To Kill a Mockingbird
Ako zabiť vtáčika
Režie:
Robert MulliganScénář:
Horton FooteKamera:
Russell HarlanHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Gregory Peck, Mary Badham, Phillip Alford, John Megna, Frank Overton, Rosemary Murphy, Ruth White, Brock Peters, Robert Duvall, Paul Fix, Collin Wilcox Paxton (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Spravedlnost musí být slepá. Ale neměla by být zaslepená. Sedmiletá dívka Scout (Mary Badhamová) a její starší bratr Jem (Philip Alford) žijí v zapadlém jižanském městečku Maycomb na počátku třicátých let 20. století jen s ovdovělým otcem Atticem (Gregory Peck). Ten je právníkem a většinu dne je pryč, takže oba sourozenci se během léta věnují různým dobrodružstvím v nejbližším okolí domu. S dětskou nevinností vnímá Scout právnický případ, kterého se její otec ujme. Atticus totiž obhajuje černocha Toma Robinsona (Brock Peters), jenž je obviněn ze znásilnění bělošské dívky. Zatímco obyvatelé Maycombu považují věc za jasnou a chystají se Toma zlynčovat, smysl pro právo a spravedlnost velí Atticovi postavit se proti všem. Tím spíš, že podle všech indicií k žádnému znásilnění nedošlo… Americký film režiséra Roberta Mulligana vznikl v roce 1962 podle románu Harper Leeové, který vyšel o dva roky dříve a získal Pulitzerovu cenu. Kniha i film patří v USA k velmi oblíbeným klasickým dílům. Snímek získal kromě řady jiných cen též Oscary za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (G. Peck), nejlepší scénář (Horton Foote) a nejlepší výpravu v černobílém filmu. Kromě toho měl ještě pět oscarových nominací: herečka ve vedlejší roli (M. Badhamová), černobílá kamera (Russell Harlan), hudba (Elmer Bernstein), režie a nejlepší film. (Česká televize)
(více)Videa (12)
Recenze (297)
Nádherný film nejen o rasových předsudcích, ale především o pohledu na Americké maloměsto 30. let dětskýma očima. Lyricky a přitom bez příkras a na tvrdo vypráví příběh o právníkovi Atticu Finchovi, který se dobrovolně ujal obhajoby nespravedlivě obviněného černocha. Gregory Peck ho zahrál znamenitě. Velkou pochvalu si zaslouží také představitelé dětských rolí a Robert Duvall v jednom ze svých prvních představení za kamerou. Robert Mulligan mě dávno přesvědčil o svých režisérských kvalitách, jenomže tímto mě zasáhl nejvíce. Celý je natočen tak nějak nadčasově a novátorsky (například úvodní titulky tohoto typu se hojně začaly využívat až o dost později). Celý film je vlastně takový mladík, mezi těmi staršími filmy. Okouzlující silné drama, které by pro mne ohodnotit méně než maximem bylo jako zabít ptáčka. ()
Maloměsto. Amerika třicátých let, povrchnost, nesnášenlivost, arogance, pokrytectví. Řvou z každého špinavého koutu tohoto drásavě odporného místa. Z této odporné společnosti. Bezmoc člověka, který se rozhodne jít proti proudu, boj s větrnými mlýny. Hnusný flegmatismus a zavírání očí okolí, jednoduchá ovlivnitelnost lidského stáda. Lehkost bytí v síle davu. Pravdivý a silný otisk nejstinnějších stránek lidí ve výborné adaptaci románu Harper Lee, s otázkou, jestli se od té doby ve společnosti až tolik změnilo. ()
To kill a Mockingbird - křehké vyprávění o životě na americkém venkově třicátých let, soustřeďující se především na problematiku neomezovaného rasismu. Vizuální černobílá stránka filmu podkresluje atmosféru doby, kdy se příběh odehrává, v cenrtu příběhu nestojí Gregory Peck (který je jako Atikus obligátně extrémně charizmatický a přitom skromě civilní), ale jeho dvě děti, Jem a malá Scout (taktéž velice přesvědčivé výkony). Narace filmu je na ně vzorově omezená - zprostředkovávají nám celý příběh a my nevíme ani nevidíme nic, co nevědí a nevidí ony. Síla příběhu samotného (předloha byla oceněna Pulitzerovou cenou) je samozřejmě hlavní pilíř tohoto krásného díla a v ničem si nezadá s Darabontovými vězeňskými filmy (Míle a Shawshenk), pro mě stojí ještě nad nimi už jen proto, že To Kill a Mockingbird je víc než třicet let starší. Navíc si dokážu představit, že tenhle film mohl být v šedesátých letech ještě velice kontroverzní a dovedl zapřísáhlým rasistům nasadit brouka do hlavy, jestli nejsou náhodou úplně vymazaní... Jak správně řekl Panucci, velice PC, ale tehdy to mělo naprosté opodstatnění. Jinak krásný příběh, moc hezký film, všema devíti. 90% ()
Čekal jsem klasické soudní drama ve stylu 12 ANGRY MEN a ČAS ZABÍJET, takže expozice zpracovaná formou vzpomínek šestileté holčičky mě notně vylekala. Tímhle pojetím ztrácí na působivosti hlavně soudní část filmu, ale naopak se stupňuje jeho přesah daleko za hranici jednoho soudního přelíčení. Vychytralý scénář, akvělý Peck. ()
Naozaj kvalitná adaptácia literárnej predlohy. Nič podstatné v nej nechýbalo a pán Mulligan to výborne natočil. Herci, predovšetkým deti, tomu dodali niečo navyše, dokonca ma to viac bavilo ako kniha, ktorá je určená predovšetkým mladšiemu čitateľovi ... pri filme som to tak nevnímala. Skvelá hudba vytvárala výbornú atmosféru. Čo dodať na záver? ... že vždy budú na svete dobrí a zlí a nie vždy vyhrá pravda nad lžou. ()
Galerie (122)
Zajímavosti (32)
- Mary Badham (Scout Finch) zbytečně zkazila spoustu záběrů, ve kterých byla rodina u stolu a jedla. Phillip Alford (Jem) neměl rád jezení stejného jídla nesčetněkrát, a tak vymyslel pomstu. Když valil Mary Bedham v pneumatice, namířil ji na nákladní auto a snažil se jí poranit. (Kulmon)
- Na piano v hudebním doprovodu filmu hrál John Williams. (KidWithGun)
- Phillip Alford řekl své matce, že nechce dělat konkurs na roli Jema Finche, když mu však řekla, že zmešká polovinu školy, byl ihned rozhodnut, že se konkurzu zúčastní. (Kulmon)
Související novinky
Nový film Aarona Sorkina narazil
Práce na The Trial of Chicago 7, novém snímku Aarona Sorkina (Velká hra), byly dočasně ukončeny. Dlouho chystané politické drama o událostech v Chicagu z let 1968 a 1969 muselo být odloženo, kvůli… (více)
Reklama