Lady Snowblood
-
Shurayukihime
-
Lady Snowblood
Drama / Akční
Japonsko, 1973, 97 min
Režie:
Toshiya FujitaHrají:
Meiko Kaji, Kō Nishimura, Eiji OkadaObsah
-
Sayo se stala očitým svědkem přepadení a zavraždění svého manžela a synka, sama pak byla útočníky krutě mučena a několikrát znásilněna. Naplněna nenávistí a touhou po pomstě za své utrpení se vydala na cestu, na jejímž konci měli být všichni její nepřátelé do jednoho mrtví. Naneštěstí pro ni byla již po prvním aktu odplaty umístěna do ženské věznice, a její plány tak naznaly náhlého obratu. Touha po spravedlivém zadostiučinění byla ale tak neukojitelná, že ve vězení zplodila dceru Yuki, jež se měla stát dalším vykonavatelem její msty. Sama Sayo ale při porotu umírá a malá Yuki následně podstupuje tvrdý bojový výcvik a výchovu, jež ji učí, že jediným smyslem jejího života je náležitě krvavě pomstít zkázu své rodiny; po takřka dvaceti letech nelidského drilu se Yuki konečně může vypravit uskutečnit přání, za něž její matka položila život. Japonský snímek SHURAYUKIHIME se stal hlavním inspiračním zdrojem pro film KILL BILL (2003) amerického režiséra Quentina Tarantina. (kiddo)
Sayo se stala očitým svědkem přepadení a zavraždění svého manžela a synka, sama pak byla útočníky krutě mučena a několikrát znásilněna. Naplněna nenávistí a touhou po pomstě za své utrpení se vydala na cestu, na jejímž konci měli být všichni její nepřátelé do jednoho mrtví. Naneštěstí pro ni byla již po prvním aktu odplaty umístěna do ženské věznice, a její plány tak naznaly náhlého obratu. Touha po spravedlivém zadostiučinění byla ale tak neukojitelná, že ve vězení zplodila dceru Yuki, jež se měla stát dalším vykonavatelem její msty. Sama Sayo ale při porotu umírá a malá Yuki následně podstupuje tvrdý bojový výcvik a výchovu, jež ji učí, že jediným smyslem jejího života je náležitě krvavě pomstít zkázu své rodiny; po takřka dvaceti letech nelidského drilu se Yuki konečně může vypravit uskutečnit přání, za něž její matka položila život.
Japonský snímek SHURAYUKIHIME se stal hlavním inspiračním zdrojem pro film KILL BILL (2003) amerického režiséra Quentina Tarantina. Komentáře uživatelů k filmu (84)
-
Douglas
Skupina padouchů přepadne manžele - manžel je brutálně zavražděn, žena několikrát znásilněna. Pomsta má však netradiční podobu, protože ačkoliv se znásilněná žena jednomu z padouchů pomstí, rozhodne si nechat "udělat" potomka, aby se mohl mstít za ni. A tak když krátce po porodu zemře, její dcera se stane nástrojem pomsty - ve skutečnosti ničím jiným než nástrojem ani není. Projde přísným výcvikem a stane se z ní stroj na zabíjení, spíše terminátor s mečem než člověk. Jde od padoucha k padouchovi, a když je tento náhodou mrtvý, případně se zabije krátce před jejím příchodem, jako by musela mít pocit, že ho skutečně zabila. V případě hrobu ranou meče poškodí náhrobní kámen, pokud se padouch zabil před jejím příchodem, přetne jeho mrtvé tělo v půli. Paradoxně nemá ke svému jednání žádnou skutečnou motivaci - jí nikdo neublížil a vzhledem k výchově, kterou prošla, ani nemůže vědět, co rodičovská láska je (rodiče ani nikdy nepoznala). Nelineárně (v kapitolách) vyprávěná Lady Snowblood je typickým představitelem exploatačních japonských filmů osmdesátých let - rychlé transfokace, krvavé atrakce, samoúčelné efekty (dvojexpozice s komiksem; zrychlování a zpomalování).(13.1.2006)
-
Djkoma
Tak jsem si doplnil mezeru v základním vzdělání obor Japonská (explotation/revenge) klasika a mohu se teď znovu podívat na Tarantinova Kill Bila, abych pochopil jeho snahu odkazovat na polozapomenutá díla. Jen je škoda, že tahle ikona, za kterou ji někteří mají je dost nudná. Na první pohled bylo jasné co si QT vypůjčil, ale nijak to nenadchlo. Nechci říkat, že schéma je ohrané, protože soudím z mého pohledu, který vyrůstal na filmech točených 85 a déle a tak se tomu vyhnu. Rozdělení na kapitoly mi přijde zbytečné a nepotřebné, ale jistým způsobem film zručně rozděluje na části které samostatně působí jako krátké díly jednoho seriálu. Krev má pravděpodobně vyšší symboliku. Akce mi ve filmu přijde slabá a to ani nemluvím o velkém počtu hluchých míst, kdy jsem opravdu uvažoval, že šáhnu po ovladači svého DVD a Lady Snowblood pošlu zase na dlouho do zaprášené skříňky s DVD. Možná je tohle kultovní záležitost, ale mě neoslovil a pochybuji, že jí ještě někdy shlédnu.(3.5.2007)
-
Malarkey
Quentin Tarantino má tento film neskutečně v oblibě, protože se netajil tím, že jeho Kill Bill točil přesně podle něj, což u mě byl trošičku problém pobrat. Jeho filmy příliš v lásce nemám a očekával jsem něco podobného i u tohoto. Na film jsem prakticky koukal jen čistě ze zájmu o danou věc. Ve filmu ale prakticky příliš změn od Kill Billa není, myšlenka je totiž prakticky stejná a bezezměny. Prostě a jednoduše pomsta jako prase o které je řeč v řadě asijských filmech, ale nejenom asijských. Pomsta hlavně musí být velká plná krve, o tom je většinou řeč, a stejně je to právě i u tohoto filmu, který s filmy o pomstách tak trochu začíná, respektive s filmy které se vážou na pomstu, obsahují krev a jsou naprosto nekompromisní. Některé jsou originální sami o sobě, viz Lady Snowblood, některé jsou prostě originální a některé jsou průměrné, v dnešní době jich je celá várka, stačí si vybrat, ale základ bych hledal právě v tomhle. Pro mě je to průměr, zrovna tohle vidět dvakrát nemusím, ale oceňuji fakt, že v té době je něco takového vůbec natočeno.(8.5.2009)
-
Adrian
V anglicitne sa tento film vola Lady Snowblood: Blizzards from Netherworld. Je to film, v ktorom hra Meiko Kaji a navyse bol pre Tarantina hlavnym inspiracnym zdrojom pri tvorbe Kill Bill. Krvave, drsne ale perfektne spracovane(25.3.2004)
-
Superpero
Čekal jsem podobnou pecku jako třeba "Vlk samotář a mládě" a dostal jsem mnohem míň. V tomhle filmu se totiž nic moc neděje. Začátek o zrození dítěte z nenávisti a začátek tý cesty za pomstou vypadá slibně, ale ouha. Akční scény jsou moc moc špatné a celé je to hrozně uondané. Občas zaujme i "hloubání" nad oprávněností pomsty, ale když se objeví ten novinář, začlo mě to nudit dokonale.(25.8.2008)
-
TheMaker
::::::::::::::::::::::: Tarantino má dobrý vkus ,-) :::::::::::::::::::::::::::(13.5.2009)
-
kiddo
Shurayukihime měla dle mého všechny předpoklady stát se filmovým milníkem, nebýt nespolehlivého lidského faktoru, to jest pánů dramaturga a kameramana. Dějová linka by potřebovala menší dramaturgické tornádo (stejně jako by si z tohoto živlu mohla vzít příklad i samotná hlavní hrdinka) a film nejvíc doplácí na svou nevyváženost a rozkolísanost: tvůrci nejprve zdárně navodí situaci a od následujících událostí nechávají diváka očekávat pořádné maso plné pohybu, emocí a zvratů, aby pak nakonec jediný zvrat spočíval v tom, že slibně rozběhnutý děj se jen tak hezky utne a divák se ničeho výše zmíněného nedočká. Dokonalým zástupcem tohoto je kupříkladu čachrování ohledně účtování s padouchy, kdy očekávaný vzorec sadistické pomsty se ze tří případů podaří funkčně naplnit pouze jednou (!), a to hned na začátku Yukiiny cesty. Ve zbylých částech si divák většinou bude připadat jako na horské dráze, kdy v nejvyšším bodě stoupání těsně před sjížděním zrovna vypli proud. Druhou a podstatně citelnější ránu zasadil filmu páně kameraman, který absolutně nezvládá snímání akčních scén, jež jsou pomalé, téměř statické, a přitom kvůli amatérskému střihu mnohdy nepřehledné a vyjma gejzírů a chlístanců kečupu není vidět zhola nic (čest výjimkám, usekaným rukám zvlášť). Omezený cit pro obraz se ale místy projevuje i u sekvencí poklidných, kdy až nemístnou nehybnost kamery zachraňuje jen častý střih (nehybností kamery myslím tupé a neodůvodněné zírání na jedno místo, jakmile dojde na jemný třas typický pro začínajícího Parkinsona, pohybuje se víc než zručně) a postprodukční vizuální vychytávky (Tarantinem do jedné okopírované). Zároveň ale Shurayukihime nabízí vzhledem k tématu myšlenkově ojediněle propracovaný a komplexní příběh, do kterého je zapracováno zejména chápání pomsty jako katany s dvojím ostřím, která více než oběť zraňuje toho, kdo mstu vykonává. Pojetí hlavní postavy coby stroje vychovaného mimo jakékoli citové zázemí za jediným účelem, mstít se a bez lítosti zabíjet, se odráží i v hereckém projevu představitelky Meiko Kaji, jejíž chladný a necitelný výraz protne skutečná emoce pouze jednou, kdy zoufalá Yuki hrůzou a žalem křičí nad poznáním, že celý její život byl jeden velký gargantuovský omyl. Filmu nechybí uhrančivý styl a několik opravdu úžasných momentů a pidiscén, které rovněž mají na svědomí, že Shurayukihime si rozhodně zaslouží větší pozornost než jen jako Tarantinův hlavní inspirační zdroj pro Kill Billa.(11.5.2006)
-
Marius
Klasika chambary pri ktorej si uvedomíte odkiaľ má Quentin dejovú linku Kill Bill vol. I, radenie filmu do kapitol, preskakovanie časvých línií, pesničku od Meiko Kaiji, záber na "facies of the cunts who did it to the bride" etc. Niektoré akčné scény sú výborné, niektoré neprehľadné. Čo sa mi výrazne nepáčilo bola kamera, miestami príliš roztrasená. Každopádne je to film zo 73 takže nejaké technické zázraky sa čakať ani nedajú. Film je väčšinu času ladený do červenej so švihmi japonskej ocele, takže pozitíva vysoko prevládajú nad negatívami. 9/10(20.6.2005)
-
B!shop
Film jsem si pustil s tim, ze se jim nechal inspirovat Kill Bill a jedna se o film podle komiksu a tudiz pujde o neco extra, ale bohuzel. Zacatek je jeste slibnej, moje oblibena pisnicka z Kill Billa, film rozdelenej do kapitol, ktere v case preskakuji a velmi zajimavej namet, jenze behem chvilky sem si uvedomil, ze tohle nesaha Kill Billovi ani po kotniky. Rezie Toshiya Fujita je totiz neskutecne uspavaci. Ve filmu se vetsinou jen keca, vsichni japonci nejspis soutezi, kdo dokaze nejvic vyvalit oci a kdyz uz konecne prijde souboj, je vinou dementni kamery strasne pomalej a krev vypada jak kdyz nekdo rozlil barvu a nepomuze tomu ani fakt, ze ji tvurci strikaj vsude mozne jak z nejakejch trysek. Proste neuveritelna nuda, kterou jsem malem nezvlad do konce.(12.1.2007)
-
EdaS
Vizuálně naprosto úchvatné drama ženy, která byla počata, zrozena a vychována pouze pro pomstu své matky. Tarantino si toho z Lady Snowblood do Kill Billa půjčil hodně - hrdinku, vizuální nápady i ústřední píseň. Už dlouho jsem nebyl z filmu nadšen natolik, abych si jej okamžitě pustil znovu.(4.1.2007)
-
Flipnic
Vzhledem ke stáří filmu velmi povedená revenge story, dosti ve stylu "Lone wolfa, potažmo Shogun Assassina". Nevýhodou je však nulové zvládání bojového umění hlavní hrdinkou. Naopak Musím vyzdvihnout pomalé a dusné tempo filmu, explotation prvky a klasická cesta za pomstou bez jakýchkoliv citů nebo myšlenek na něco jiného. Předloha pro Tarantinovského "Kill Billa" ...(20.12.2007)
-
Dadel
