Obsahy(1)
Okultní avantgardní film, který se spoustou symboliky známého z děl Aleistera Crowleyho nabízí nahlédnout do světa předbiblických božstev a symbolů a rituálů s nimi spojených. (ash99)
Recenze (10)
Kennetha Angera jsem dlouho odsuzoval pro excentrický manýrismus a bohapustou stylizaci do role umělce, který v opozici k hollywoodskému mainstreamu oživuje přesymbolizované vize. Zasvěcení dómu rozkoší sice tyto atributy obnáší a dovádí je do nejkrajnějších mezí, ale v kombinaci s temnou hudební smyčkou dosahují kýžené psychedelické i opticky opulentní atmosféry. Transcendentní záběry s paletou ojedinělých kostýmů provázejí rituál inspirovaný (opět) mýtickými božstvi (Šiva a Kálí včetně dalších blíže nedefinovaných náboženských ikon). Iracionalita či volný proud Angerova vědomí na první pohled uhrane, ovšem co si z toho má divák odnést mimo vytříbené vizuální estetiky, zůstává záhadou. ()
Kenneth Anger zde poněkud upravil biblický mýtus o první lidské dvojici. Adam a Eva se v rajské zahradě sjeli ayahuascou, zatímco Písmo zde mlhavě hovoří o tom, že pojedli jablko ze zakázaného stromu poznání. – Ve filmu hraje Marjorie Cameronová, která se ještě osobně znala s Crowleym. Na ČSFD chybí její životopis, ale na anglické Wikipedii je zpracovaný dosti podrobně. --- https://en.wikipedia.org/wiki/Marjorie_Cameron --- Zajímalo by mě, kam Crowley na takové ženské chodil. Já jsem takových typů žen v životě potkal jen asi půl tuctu, a ne že bych je nehledal. Dnes se vyskytují jen samé sluníčkářské esoteričky, které nejvýš tak vykládají tarot nebo si harmonizují čakry pomocí minerálů či vzývají anděly, případně „čarodějnice“, které prý zasvětila jejich babička. Ale magicky do něčeho hrábnout se buď bojí nebo to neumí nebo to zvržou. Tyhle holky jsou fakt mor. To už jsou lepší profánní děvčata a rozumný člověk jim nemotá hlavu okultními bláboly, aby je nezkazil. ()
V duchu dávnej predbiblickej legendy, kde Adam nekončí po zjedení plodu zo stromu poznania ako vyhnanec z Raja, ale naopak, je povýšený medzi Bohov, medzi ktorých patrila aj jeho matka Eva, inscenuje a režíruje Anger podobenstvo o príjimaní, skrze ktoré sa zasvätenec stáva partnerom božstvám. Odkrýva masky, preciťuje existenciu prostredníctvom prijatia znakov oboch pohlaví, zažíva excitačné stavy, príjima Lucifera. Úvodná príprava šperkov a prehltnutie zlatej retiazky symbolizuje vstup do sfér magickej evokácie, kde sa pohybujú neznámi bohovia. Ďalšie slasti psychických blúdení sprostredkuje pojedanie drahých kameňov, príjimanie dymu z cigarety, konzumácia živého hada a táto magická hostina sa dočká aj tabletky s halucinogénnou drogou. Vízie, nasledujúce po konzumácii, ponorené do šarlátových, či oranžových farieb sú plné smrteľne vážnych postáv niekoľkých božstiev a zároveň neveľmi zrozumiteľnými rituálmi prijatia nových foriem komunikácie na nadzmyslovej úrovni. Hudobný sprievod, tvorený neustále znejúcimi temnými opernými áriami, len zosilňuje celkovú mysterióznu atmosféru obrazových výjavov. Výsledný pocit stiesňujúcej atmosféry je prítomný a z pamäti tak ľahko nezmizne, a o to zrejme režisérovi išlo. Vyznavač okultných rituálov, tvoriaci svoje undergroundové filmy v duchu vyvolávania rôznych svetlých i temných síl a ich očistných pôsobení (prostredníctvom bolesti, či smrti obete vstaneme znovuzrodení) so zámerom pôsobenia na diváka bol práve v percepčnom účinku mimoriadne silný, čo pekne ukazuje i tento film. ()
Zdařilá hudební a vizuální pohanská kreace, jako ucelený soubor složený z hudebních prvků; z nejznámějších: Satie, Paco De Lucia, Cabaret Voltaire, Swans, Leoš Janáček (Glagolská mše, něco přes minutu) atd. a před-křesťanských indických (Šiva, Kálí), řeckých (Afrodita), egyptských (Ísis) bohů atd. Hudba i obrazy, které pobaví. Zajímavé je ovšem, že mnoho interpretů a skupin v roce 1954 bylo ještě na houbách; a tak babo raď! ()
Vizuálně zajímavé, leč pro mě snad až příliš "kýčovité" či "expresivní"...a hlavně mnohem delší, než by bylo záhodno. ()
Galerie (22)
Photo © Fantoma
Reklama