poster

Coming Out (festivalový název)

  • Východní Německo

    Coming Out

  • slovenský

    Coming Out

  • anglický

    Coming Out

Drama / Romantický

Východní Německo, 1989, 113 min

Režie:

Heiner Carow
  • minus
    **

    V roce 1989 vznikl ve východoněmeckém státním filmovém studiu DEFA snímek Coming out, oceňovaný jako ojedinělý zjev socialistické filmové produkce. Myslím, že jsou možné dva pohledy na tento film, pričemž není vyloučeno, že tvůrci mezi oběma záměrně manévrovali. Podle prvního z nich jde o odvážné dílo, které na svou dobu nezvykle otevřeně a civilně řeší homosexuální téma. Vyznění či poučení, se kterým se budeme moct i dnes identifikovat, může být něco ve stylu - přiznej, že jsi telpej, ať neskončíš jako ten ve filmu. Podle pohledu číslo dvě se jedná o OFICIÁLNĚ pokrokové dílo socialistické kinematografie, odpovídající dobově tolerovanému postoji ke queer menšinám s různými stereotypy a předsudky. Z tohoto hlediska je homosexuál v podstatě nešťastný a psychicky nevyrovnaný člověk, který dělá nešťastným i svoje okolí. Filip si nechce přiznat svoji sexuální orientaci. Zlomí srdce mj. citlivému mladíkovi Mathiasovi, který se pokusil zabít, protože je gay a to je tragédie. Snad aby zapomněl na svoje hrátky s klukama, ožení se Filip s kolegyní ze školy a nakonec ji i oplodní (?). To je tragédie snad ještě větší, protože - jak říká Mathias - homosexuálové přece netouží po rodině. Největší tragédie je ale to, že Filip je učitel a není přesvědčený, že se svojí "diagnózou" může pracovat ve škole. Ve filmu jsou přitom jen drobné náznaky toho, že by na tragickém životním pocitu hrdinů mělo podíl jejich okolí nebo společnost. Ostatní jsou často až překvapivě tolerantní a i proto je záhadou, proč se Filip nepokusí situaci nějak smysluplně řešit. Vždyť jiné buzny se tu baví a užívají života, jako kdyby je netrápilo nic. Je to snaha o pozitivní zobrazení menšin nebo propaganda (Filip je černá ovce, jinak se "jim" u nás žije dobře)? Této nejednoznačnosti nebo spíš neochotě zaujmout konkrétní stanovisko nahrává i trucovitě otevřený závěr. Osobně se v hodnocení přikláním k možnosti B. Ať tak nebo tak, film zůstává od začátku do konce značně konformním. Příběh je dosti předvídatelný, v jeho konstrukci je až moc do očí bijících "náhod" (způsob seznámení Filipa s budoucí manželkou, setkání s bývalým milencem nebo setkání s Mathiasem v opeře), publikum emocionálně vede trudomyslná hudba atd. Odvaha východoněmeckých tvůrců navíc bledne s ohledem na dobu vzniku filmu. V roce 1989 se už přece jenom dala točit i senzačnější témata.(26.7.2011)

  • petrsv
    ****

    "Hlavním hrdinou filmu je kultivovaný mladý učitel, který se snaží vzdorovat svému zaměření, ale nerozhodností vyvolává žárlivost a nejistotu na obou stranách. Současně s pátráním po ztraceném příteli se snaží znovu najít i svou duševní rovnováhu a osobnostní integritu." Celkem dobrý film na tehdejší dobu, jen tomu chybí konec.(13.9.2007)

  • zette
    ****

    Jednoduchy pribeh, ktery pusobi velmi realisticky. Atmosferu doda i doba vzniku a kulisy Berlina (vychodniho). Velmi zajimavy je i vyber postav a ruznych individui v gay baru. Slusne herecke vykony. Film ale stoji hlavne na nametu, dobe a miste vzniku!(1.2.2015)

  • kikuka
    ****

    Film, ktorý borí mýtus, že gayovia sú pekní ;-).. Najmä však, keď si odmyslíme škaredý vizuál filmu, treba mu uznať, že je to odvážny plagátový queer film (v zmysle pioniersky v danej kineatografii). Pokrýva pomerne širokú paletu problémov, s ktoými sa homosexuáli potýkali nielen v súdobom NDR, ale prostredníctvom postaršieho gaya nahliadol aj do obdobia 3.ríše. Film vychádza z vďačného klišé closeted homosexuála, ktorý sa ožení a pak mu to docvakne a navyše je učiteľ. Carow zjavne rád "nekorektné" vzťahy.(29.5.2009)

  • Bluntman
    ****

    (NNF) COMING OUT je považován za průkopnický, protože jde o jediný film s otevřeně homosexuální tematikou, který vzniknul ve Východním Německu před pádem zdi. Na kultovnosti přidávají ještě historky o tom, že se jednalo o státem podpořený projekt, který financovalo studio Defa, jež se později od filmu distancovalo, a konání premiéry přesně v ten den, kdy došlo k pádu Berlínské zdi. Obstojí ale režijní počin Heinera Carowa, když se odhlédne produkčně-recepčních historek, které ho provázejí? Na to je obtížné odpovědět, protože atmosféra ve společnosti měla nepochybně vliv na výslednou podobu. Nabízí se srovnání s o devět let "starším" TAXI ZUM KLO, které vzniklo v Západním Německu: v obou případech se zápletka točí kolem hlavní mužské postavy, která učí ve škole a je "closed homosexual", oba sdílejí snahu pojmout dané téma co nejkomplexněji, takže nechybí otázka homosexuality a nacismu, akce skinheadů proti homosexuálům a spojení homosexuality a pedofilie, zatímco je nám představen život dané komunity/subkultury (a je jedno, jestli jsme na drag plese či v gay baru). Výrazně se ale liší v pojetí, protože pionýrské dílo NDR tíhne k většímu realismu a výrazně se v závěru odklání ze zavedených vypravěčských norem, kdy si drze dovolí nezodpovědět všechny otázky, a tak je na divákovi, jestli konec bude považovat za šťastný (přijal svou identitu), či ne (přijal svou identitu, ale ví, co ho čeká - ztráta místa). Zatímco v NSR mohlo být již na počátku osmdesátých let zpracována homosexuální tematika, která sklidila úspěchy u diváků a kritiků, teprve na konci osmdesátých let se němečtí homosexuálové v NDR dívali nejistě do budoucnosti.(2.1.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace