Michael Douglas a Val Kilmer bojují s nebezpečnými zvířaty uprostřed africké přírody.
Stavební inženýr, plukovník John Henry Patterson přijímá od cynického podnikatele Beaumonta snad nejtěžší úkol svého života - stavbu železničního mostu ve východní Africe. Britové se tam snaží předstihnout německou a francouzskou konkurenci. Most má být postaven za pět měsíců. Za šest měsíců Patterson očekává narození dítěte, a tak chce být ve stejnou dobu doma. Při realizaci úkolu však nepřekonává jen stavební problémy, ale musí se dočasně proměnit v lovce lvů, kteří napadají domorodé dělníky. Proti záludnému páru krvelačných ... (zobrazit celý text)
Nadprůměnrný snímek. Škoda, že zůstává tak trochu v ústraní. Už kvůli skvělým hereckým výkonům si to nezaslouží. Doufám, že to není poslední velká role Vala Kilmera ve filmu, který se objevil v naich kinech.
Skvělý dobrodružný film se vším co je třeba - nádhernou přírodou, pořádnou dávkou napětí a překvapení, výbornou hudbou Jerryho Goldsmithe, jinými slovy s perfektní atmosférou...a navrch se skvělým Michaelem Douglasem a zdatně sekundujícím Valem Kilmerem, který byť by měl být hlavním hrdinou, na mistra Remingtona opravdu nemá;)
Bravurně zvládnutý dobrodružný snímek. Skvělá práce s kamerou a chvílemi takřka hororové scény s vlněním vysoké trávy a tušením lva, schovaného někde v ní, navíc za doprovodu podmanivé hudby. Určitě je to jeden z nejlepších filmů Vala Kilmera a i Michael Douglas se za něj nejspíše nebude stydět.
Nikterak originální námět drží nad vodou několik nadstandardně napínavých (i za cenu "zrady" na divákovi) sekvencí společně s (tehdy ještě) neselhávajícím Douglasem. Na amerických studiový film zaráží nelítosný přístup ke zvířatům. 70% Zajímavé komentáře: tron, Kaka, pjotr76
Výborný film díky: 1.přesvědčivým a strhujícím scénám s lidožravými lvy, 2.skvělé kameře, která v nás spolehlivě vyvolá napětí i při pohledu na vlnící se vysokou trávu, kde by se zabiják mohl schovávat, 3.díky slušnému Kilmerovi a výbornému Douglasovi, který zde ovšem hraje skutečně jen vedlejší roli, 4.krásné domorodé hudbě Jerryho Goldsmithe. Oscar za střih zvukových efektů.
Výborný snímek, ke kterému nemám slov. Režisér Hopkins vše ukočíroval bezvadně. Lvi jsou v jeho podání větší předátoři, než ti vesmírní lovci, které v Predatorovi 2 také kočíroval!
Když jsem na to šel, čekal jsem jen další loveckej film, jak tlupa obtloustlejch maníků nasedne na slony a střílí po bezbranejch zvířatech. Ale není tomu tak a jak já vám byl nadšenej! Tohle je lov! Lov, kdy člověk neví, jestli náhodou není tím loveným on! Lov, kdy nejde jen o to, udržet pušku v klidu a vystřelit, ale být rychlejší a lepší, mít lepší reflexy a odvahu. Zabít, nebo být zabit. Prostě lov, jak ho dneska již nikdo nezná. Film je podle skutečnosti popsané v knize plukovníka Pattersona Lidojedi z Tsava, podle níž natočili ještě podle všeho nepříliš zdařilý film Bwana devil, který byl mimochodem prvním 3D filmem v historii a onedlouho později Zabijáky z Kilimandžára, oba již úplně zapomenuté snímky. Ovšem situace na Tsavu musela být výjimečná a brzy celosvětově známá. V roce 1945 se o ní třeba zmiňuje jiný lovec lidožravých šelem, tentokrát tygrů v Indii, Jim Corbett ve svých knihách vzpomínek na tyto lovy (sám zabil tucet lidojedů). Film je skvělým dobrodružstvím, pravděpodobně se velice blíží pravdě (ve srovnání s obsahem Corbettových knih určitě) a skutečnému průběhu lovu na divoké lvy a tygry a na lidožravé lvy a tygry. Jen jistou drobnost tu neuvedli. Proč ti tygři vlastně zabíjeli lidi. Jsou na to dvě teorie. První, že měli špatné zuby. Zní to legračně, ale když šelma ztratí možnost lovit svou přirozenou kořist kvůli krutým bolestem zubů a zhnisaným dásním, přeorientuje se na něco snazšího, na člověka. Druhá, v té době v Tsavu řádil mor a k mrtvolám se lidé samozřejmě báli přiblížit a ani pohřbívání nebylo nijak kvalitní. Šelmy si mohly navyknout na tento pravidelný přísun snadného žrádla a když epidemie ustaly, pustily se do obstarávání potravy samy. Možná to byla kombinace obou dvou možností. Podobný způsob popisuje i Jim Corbett v příběhu o lidožravém leopardu z Rudraprajágu. Ale nikdy se nesetkal s lidojedem, který by se jím nestal kvůli nějakému zranění z minulosti, ať už od lidí a jejich nepřesných střel nebo jiných zvířat, obvykle dikobrazů. Mimochodem, víte, co se stalo s kůžema Ducha a Temnoty? Pattersonovic rodina je nejdřív používala asi třicet let jako předložku před krbem a potom je plukovník prodal do Chicagského muzea za 5000 dollarů. Tam je skutečně můžete vidět dodnes, jenže už jsou mnohem menší, protože se celý ty kůže zachránit nedaly. Původně měřili nějaký tři metry každej.
„V našom žargóne sa tomu hovorí ´Mal výborný plán, ale postrelili ho´. Dnes vás postrelili, priateľu. Je len na vás, či vstanete.“ Najlepší film zručného, ale vždy akéhosi priemerného, Stephena Hopkinsa (NOČNÁ MORA NA ELM STREET 5: DIEŤA ZO SNA) straší vydarenejšie, ako celý jeho PREDÁTOR 2. Prekrásna africká výprava pôsobí úžasne atmosféricky (i vďaka jedinečnej hudbe) napriek tomu, že africké scenérie sa nám z desiatok iných filmov môžu javiť ako nezaujímavé až opozerané. LOVCI LEVOV sú takmer stopercentnou filmovou udalosťou, ktorá je presne taká, aká má byť. Desivé scény sú strašidelné (napriek absencii explicitností... možno najlepšou hororovou scénou je až votrelecky pôsobiaci "Prieskum brlohu"), humorné scény humorné (chlapské povedačky stenčujúceho sa loveckého tímu okolo nočnej vatry) a akčným nechýba dravé tempo. Tým najlepším, čo výborne režírovaná snímka (inšpirovaná skutočnými udalosťami) ponúka, sú ale až herecké výkony zlého chlapca Vala Kilmera (ktorý je ako pacifistický staviteľ mostov sympatický) a predovšetkým jeden z najlepších výkonov Michaela Douglasa; len čo začne tempo z úvodu mierne upadať, stačí aby na scénu rázne napochodoval rázny lovec Remington a divák sa doslova teší na ďalšie a ďalšie minúty 109 minútovej snímky. Viac v mojej recenzii na Studna.net: www.studna.net/reviews/773/Kino Považan 1996
