Vetřelec: Vzkříšení
-
Alien: Resurrection
-
Votrelec: Vzkriesenie
Sci-Fi / Akční / Horor / Thriller
USA, 1997, 109 min (SE: 116 min)
Režie:
Jean-Pierre JeunetHudba:
John FrizzellObsah
-
Ellen Riplyová je už 200 let po smrti, ale vědci ve službách vojenské organizace se rozhodli, že ji ze starých krevních vzorků znovu sestaví. Biologický materiál však není úplně čistý, a tak je výsledkem klonování žena, která má sice lidskou podobu, ale vetřelčí náturu. Černé nehty na rukou, červenou kyselinu místo krve, nadpozemskou sílu a šestý smysl, každý ví kde se příslušníci jejího druhu nacházejí a co mají za lubem. Proto až moc dobře ví, že Vetřelci v útrobách kosmické lodi připravují lidem strašnou pomstu. Na kterou stranu se legendární bojovnice tentokrát přidá? (oficiální text distributora)
Ellen Riplyová je už 200 let po smrti, ale vědci ve službách vojenské organizace se rozhodli, že ji ze starých krevních vzorků znovu sestaví. Biologický materiál však není úplně čistý, a tak je výsledkem klonování žena, která má sice lidskou podobu, ale vetřelčí náturu. Černé nehty na rukou, červenou kyselinu místo krve, nadpozemskou sílu a šestý smysl, každý ví kde se příslušníci jejího druhu nacházejí a co mají za lubem. Proto až moc dobře ví, že Vetřelci v útrobách kosmické lodi připravují lidem strašnou pomstu. Na kterou stranu se legendární bojovnice tentokrát přidá? Komentáře uživatelů k filmu (581)
-
hirnlego
Kdo na konci nikdy nebrečel, neni člověk! Mother, mooootheeer :´( ... (4* za toho krásnýho motýlka s nejhoršíma vlastnostma od obou)(19.2.2006)
-
Shadwell
Jestli něco charakterizuje vetřelčí tetralogii, pak nezvykle bystrý komentář celospolečenského obratu zájmu od fyziky k biologii, který proběhl ve dvacátém století, a s nástupem biologie úzce související enormní nakynutí všemožných třídních, sexuálních, pohlavních, etnických a rasových konfliktů. ____ Nakreslíme-li si úsečku, na jejíž jeden kraj umístíme biologii a na kraj druhý technologii, můžeme na ni směle rozmístit jednotlivé postavy ze všech čtyř dílů a úsečku jimi rovnoměrně zaplnit: k biologii patří lidé, dál od ní nelidsky vycvičení, biochemií napumpovaní vojáci, přesně mezi biologii a technologii náleží částečně animální a částečně strojoví vetřelci a samotná smíšenina člověka a zvířete Ripleyová, spíše k technologii se řadí kripl na vozíčku spoléhající na protetiku a do čistě strojové technologie spadají cyborgové. Vidíme jasný kontrast a z něj plynoucí monstrozitu. Daleko viditelnější se ve vetřelčí tetralogii diskutuje o rasách, etnikách nebo společenských třídách, zatímco fyzika, cestování v čase, jaderné zbraně a einsteinovská relativita vyklízí pozice. Posádky obrovských korábů, tito novodobí argonauti ovládající vesmírný prostor, se problematikou mezihvězdného cestování vůbec nezabývají, dokládají to dva ošoupaní technici, nebo spíš údržbáři lodi z jedničky. Problém se odehrává vždy na palubě. S přechodem z první do druhé poloviny dvacátého století se těžiště celospolečenské debaty v západním světě přesunulo od fyziky k biologii – k otázkám třídním (spodek lodi v jedničce připadá krysám a technikům, kteří na svých zádech nesou privilegovanou posádku), rasovým (výše uvedená osa biologie-technologie, odlišující morfologické a fyziognomické znaky jednotlivých skupin), sexuálním (poněvadž