Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nerozluční přátelé Clay (Andrew McCarthy), Blair (Jami Gertz) a Julian (Robert Downey Jr.) žijí bezstarostným životem smetánky v Los Angeles, právě úspěšně odmaturovali a směřují vstříc dospělosti. Blair se rozejde s Clayem, jenž odchází na vysokou na sever a zkouší se prosadit jako modelka. Rebelantský Julian se vydává na kariéru hudebního producenta a víc, než je zdrávo pro jejich přátelství, se sblíží s Blair. Po šesti měsících se Clay vrací na Vánoce domů a nachází životy svých přátel v troskách, plné drog, deziluze a nenaplněných tužeb a očekávání. (J.Connor)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (45)

JAn 

všechny recenze uživatele

Less Than Zero, Ellisova výrazná prvotina (která by v nejbližší době měla konečně vyjít i u nás), jasně definoval a demonstroval autorovy hodnoty i směr, kterým se bude nadále ubírat. A zjevný dopad měl i na něho samotného, protože už v Informátorech do něj lehce narazil a ve svém nejnovějším románu Imperial Bedrooms se vrací ke Clayovi a dalším hrdinům této knihy. Filmová adaptace už natolik rafinovaná či komplexní není a spíše než o rozkladu losangelské zbohatlické teen smetánky je o hledání ztraceného života, cestě k bývalé přítelkyni a hořkém dospívání pod nátlakem drog. S autencitou osmdesátých let (výraznou výhodou oproti ostatním Ellisovým adaptacím), výraznými hereckými výkony - Downeyho, Spadera a Gertzové především, dobovými beaty, atmosférickým Newmanem, s jedinečnou nostalgickou náladou a hravostí si Kanievského adaptace ovšem vystačí sama o sobě, a to i přes citelné zápory, z nichž největšími ´sou zejména nesporně moralizující očištění filmového Claye a happyendovské vyznění. Po Avaryho The Rules of Attraction jde i tak o druhý nejzadřileší přepis Breta Eastona Ellise. ()

Mr.Apache 

všechny recenze uživatele

Breta Eastona Ellise mám v merku už od začátku 90. let, kdy se do té doby mladý talentovaný spisovatel náhle zvrhl v bestii a svým románem Americké psycho vyvolal značný skandál. Kniha ze života vrcholně úspěšných yuppies na konci 80. let, kdy se vždy zhruba padesát stran do detailu řeší poslední modely od Armaniho a na dalších deseti stránkách na vás vybafnou šokující detailní popisy brutálně rafinovaného perverzního mučení a vražd, aby se na dalších třiceti stranách rozebírala nejpokleslejší popová alba 80. let, byla později zfilmována bez jediné šance převést do filmu pocit z neskutečné předlohy. Po dalších Ellisových knihách jsem se na rozdíl od přítele JAna nepídil, a možná jsem udělal chybu. V každém případě mě na Less Than Zero nalákal úžasný osmdesátkový soundtrack plný raritních pecek, které dlouho nebyly (a některé dosud nejsou) ke slyšení nikde jinde. Film má absolutně neznámého režiséra, mladé a talentované herce s nadějnou budoucností (Downey Jr., Spader, McCarthy, Gertz) a vcelku průměrný scénář. Jelikož jsem předlohu nečetl (i z filmu lze vytušit, že může být hodně kvalitní), nejsem ničím svázán a mohu hodnotit pouze film, takový jaký je. Opět tu máme yuppies 80. let, tentokrát na prahu dospělosti, a k tomu problémy s drogami. (Zdá se, že kdo tenkrát nešňupal koks, byl mezi dětičkami z bohatých rodin společensky vyřízený.) Příběh je podán monumentálně, v intencích velkých antických tragédií, stejně tak je i nasnímán. Sledovat to a přistoupit na hru, že nejde o bezvýznamnou sračku ze života losangelských horních 10 000, je vcelku zábavné. Přesto nakonec nejde o nic víc, než o sice z několika hledisek zajímavý, ale pořád víceméně průměrný film, který nad jeho možnosti povyšují skvostné reálie 80. let a právě onen písničkový soundtrack, který mě k Less Than Zero původně dostal. Škoda že na CD vyšla jen asi polovina skladeb, které tu zazní. Hned úvodní "A Hazy Shade Of Winter" od The Bangles je neuvěřitelná nádhera, která hodně přispěje ke vtažení do atmosféry snímku. Rockové pecky jako KISSácká hitovka "Rock And Roll All Nite" v nové verzi mejdanových přeborníků Poison, totální rarita "Rockin' Pneumonia and the Boogie Woogie Flu" od Aerosmith nebo hymna "In-A-Gadda-Da-Vida" průkopníků pravěkého metalu Iron Butterfly v podání thrash metalových Slayer, to jsou věci, které potěší každého starého rockera. A k tomu navrch třeba slavná "Bring The Noise" hip hopových klasiků Public Enemy, která měla ve filmu (stejně jako většina ostatních písní) světovou premiéru. Zazní tu také Joan Jett, The Cult, Jimi Hendrix nebo další slavní hip hopeři Run DMC. Většina skladeb je v produkci legendárního Ricka Rubina (objevitele takových Beastie Boys), a mám dojem, že Julianova neúspěšná hudební společnost nesla název připomínající vlastní Rubinův label Def Jam. Byl jsem zvědavý na krotšího (a dle některých také kvalitnějšího) Breta Eastona Ellise v jeho pre-American Psycho období, a nezklamal jsem se. Ovšem nebýt takovým 80's nostalgikem, hodnocení by bylo o poznání nižší. () (méně) (více)

