Obsah
-
Třígenerační rodina se snaží najít ženicha pro dospívající Noriko, která sama o tyto věci příliš zájmu nejeví. Když je konečně nalezen vhodný ženich, oznámi Noriko rodině, že se chce vdát za někoho úplně jiného. Rodina se zpočátku s tímto vývojem nehodlá smířit, ale nakonec Noriko nechá odejít s novým manželem do jiného města. Film je svým tématem blízký snímku Pozdní jaro, Ozuův přístup ke konfliktu tradice a modernosti je zde ale zcela opačný. (oficiální text distributora)
Třígenerační rodina se snaží najít ženicha pro dospívající Noriko, která sama o tyto věci příliš zájmu nejeví. Když je konečně nalezen vhodný ženich, oznámi Noriko rodině, že se chce vdát za někoho úplně jiného. Rodina se zpočátku s tímto vývojem nehodlá smířit, ale nakonec Noriko nechá odejít s novým manželem do jiného města. Film je svým tématem blízký snímku Pozdní jaro, Ozuův přístup ke konfliktu tradice a modernosti je zde ale zcela opačný. Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
belldandy
český název: Sklizeň obilí, ze série "ročních období". V klidném tempu vyprávěný příběh Noriko, která právě překročila třicítku a nastal proto nejvyšší čas se vdát. Noriko se nebrání domluvenému sňatku. Ví, že rodina si přeje pro ni to nejlepší. Nakonec však vykoná svou (nenápadnou sice, ale přesto) vzpouru. Typický Ozu v té nejlepší formě. Sedí se tu na tatami, kamera je postavena nízko, kompozice záběru se táhne do široka.(22.7.2006)
-
Bubble74
Ozuovo věčné téma úpadku tradiční japonské rodiny je opět založeno na prostém příběhu, který se dá popsat jednou větou. Jeho originální estetika, subtilní nuance charakterů a přesvědčivé ztvárnění japonského rodinného života, který žádný jiný režisér zatím nedokázal zachytit tak působivě jako on, je to, co dělá z jeho filmů neobyčejný zážitek.(19.6.2011)
-
cimigo
Na první pohled by se mohlo zdát, že Ozu točí stále jeden a ten samý film. Jenomže on pokaždé dokáže vdechnout svým postavám až neuvěřitelnou autentičnost, stejně tak vyprávěnému ději, a tyto dva atributy spolu s nezaměnitelnou obrazotvorností dělají jeho filmy tak jedinečnými. Nosným tématem filmu je onen stále skloňovaný střet generací, umocněný tím, že od každé z nich Ozu pod jednu střechu zasadil svého zástupce. Mezi řadou brilantně napsaných (a také zahraných) postav mě zaujaly hlavně tyto. Starý strýc, který už téměř neslyší, je zástupcem té generace úplně nejstarší, která už je právě 'hluchá' vůči trendům a myšlenkovým změnám moderního světa. Právě onen strýc je zobrazen ve scénách kdy jen klidně pokuřuje, říká Noriko, že by se měla vdát, a nejsilnější scéna s tímto staříkem (který ve filmu tolik prostoru zase neměl) byla když si sedl před verandu a zadíval se do krajiny, a my jsme měli možnost s ním naslouchat zpěvu ptáků, který mu má stále co říct, a kterému pozorně a s potěšením naslouchá, narozdíl od dětí, zkoušejících jeho hluchotu, k jejichž výkřikům zůstává netečný. Druhou postavou je samozřejmě bratr Noriko, který reprezentuje generaci, která přímo zažila hrůzy války na frontě a domů se vrátila bez jakýchkoli iluzí o reálném světe a značně chladný vůči jeho okolí. Jediné co dokáže uchvátit jeho pozornost je právě snaha oddat svou sestru. Koneckonců do jejích vdavků, jakoby každý z rodiny promítal svoje osobní sny a naděje, nehledě na její vlastní. Proto bylo pro ně takovým šokem, když se rozhodla podle svého. Sklizeň obilí byl i v konkurenci ostatních Ozuových filmů jedinečným dílem, kde dokázal skloubit hodně otázek poválečného Japonska (střet generací, střet kultur, odcizení světa mužů a žen), ale mimo velká slova a témata to byl hlavně lidský příběh o životě v mnoha jeho aspektech.(9.4.2010)