si nikdo z posádky nemůže být jistý identitou spolubližních, například cyborgů, kteří jsou od skutečných lidí k nerozeznání, vypovídá celá tetralogie více o nejednoznačné sexuální identitě a prvoplánový sexuální akt nechává stranou: mužatku Vasquezovou si pletou s chlapem, tekutá bisexuální identita vojandy Ripley vábí lesbičku Winonu Ryder i mariňáka Rona Perlmana, vězni ze trojky neviděli léta ženu a jsou tak odkázáni na homosexuální styk anebo sebeukájení a Ripley ve čtyřce je zároveň matkou vetřelce i jeho milenkou - sexuálně je to dost perverzní a pro prudérní Ameriku by to mohlo být silné sousto, ale nešokovalo je to, protože se jedná o film s monstry) a genetickým (vetřelčí tetralogie zahrnuje pestrý soubor prognóz od klonování živých tvorů přes zloděje orgánů a americké vědce napojené na farmaceutický organizovaný zločin až po možnost být chirurgicky transformován na neutrální pohlaví). Antičtí bohové jsou už minulostí, ale fátum řeckých tragédií je mezi námi stále přítomno v přestrojen za dědičnost a třídní boj. Z tohoto pohledu se často vykládají Star Wars nebo Star Trek jako maska, jejíž funkci je udržovat stav věci, ale která zároveň zakrývá nerovnosti a odlišnosti mezi samotnými lidmi. Obě tyto staromódní pohádky nabízí vzrušující návštěvy exotických krajin, cesty napříč galaxiemi a vesmír jako nekonečný prostor překypující těmi nejúžasnějšími objevy, které si jen člověk dokáže představit, ale jednotlivá etnika nikdy doopravdy nekonfrontují a nechávají je žít pohodlně na svém biotopu, kontinentu či planetě. Tím bagatelizují svět pozdního kapitalismu, v němž brutální zavádění sjednoceného globálního trhu ohrožuje veškeré lokální etnické tradice, včetně samotné formy národního státu. Tu přichází ke slovu vetřelčí tetralogie a na místo v nekonečném vesmíru decentralizovaných excesivních zábavných ras, které se tu a tam pošťuchují, je nutí žít pospolu a konfrontovat v uzavřeném klaustrofobním prostředí. Není hlavní vetřelec ze čtyřky, který v sobě slučuje lidské oči a vetřelčí umrlčí cizáckost, ve skutečnosti etnikem ze Třetího světa? Falešný zájem prospěchářských skupin na přežití vetřelců, patrný z každého dílu, které hodlají unikátní vetřelčí druh pěstovat s cílem získat dokonalého vojáka, kopíruje např. situaci z Haiti, jejíž pokusy o nastolení sociálně spravedlivého demokratického zřízení byly pokaždé zmařeny za aktivního přispění těch, kteří se předhánějí v organizování humanitární pomoci a pokrytecky se rozplývají nad neštěstím této „prokleté země". Místo jasných hranic a čitelných rozdílů ve Star Wars nebo Star Trek frančízách se vetřelčí tetralogie mnohem víc soustřeďuje na tělo fragmentizované, dislokované, na zážitek odporu, který se nás zvláště silně zmocňuje v kontaktu se substancemi opouštějícími naše tělo (jako jsou exkrementy, ostříhané vlasy a nehty, tělesné tekutiny atd.) nebo do těla vstupujícími (například vyplivnuté rozžvýkané jídlo). Původcem naší panické reakce je především zkušenost s něčím, co se vymyká jasně vymezené hranici mezi subjektem a objektem. Je to místo, kde se význam hroutí, podprahové hraničení, jež vymezuje, co je zcela lidské a co nikoliv. Tento efekt se ukazuje v narušení tělesnosti nedobrovolných hostitelů, ve vetřelčí královně opouštějící obří kladélko a rozervaných droidech, ze kterých