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Marek Kanievska /Balik Penez, Kontrarozvedka/ natocil slusny film nielen o drogach, ale aj o zmarenych zivotoch a nenaplnenych ocakavaniach. Andrew McCarthy tymto natocil asi svoj najlepsi film, neprehraval, hoci uz po tomto diele mal len serial Monk, dalej Julia Robers /Pretty Woman/ mala este vtedy hodne do seba, ba da sa povedat, ze bola vyborna, Spadera som nejako obiede prezil a hoci nemam rad Downey Jr, tiez som ho obiede prezil. Uvod filmu hned divaka navnadi, potom ale pride v strede dost nuda a len plane vykecavacky, ale aspon zaver bol nadpriemerny : 60 % ()

Radiq odpad!

všechny recenze uživatele

Všechno, co bylo strašny na 80. létech (a filmech) tady najdeme. Je to hotová přehlídka hár, hadrů, stylu, tanců, hudby osmdesátek. Herci vesměs taky hrůza, kromě Roberta Downeyho, kterej mezi ostatníma jakž takž vyniká. Poselství tohoto filmu je tak okaté, až to bolí - do všech stran stříká, že nemáte brát drogy a jít rač na vysokou, hlavně když jste z kurevsky bohatejch rodin. Celou dobu jsem už jen čekal, až Julian umře (což jsem předvídal, takže jsem se dočkal) a to čekání bylo dost ubíjející. Scénář hroznej, natočený hrozně. Slibnej název Feťáci je naprosto nevyužitej a trapnej. ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Tento film patří třem osobnostem. The Bangles, Jami Gertz a Robertu Downeymu:) The Bangles kvůli úvodnímu songu, který je prostě luxusní nářez, Jami Gertz, kvůli dokonalému ztvárnění nádherné "femme fatale" a Robertu Downeymu kvůli silnému výkonu. Ze začátku to vypadalo, že to nebude zase až tak drsné, ale pak se děj začínal zamotávat, postavy se dostávaly do čím dál větších sraček a nejvíc to odskákal právě Julian. V jedné scéně, kdy Julian hovoří na tenisovém kurtu se svým otcem, jsem měla i slzy v očích. A ten konec... ()

Galerie (20)

Zajímavosti (4)

  • Brad Pitt, ktorý bol v tom čase ešte neznámym hercom, sa vo filme iba v krátkosti objaví v jednej z klubových tanečných scén. Zinkasoval za to honorár v hodnote 38 amerických dolárov a jeho meno nefiguruje v záverečných titulkoch. (sackrebleu)

Reklama

Reklama