Apsolutnih sto
Absolute Hundred
Režie:
Srdan GolubovičKamera:
Aleksandar IličHudba:
Andrej AčinHrají:
Vuk Kostič, Srdjan Todorovič, Bogdan Diklič, Dragan 'Pele' Petrovič, Boris Isakovič, Slavko Labovic, Paulina Manov, Milorad Mandič, Saša AliObsahy(1)
Film je zasazený do Nového Bělehradu, scifi města postaveného za komunismu, které se za Miloševiće stalo šedivým přízrakem. V tomto světě s apokalyptickým zevnějškem se odehrává příběh Saši. Ten žije v jednom z paneláků se svým bratrem, bývalým šampiónem ve sportovní střelbě, jenž ale po návratu z války začal pít a brát drogy. Saša pozoruje, jak je schopný ponížení, aby dostal peníze, jak se nechává vydírat drogovými dealery a zároveň s ním nedokáže komunikovat, a tak se rozhodne sám jednat, zbavit svět jeho nespravedlnosti. Jeden z nejlepších filmů posledních let vzniklých v bývalém jugoslávském prostoru, soustředěná psychologická sonda do poválečného světa, ve kterém válka neskončila a určuje jeho nové uspořádání. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Představte si atmosféru filmu Bony a klid po balkánsku. Navíc s příměsí pseudo atmosféry po konci balkánské války, která snad v jiných filmech nemá obdoby. Dokážu si představit, že v tehdejší Jugoslávii tohle bylo něco nepředstavitelného. Dneska už mám ale pocit, že tenhle film hlavně obtiskl atmosféru tehdejší doby. Není to málo, ale na dobrý film to není ani dost. ()
,,NEMŮŽU SE NA TO DÍVAT! NEMŮŽU SE DÍVAT, JAK PRODÁVÁŠ NAŠE VĚCI A JSI VĚČNĚ NALITEJ. JAK S NÁMI ZAMETAJÍ! BÝVAL JSI NĚKDO, TEĎ JSI HOVNO! NEMŮŽU SE DÍVAT ANI NA TEBE...“ /// Dva bratři. Střelci. Jeden feťák, druhej šampion - ovšem horká krev. Prostě Jugoš. Příběh, kterej je takový rodinný drama ústící ve zločin, sází na známý tváře a pomalou až dusnou atmosféru. Vzbudí i emoce (nebo spíš nasere), páč zřejmě budete přemejšlet, jestli i tady platí: můj brácha má prima bráchu. Líbí se mi i to podprahový sdělení, že válka je kurva. Možná je to z těch tří Galubovicových kousků co jsem viděl (Past, Kruhy) kus nejslabší, ale má v sobě něco, co ho nedovolí jen tak vykouřit z hlavy. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zajímá mě střelba. I když za ní nejsou medajle (ani šampionát se v ní nekoná – myslím…). 2.) Dánskej brácha, co má prima bráchu, mě (trochu) zklamal. 3.) Thx za titule ,,joSew“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Relativně zajímavý příspěvek do srbského tématu vyrovnávání se s válkou a rozpadem Jugoslávie. Srdan Golubovic jako vždy nechává diváka tápat a dlouhou dobu ukazuje jen jednu stranu mince. Zatímco v pozdějších snímcích dávkuje informace postupně a nechává diváka přehodnocovat stanoviska k jednotlivým postavám v rámci celého filmu, u Apsolutnih sto přichází s odkrytím motivačního pozadí až v posledních minutách. Posiluje tak dojem ze závěrečné fáze, zbytek snímku tím však svým způsobem trpí. ()
Apsolutni pecka. Mrazivější zachycení poválečného osobního i společenského traumatu těžko pohledat. ()
Šedivé sídlisko, ponurá atmosféra a jeden mladý chlapec, ktorý si myslí, že vyrieši neriešiteľné a zachráni svojho staršieho prefetovaného brata. Ten, ale o jeho záchranu vlastne vôbec nestojí. Nie zlý film, a zaujímavým ho robila aj tá športová streľba. Herecky veľmi fajn. 3,5* ()
Válečná a poválečná Jugoslávie to je pro mne skoro vždy záruka něčeho kvalitního, příběhy zasazené do toho prostředí vždy mají co říci a toto není žádná z vyjímek. Precizně a věrohodně zahrané drama které má jen jednu chybku a to jasně danej konec, takže žádné velké šoky, nebo překvapení se dít nebudou... - 16. 5. 2012 - 70% ()