vypadávají čipy a kabely, v barokní čtyřce dávající přednost asymetrickým formám, vyklenutým a vydutým zaoblením, nadsazeným proporcím, prostorově rozvinutým gestům, v nejkrajnější rovině pak v otázce mateřství a bytostného narušení pomyslně nejintimnějšího prostoru, který existuje – prostoru lidského, přesněji ženského těla –, a konečně ve vizitě děsivého klonovacího centra, kabinetu kuriozit nové doby plodové selekce, diskrétních předměstských klinik a starých dobrých ušmudlaných potratových doupat. ____ Bez zajímavosti nejsou posuny mezi jednotlivými díly série - v jedničce i trojce se popasovávají lidé s jedním vetřelcem, ve dvojce a čtyřce s celým hejnem - a z toho vyplývající změny v žánru: jednička představuje střet s iraconálnem, dvojka akci (katarzní moment), trojka slasher a čtyřka opět akci (druhý katarzní moment). Díky tomu se nabízí vnímat celou tetralogii jako jeden dramatický makrooblouk. Osobně si ale myslím, že je nejvhodnější číst celou tetralogii jako evoluci, s jakou se lidské plémě vypořádávalo s nočními můrami: v jedničce se střetávají s dosud nepoznanou noční můrou dospělí, ve dvojce děti, ve trojce se staví proti nočním můrám náboženství a ve čtyřce se s existencí monster, svých dětí a klonů musí vypořádat sama božská Ripleyová. Na začátku čtyřky říká, že všichni umřou, celá společnost, tak jako to říkala malá dívka ve dvojce. Jestliže se ve dvojce rozřešení otázky, kdo je lepší matka, jestli Ripleyová, nebo vetřelčí královna, odráželo v symbolickém střetu strojního nakladače s biologickou královnou, ve čtyřce zjišťujeme, jestli dokonale vyšlechtěná Ripleyová sní o ovečkách – jestli má Bůh noční můry a o čem sní ďábel. Lidská, byť mimořádně statečná Ripleyová z jedničky se ve čtyřce ztratila pod nánosem jedinečné a dokonalé nelidské bytosti, udílející nám tím krutou lekci ve stěžejní pointě celé tetralogie: my sami jsme vetřelci kontrolující naše těla. Lidství znamená, že vetřelec řídí zvířecí těla. Tělo je jen tělo, ovládá ho ego.(19.3.2010)
-
tron
„Koho musím pretiahnuť, aby som sa dostal na Zem?“ V roku 1997 som mal šestnásť a už dlhé roky predtým som zbožňoval VOTRELCA a VOTRELCOV (trojku nie), takže keď som zistil, že sa robí štvorka, tešil som sa na ňu, ako na nič na svete. Jeunetov a Whedonov príspevok do kultovej votreleckej ságy je v mnohom obdivuhodný. Má pestrú galériu (anti)hrdinov (neviem, či je lepší Perlman, Wincott, Pinon alebo Dourdan), vynikajúcu Weaverovú a v prvej polovici výbornú tiesnivú atmosféru. K tomu prekrásna výprava gigantickej kozmickej lode. Čo mi nesedí? Nie ani tak niekoľko mimoriadne zlých hercov (Hedaya, Dourif, Freeman a trápna Ryderová ako auton - robot vyrobený robotmi), ale drzé až nevkusné znásilnenie legendárnych netvorov, z ktorých sa stali tupé, tajomstva zbavené trikové zvieratá, slúžiace iba ako výplň akčných scén. Tie sú dokonalé (zatopená jedáleň je predčasným finále), ale robia z kultu hlúpy americký akčný sci-fi horor s vysokým rozpočtom (cca 80 miliónov dolárov). Posledná polhodina je potom už vyložene mizerná (nový Votrelec!?). Tu sa asi poriadne strihalo, pretáčalo, hádalo a prepisovalo (počas nakrúcania). VOTRELEC: VZKRIESENIE sa nepodaril... ale som vďačný aspoň za to, že prebehol. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/185319/Votrelec-Vzkriesenie-60.html Kino Považan 1998(9.11.2004)