Fajn film o pomstě, s jednoduchým dějem a složitou strukturou, ze kterého jistý americký režisér Quentin T. (celé jméno neuvádím, abych nebyl indiskrétní) vykra... převzal, co se dalo. A pokud jste si mysleli, že Meiko Kaji je pouze zpěvačka, film vás v mnohém překvapí.(5.2.2006)
-
choze
Neříkám, že tahle nestandartní japonská rape and revenge vyprávěnka a inspiračka KILL BILLA nemá něco do sebe, ale většinu času mě krutě nebavila.(14.3.2008)
-
molotov
Na svou dobu jistě vizuálně vytříbený film, který zaujme (ale neuchvátí) i dnes. Vynikající soundtrack využil později i Tarantino. Na jednoduchý příběh o pomstě je nalepeno několik zajímavých kliček, nejen díky nim mi přišel mnohem výživnější než tarantinova variace.(12.2.2007)
-
kitano
Holt, Tarrantino si vie vyberat inspiraciu. Nebyt neho, tento film by som mozno ani neobjavil. A bola by to velka skoda,pretoze medzi filmami o pomste je tento jednoznacne jeden z najlepsich. Hlavny plus je pre mna jednoznacne hlavna predstavitelka, ktora skvelo stelesnuje krasu a nenavist v jednom. Ziadna zenska tvar, oprskana krvou nevyzera lepsie, to mi verte :) Jasna volba (ci skor povinnost) pre fanusikov Kill Bill 1 a 2. Jedina vytka je voci obcas prilis roztrasenej kamere. 9/10(16.4.2007)
-
JFL
Lady Snowblood je dítě láskyplné snahy a tvůrčího úsilí vynikajících filmových profesionálů. Všichni dohromady vytvořili dílo, které vysoce ční nad okolními filmy své doby, a jako mnozí před nimi i po nich dokázali, že i řemeslná komerční podívaná může být unikátním a osobitým dílem. - více v recenzi na Rejže.cz(5.4.2011)
-
zelvopyr
Japonský žánr "film pomsty" má striktní pravidla. PADOUCHOVÉ (*1*) krutě znásilní, umučí a zavraždí RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY HRDINY (*2* - někdy ne úplně všechny) -- po letech stíhání HRDINA (*3*), který se mezitím živí jako nájemný zabiják, konečně najde, kde (nebo pod kterou identitou) se skrývají *1* , kteří se obklopili POMAHAČI PADOUCHŮ (*4*) a pořídili si RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY PADOUCHŮ (*5*). Poté zbabělí *1* nastražují *3* do cesty *4* jednoho po druhém, a když dojdou, sejdou sami *1* hanebnou smrtí. Během masakru *3* zpravidla ušetří *5* -- které ovšem rodinná čest nutí sprovodit ze světa *3*. Poté, co zůstanou už jen *5*, jsou otřeseni, neb vědí, že *1* byli ti špatní a *3* ten dobrý, takže nezřídka zhynou vlastní rukou. Nakonec zůstane jen vrčet kamera, protože FILMOVÝ ŠTÁB (*6*) podlehne atmosféře a zachová se stejně. // Konkrétně tento film trochu vybočuje -- HRDINA je žena, film je zimní (odtud i název -- paní jménem Krvavý sníh), a ta krásná melodie -- Tarantino tento film v Kill Billovi rozsáhle láskyplně citoval, včetně samotné písně..... Shindaita asa ni tomorai no Yuki ga furu....(21.12.2006)
-
kinej
Příběh pomsty už tu byl od dob Hamleta předložen na milión odlišných způsobů, ale i přesto stojí Lady Snowblood pořád za shlédnutí. Často jsem měl neurčitou chuť zkouknout nějakou japonskou řežbu a Lady Snowblood tuto touho naplnil. Je zde vše co jsem si pod tímto neurčitým pojmem představoval, skvěle napsané postavy padouchů i hrdinů, hrdinčin drsný trénink, postupné naplňování jejího cíle a potoky, zde spíš možná vodotrysky, krve/kečupu. Kýčovitě jednoduchý a zároveň jednoduše skvělý příběh je pak skvěle natočen, zahrán, sestříhán a ohudebněn. Japonská béčková retro řežba jak má být.(16.10.2007)
-
Rominator
Yuki je vychována jako nástroj pomsty za svoji matku, která zemřela po jejím porodu. Quentin Tarantino si pro svoji inspiraci nevybral špatně.(22.6.2011)
-
formelin
Hudba Masaaki Hirao ..(4.5.2007)