Působivá sonda do válkou zdecimované země a společnosti. Stejně jako každá válka i tahle zanechala na veteránech své stopy. Z některých se staly bestie, z jiných trosky, na kterých ty bestie vydělávají. Někdy to vezme dobrý konec, ale většinou ne. V tehdejší Jugoslávii vznikl film, který o poválečných traumatech dokáže vypovědět víc, než celý zástup jeho amerických bratranců. 85% ()
Dva dobré momenty bohužel nevyváží nudný a nezáživný děj, který bude pro Jugoslávce logicky velmi atraktivní, ale pro Čecha nijak zajímavý. Komedie četnikům a ustašům jdou, ale samotné drama toho nemůže moc nabídnout, zvlášť když je vyplněno nepříliš sympatickými herci. 45% ()
Nadstandardne zpracovane drama z povalecne Jugoslavie o dvou bratrech, kteri neziji uplne stastny zivot. Vyborna atmosfera, ktere znacne napomaha prostredi periferie Belehradu a napadita kamera. Rada zajimavych postav z podsveti, vyborny herecky vykon Vuka Kostice. Povedene drama, kteremu k dokonalosti chybi jen malo... ()
Perfektně provedené drama v jugoslávském stylu, kde bratr převezme osud svého bratra do svých rukou. Snímek, který vás určitě dostane do kolen naprostou svou syrovostí. Takový kousek musím jenom vyzdvihnout. ()
Poslední dobou jsem si nějak oblíbil filmy z oblasti Jugoslávie. Můj oblíbenec Srdjan Todorovič jako bejvalá střelecká hvězda je dneska už jenom špinavá smažka a tak jeho brácha bere věci do svejch rukou. Vždyť trefit frajera mezi oči neni už takovej rozdíl od střelby doprostřed terče, ne? Solidní a málo známej snímek, kterej mě rozhodně nezklamal. ()
Smutný, až depresivní příběh zasazen do šedé betonové zástavby Nového Bělehradu. Režisér Golubović syrově vykreslil bezvýchodnou situaci mladého muže, který je chováním svého bratra zahnán do kouta a nucen k radikálním řešením. Celou dobu film spěje k tragickému konci, který však ještě umocní zážitek z filmu a zanechá ve vás trpké pocity. ()
Skvěle vybudovaná atmosféra, stojící na vizuálně odosobněném panelákovém Bělehradu, dokonale přenáší stísněný, nepříjemně dusivý pocit na diváka. Výborná reflexe zobrazující pohled na účastníka válečného konfliktu, jeho neschopnost zapojit se zpátky do normálního života (drogy) a jeho bratra v dokonalé herecké kreaci Vuka Kostiće. V roli snipera, který bere nespravedlnost do svých rukou. Každou další vraždou můžeme pozorovat dokonalou přeměnu z jistého mladého muže na labilní trosku. Tento film se vám zaručeně dostane pod kůži. ()
Drama o vztahu dvou bratrů, to hlavně. I když akce se dočkáme taky. Finále mě přimělo přihodit pátou hvězdu. ()
Absolutní debut. ()
Zajímavý film z poválečného Srbska, ve kterém jde o vzetí spravedlnosti do vlastních rukou. Nápad zajímavý, film plyne, dialogy taky v pohode, Srdjan Todorovic předvádí skvělý herecký výkon, kdy bych mu bez váhání uvěřil, že je to fetna, trochu méně se mně líbil Kostic, ale jinak spokojenost, za 4 hvězdy. ()
Vynikající film s excelentními výkony všech herců ale hlavně smažka v podání Todoroviće je dokonalá. ()
Nebýt následného komentáře pana režiséra, myslel bych si, že má jít o závažné sociální drama. Až vyznání o oblibě Guye Richieho a Vincenta Cassela, a úmyslu jít tady v jejich kolejích vyjevilo, že to celé byla snaha o tribute, která skončila rozpačitě někde ve třetině. A proč? Právě proto, že hluboké sociální drama a Guy Richie moc nejdou dohromady. ()
Tento film je ve své jednoduchosti geniální,žádné velké mazlení a nekonečná plytkost jak bývá někde zvykem,rovnou se jde na věc! ()