-
movie
Tohle je spíš akční sci-fi než pokračování vetřelce, ale musím říct, že ta scéna, kdy díra v okně vysaje toho vetřelce mě málem dojala!(7.7.2002)
-
Marius
Už len nápad s vyklonovaním votrelca je pritiahnutý za vlasy. Jediné čo je na tomto filme dobré je temná atmosféra prvej polovice (Jeunet sa nezaprie) a androidka Winona. Za úplnú korunu a hlavný dôvod nízkeho hodnotenia považujem mix votrelec - človek. Ak chcel scenárista týmto šokovať, vôbec sa mu to nepodarilo.(16.7.2004)
-
monolog
Nemyslím, že je to až tak špatný díl. Je sice nejhorší ze všech dílů, ale to nic neznamená. Když řeknete, že je nejškaredější tenhle pětikarátový diamant ve srovnání s těmito deseti dalšími stokarátovými, budete mít pravděpodobně pravdu. Nejvíc mi vadilo špatné prokreslení postav, kdy většinou o nich skoro nic nevíme a ani se nedozvíme. Jak tu někdo říkal něco o skvělém prokreslení mariňáků ze dvojky, tak s tím nesouhlasím. Dobře vyvedení tam byli hlavně Hicks, Hudson, Vasquezová a jejich šéf Borman. Ostatní se tam buď jen velmi lehce mihli a nebo o nich ani nebyla zmínka. Přerod Rip v drsnou a cool bojovnici mi taky zrovna nesedí, ale smrt Dana Hedayi, jak si z hlavy vytáhne kus mozku, je naprosto hloupá a jen pro efekt. Nebo třeba odkaz na jedničku jméno počítače stanice je Otec. Ale největším problémem je podle mě, že se tu pokusili skloubit dohromady klasickou vybíječku z jedničky s klasickou honičkou ze dvojky a bohužel do toho nepřikloubili dostatek prostoru pro herce, jako ve trojce. Kdyby extended edition měla, jako u předchozích dílů 145 minut a tu půlhodinu navíc dali na rozvinutí postav lidí, myslím, že by z toho byl mnohem lepší film. A doufám, že další díl už konečně převede děj na zemi, jak se o to už od prvního dílu Společnost snaží. A ještě jedna taková drobnost. Lidičky, copak už jste zapomněli, že je to čtvrtý díl? A kolik čtvrtých dílů ve filmové historii bylo stejně kvalitních, jako tento? Buď mi vynechává paměť, nebo takovej (kromě Hvězdných válek epizoda 4) není.(11.12.2005)
-
B!shop
Komentar k Special Edition. Nechapu, jak tenhle film moh natocit reziser Amelie, ale nedopadlo to vubec spatne. Rozhodne je vysledek daleko lepsi nez treti dil. Sice se tenhle film od vsech ostatnich trosku lisi, ale aspon tu je zajimavej a nepredvidatelnej dej. Sigourney je tady uz docela dost stara, ale jelikoz ji dali novy schopnosti, tak to umi jeste slusne rozjet. Triky jsou v pohode, sice ne perfektni, ale lepsi nez to, co predved Fincher. Jediny, co mi tu vadi, je zaverecnej lidskej vetrelec, ty zabery na jeho tupej oblicej byli fakt strasny. Herci jsou hodne dobry, samozrejme tu kraluje Sigourney, ale treba takova Winona Ryder a Ron Perlman taky stoji za pozornost. A pak tu je perfektni Dominique Pinon v roli mrzaka. Jeunet dal do filmu spoustu rezijnich vychytavek a spoustu skvelejch napadu a doplnil to trochou humoru a ac by se film dal povazovat za nastavovanou kasi, bylo mi to fuk a dobre jsem se bavil. Navic navazal asi nejlip jak mohl na treti dil. Ale prvni dva dily jsou o tridu lepsi, takze jen 4*.(22.8.2006)
-
novoten
