Ztracenci

Na Jiřího Brdečku průměrný scénář, ale jinak bezproblémově koukatelný snímek. Kdo hledá historické epično, ať se obrátí jinam, tohle je komorní snímek o 8 hercích a asi 20 komparzistech. Film naštěstí není, i přes dobu vzniku, postižen budovatelským svrabem ani dobovou schematičností, ale vykouří se z hlavy dřív, než řeknete "ztracenci". (25.07.2012)

Prozatím druhé setkání s režisérem Makovcem dopadlo opět plným počtem. Ztracenci své doby se nalézají, aby opět bojovali za znovu nalezení své existence, neboť jejich doba nepřeje lidskému žití. Skvělé filozofování, skvostný jazyk, milostné zklamání i návrat do prázdna. To vše provázeno barokní hudbou a bezchybnými hereckými výkony (S. Fišer se vedle Valacha a Hlavatého rozhodně neztrácel a mile překvapil). Režie je bez diskuze nadčasová, film vypadá minimálně o deset let mladší. Jedna z povinností pro zasvěceného, československého diváka. (04.08.2014)

"Ty vojny kdyby nebyly!" Nezáživný Jiráskův text byl proměněn ve strhující obžalobu absurdnosti válečných konfliktů, které lidem berou domov, přátele, zdraví, čest a nakonec i život. Komorní drama pro pět vynikajících herců (dominující výkon Gustáva Valacha), nosný příběh, kamerová a hudební virtuosita. Bezesporu jeden z vrcholů soudobé kinematografie se světovými parametry. (23.11.2009)

Vynikající přepis jedné z Jiráskových povídek na filmové plátno se skvělým scénářem, režií i kamerou. Jeden z prvních filmů, které ukazovaly odvrácenou tvář války, její dopad na psychiku vojáků i na civilní obyvatelstvo. Také vyniká na svou dobu perfektním technickým zpracováním vč. takových detailů, jako správné nabíjení dobových zbraní a manipulace s nimi. Brdečka dělal nejen vyníkající komedie, ale i vážné filmy. Poznámka: několikrát se tu o tom nejistě zmiňují komentáře. Pro film to není ani důležité, ale dle povídky se děj odehrává v létě 1745 po prohrané bitvě u Ostřehoma (Striegau, též jako bitva u Hohenfriedbergu). P. S: Kdo psal tu zajímavost, že "Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím v této válce vedlo ke vzniku Rakouska-Uherska a pruské hegemonii" by zasloužil propadnout z dějepisu. Nejsme v roce 1866, ale ve válkách o rakouské dědictví o 120 let dříve. (26.09.2006)

Faktická poznámka puntičkářského historika: Jedná se sice o prusko-rakousko válku (tj. to znamená, že proti sobě stojí mimojiné Rakousko a Prusko), ale nikoliv o Prusko-rakouskou válku jak se jmenuje konflikt z roku 1866. Válka ve filmu je buď válka o rakouské dědictví 1740-1748 nebo sedmiletá válka 1756-1763. Pro film to sice není podstatné (tam se řeší nadčasové problémy šmrncnuté ideologií komunismu (ale nebojte se ve velmi omezeném a stravitelném množství)) a já to sem píšu jenom, aby nedošlo k mýlce. PS: Komentář uživatele Bumerang k tomuto filmu je docela dost spoileroidní. Nedoporučuji, abyste si ho přečetli před shlédnutím filmu. // SPOILEROIDNÍ "HLÁŠKY", KTERÉ SE MI PODAŘILO ZACHYTIT: Jídlo nemáš, tabák nemáš. K čemu seš člověče. // Rubat Prajzy není hřích. // Počkat na befél, pak to není hřích. // Co to bylo, ty schnilotino špitálská? // Vojny budou. - A proč? - Abysme vyhráli. // Takovou si vede řeč, študiosus. // Uzené měl dobré, bludař. // Maruško, ty jsi vyvdaná? // Já jsem dosloužil, ale mstít se budu. // Pojedeš na voze, ty malý, maličký. // Prašivci, prašiví ani nos nevystrčí. // Bláznovský čas žijeme. // Neprojdeme, ztracenci. // Životy vám vraždí a vy jim ruce líbáte. // Václave, Maruška za nic nemůže. - Kdo za to může? Já ani Maruška vinu neneseme. // Že na té vojně, že je tam hojně. // Vy nejste dobrý člověk. - Netento. Neplačte. To já jentak špásem. // Velký je plášť Hospodinova milosrdenství. // Vy nekouříte? To Hospodin nezakazuje. - Nač plíce udit, z huby komín dělat? // Jako plástve medu tahle řeč. // Nevrátí se, už se nikdy nevrátí. (18.12.2006)