmu veľmi nesympatický. V niektorých scénách filmu sa totiž správa ako arogantný a často ľahostajný blb. Potešila mňa však skvele zachytená atmosféra 60. rokov a éra beat generation so všetkým čo k tomu patrí, vrátane návykových látok. V konečnom dôsledku tento značne zabudnutý film stojí za pozornosť už len kvôli tomu že zobrazuje samotné začiatky Beatlesákov. ()
Příběh se soustředí především na postupný vývoj vztahů mezi nerozlučnými přáteli Lennonem a Sutcliffem, které postupně erodují pod vlivem milostného vzplanutí Sutcliffa k fotografce Astrid Kirchherrové, což nakonec vede k jeho odchodu z Beatles. Je to vlastně především jeho příběh, který je skutečnou osou filmu, a hamburská éra startovního vzestupu Beatles ke světové slávě je tu spíše jen jakýmsi doprovodným motivem, byť velmi silným a podstatným. Právě proto ale film nepůsobí jen jako oslava počátků skupiny, ale je skutečným filmovým příběhem, kde faktické reálie, ať už jakkoliv přizpůsobené potřebnému výslednému obrazu, nejsou jen prázdnou ilustrací, ale podtrhují a posilují umělecké vyznění snímku. Film má tak všechno, co potřebuje mít, nic nepřebývá a nic ani nechybí. Skvělá práce tvůrčího týmu a skvělý divácký zážitek, který zanechává stopu. ()
Mladí Beatles ještě před příchodem Richarda Starkeyho, kdy maloval Lennon obrazy a oni hráli po klubech převzaté věci, až prorazili na turné v klubech Hannoveru. DVD: Komentář režiséra a herců, půlhodinový rozhovor s režisérem, 10minutový retrospektivní rozhovor s režisérem a jedním z herců, fotogalerie, vystřižené scény (3 min.), záběry z castingu (7 min.), režisérova textová esej – to vše si užijete jedině, pokud ovládáte severské jazyky nebo angličtinu, české titulky zde nejsou. Film 2/4, Bonusy /4, Zvuk 2/4, Obraz 3/4 ()
Backbeat Band se mi libil, přestože to nebyla parta, která už měla v hlavě Seržanta Pepře. Děj nepříliš zajímavý a vzrušující, spíš jen takové "hraní si na hraní". Ideově bych navíc vytknul filmu to, že Johna Lennona vyzdvihoval nad ostatní členy Beatles, zvláště Paula McCarthyho, neboť to byl právě on, kdo hrál v jejich vrcholné fázi prim. ()
Galerie (60)
Zajímavosti (14)
- Gary Bakewell si zahrál Paula McCartneyho i ve filmu Příběh Lindy McCartneyové (2000). (kosticka7)
- Backbeat je silný akcent na jeden z běžně nepřízvučných taktů, používaný zejména v jazzu a populární hudbě. (sator)
- Stephen Dorff (Stuart Sutcliffe) byl jediný z herců, který skutečně uměl hrát na nástroj jeho filmové postavy (je totiž ve skutečném životě profesionálním muzikantem). Ironií je, že skutečný Stuart zase tak moc dobře na basovou kytaru hrát neuměl, což byl podle pozdějších slov Paula McCartneyho jeden z hlavních důvodů, proč ho chtěl pryč z kapely. (Morien)
Reklama