Jeunet dokázal s Whedonovým scénářem v zádech nemožné. Nenápadně slábnoucí sérii poslal zpátky na vrchol, rozvířil dechberoucí studnici nápadů a takovou Fincherovu vizi si dal bez problémů k svačině. Každá zlomová scéna je ukázkou prvotřídního napětí a ať už sleduji dopointovaný útěk pod vodou nebo uchvacující panoptikům starších pokusů, můžu se jen spokojeně usmívat nad tím, jak úžasně odvázané celé Vzkříšení je. Když je pak z Ripley úžasná bytost s nevídaných charizmatem a kruh se v samém závěru uzavře, přemýšlím dokonce, jestli tenhle troufalý pokus není nejlepším dílem ságy. Scottova jednička nakonec vyhrává o prsa, ale protože je tady druhá polovina filmu tím nejlepším, co jsem kdy ve filmovém Alienversu viděl, není o nejvyšším hodnocení třeba pochybovat.(5.9.2007)
-
EdaS
Hodně nevyrovnané, zejména v první polovině, a taky nemáte moc komu fandit. Ale jako comicsová variace na známé téma je to vlastně fajn. A Winona s těma jejíma obříma kukadlama... 70%(7.11.2010)
-
BadoXXII
Aj keď sa jedná o najslabšiu časť z Votrelcov, stále je zaujímavá. Perfektný vizuál a nezvyčajné nápady (scéna pod vodou, mutant - áno, mne sa ten nápad zdal brilantný atď...). Každý režisér priniesol do série niečo iné a to robí v mojich očiach túto sériu jednu z najlepších vôbec. Vadila mi však nová Rypleyová a ani ten čierny humor mi nesadol. Pozerá sa však na to dobre a hocikedy to dám znovu. 60%(2.11.2007)
-
Melies
5 / 10 Pomerne okatá snaha za každú snahu nájsť spojivo medzi tretím a štvrtým dielom nebolo to, čo ma naštvalo najviac - na môj vkus tam votrelcov ukazovali až príliš často, čo trochu podkopalo atmosféru (tie scény pod vodou fakt príliš nemusím), no čo je horšie, postavy sa mi zdali až príliš 'placaté' - nie síce tak, ako v Aliens vs. Predator, no na druhej strane k prepracovanosti mariňákov z dvojky majú ešte ďaleko. A bolo by to možno aj za dve *, nebyť zvlášť nechutného konca, ktorý sa mi, čuduj sa svete, z celého filmu páčil najviac - bolo to také nechutné, až to bolo krásne. A toho mutanta mi bolo normálne ľúto...(19.11.2005)
-
Flipper
Ako dvanásť ročný v kine som som sa bál nesmierne. Teraz po toľkých rokoch si však všímam zvláštnu poetiku genetického mutovania, ktorú dokázal skvelo spracovať Jeunet. To, že príšery sú aj ľudia v predchádzajúcich častiach nebolo ukázané dostatočne, preto šialený klonujúci vedci sú na mieste. Ostatok komentárov tu napomína klišovitosť, ako klonovanie, final "baby" bossa a podobne, no alien je podľa mňa stále územie, ktoré diváci chcú vidieť a s novo vyklonovanou Riplayovou to určite trebalo skúsiť. Podľa mňa je to posledné pekné dokončenie ságy, kde sú príšery už odhalené, zvýrazňuje sa ich poetickosť v každom slize a ja musím pridať hviezdu hore, lebo alieni sú moji obľúbený strašiaci.(29.4.2008)
-
Slasher
Tenhle Vetřelec už tahá sérii do braku, ale nelze mu upřít zábavné momenty a množství nechutných scén. Naopak atmosféra je o ničem a je to celé takové neucelené a přeplácané, nemluvě o vtažení do děje, protože ten je sám o sobě bídný. Navíc Sigourney Weaver schytala dost divnou roli a už není schopná svést na sebe pozornost tak fenomenálně jako dříve. Ale stejně, žádná katastrofa.(23.8.2006)
-
canakja
Slabej odvárek předchozích dílů sice, ale akční a zábavnej, a to mi vlastně stačí..(5.11.2009)
-
H34D
Podobně jako u trojky trochu lacinný příběh ala když už nám Fincher nechal Ripleyovou zemřít, tak ji aspoň naklonujem. Naštěstí se mi proměna v jejím chování docela líbila ("So, who do I have to fuck to get off this boat?"), takže jsem to v pohodě překousl. Akce je přiměřeně, atmosféra dá se říct, že dobrá, jenže stejně jako závěrečný alienomutantík lehce komická, což dojem z celé série trošku kazí. Celkově to ale není úplné zklamání, film splňuje svůj účel, pobavit diváka, relativně obstojně. 7/10(21.1.2008)
-
Dadel
Smutný konec kdysi tak vynikající série. Ani těch pár dobrých scén to nezachrání. Předně návaznost na předchozí díl, kde Ripley umřela, je dost chatrná, vetřelci už zdaleka nebudí takovou hrůzu a to nejhorší nakonec - ten mutantní vetřelec v závěru je něco tak ubohého, až je to k pláči.(23.5.2002)
-
Dudek
Sakra, nikdy by mě nenapadlo, že po třech skvělých dílech může následovat takováhle blbost. Ze začátku je to docela dost velká nuda, do které jsou násilím vtlačeny rádoby vtipné hlášky tvrďáka Rona Perlmana. Jediné co bych mohl vyzdvihnout je herecký výkon Winony Ryder. Za tuto první část snímku bych dal odpad, ale pak se to trochu zlepší, vlastně ta nejlepší část snímku je narvána do posledních pár minut. Příběh sám o sobě je jakousi škaredou potvorou svíjející se v předsmrtných křečích. Nebudu to dál rozpitvávat, protože tenhle film je opravdu k pláči, někdy jsem měl dokonce pocit, že se chce Jean-Pierre Jeunet jen vysmát původním dílům, kterým tento bratříček opravdu nesáhá ani po kotníky. Kromě brakových situací a zbytečných scén bych ale mohl ještě dát jednu malou pochvalu za podvodní sekvenci. Ne, že by byla nějak dobrá nebo napínavá (film sám není ani trochu napínavý, jen se snaží mnohokrát překvapit) nebo zvláště povedená, ale je to prostě první scéna odehrávající se pod vodou v celé Vetřelčí teď již pentalogii.(17.12.2005)
-
maxi6
...Tak jsem doopravdy viděl ten sairait až do konce. Jen jsem zíral na ten výplod magorismu. Ještě že Sigourney byla jen robot, jinak bych ji fakt musel něco napsat !! Nikdy více....(28.6.2004)
-
choze
Na tomhle vůbec ne špatném filmu mě akorát sere jedna zásadní věc a sice, že v něm série přešlapuje na místě. Je to sice přešlapování plné dobrých drobných nápadů (zvetřelčení Ripleyové a zlidštění vetřelce), dialogů ("RIPLEYOVÁ, TY UŽ SES S NIMI PRÝ SETKALA. JAK TO DOPADLO?" "ZEMŘELA JSEM.", hlášek ("LETÍME NA ZEMI? TAKOVÁ DÍRA..."), triků, akce a béčkových xichtů, ale stále je to jen mírně zábavné přešlapování. Děj je zoufale přímočarý (útěk před vetřelci a jejich finální likvidace) a vetřelčí mytologie není nikam posunuta, nedozvíme se odkud jsou, nic. Nebýt to pokračování vetřelecké ságy, bylo by to fajn akčně-hororové béčko, takhle je to trochu málo.(26.12.2006)
-
Hal_Moore
Celá série je imho nejlepší sc-fi hororovou sérií všech dob. Každý díl natočil jiný režisér, což je jedině dobře neboť každý dodal svému filmu určitý look. Scott to celé nejenom začal, on natočil vynikající sci-fi horor s neopakovatelnou atmosférou, Cameron zopakoval vše dobré z jedničky a navrch přidal akci a jednu z nejlepších skupin mariňáků, Fincher zase natočil depresivní thriller s pocitem beznaděje a strachu o vlastní přežití byť jen jediné noci. Jeunet natočil moderní sci-fi, toho hororu už tolik ne. Vetřelci jsou dokonalí (hlavně ve vodě, mňam), Ellen by se hodila k mariňákům z dvojky do týmu, Ron Perlman hláškuje jak o život (Země...taková díra) a navíc je tu oku lahodící android(ka) ;)(5.1.2006)
