雨あがる
Après la pluie
After the Rain
Režie:
Takaši KoizumiScénář:
Akira KurosawaKamera:
Šódži UedaHudba:
Masaru SatóHrají:
Akira Terao, Fumi Dan, Mieko Harada, Hidetaka Jošioka, Hisaši Igawa, Tacuja Nakadai, Tacuo Macumura, Jošiko Mijazaki, Daisuke Rjú, Hadžime Okajama, Taró Ómija (více)Obsahy(1)
Ihei Misawa, samuraj bez pána a výborný šermiar, a jeho žena Tayo uviaznu pre silný dážď v hostinci. Svojou štedrosťou a dobrou náladou potešia ostatných pocestných. Po daždi sa Ihei Misawa dostáva do potýčky s miestnymi a padne do oka miestnemu feudálovi, ktorý mu ponúkne miesto učiteľa šermu svojich bojovníkov. Závisť a intrigy zapríčinia, že toto miesto musí opustiť. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (43)
V suchách aké tieto roky panujú u nás, som im ten japonsky dážď úprimne závidel. Film s nádhernou ukážkou pokory a porozumenia ako pani AKira zahrala manželku samuraja to sa vo filmoch často nevidí. Film má hlbokú socialno - filozofický ideu, sebapoznanie, pomoc blížnemu harmónia. ()
Příběh ronina hledajícího práci bojovníka a nacházejícího duševní klid poutníka. Film se příjemně japonsky vleče a více než sporadickými souboji upoutá životními postoji jednotlivých osob. Ame agaru nepovažuji za to nejlepší co bylo ve stylu jidai-geki natočeno, přesto si myslím, že si zaslouží pozornost. ()
Pro fandy tohoto specifického samurajského žánru naprostá extáze. Pro ostatní nic zvláštního co nebylo dříve někdy uděláno lépe. Jinak je ale After the Rain svižná (poctivě natočena - to v každém případě) žánrovka, která díky přiměřené stopáži nestihne nudit. 60 % ()
Z tohoto filmu mám velmi dobrý dojem, pozitivně mě naladil a ač to není nějaka filmová bomba v žádném směru, stejně si určitě zaslouží 5. I když je Takashi Koizumi považován za pomocného režiséra Kurosawy, myslím že od něj odkoukal to důležité a zkrátil celkovou délku do únosnější délky. ()
Pohodový příběh jednoho poctivého, čestného a lidumilného samuraje, kterému právě jeho slušnost a mírumilovnost způsobuje nemalé trable. Úžasné na snímku je jeho optimistické vyznění, kdy ke štěstí stačí jen pár maličkostí (dobré jídlo a zábava ve společnosti prostých lidí, krásné počasí či okouzlující výhled) a není potřeba nepřeberné bohatství, tituly nebo prestiž. Neřeší se zde žádné osudové záležitosti, možná i proto doba samurajů konečně působí tak nějak reálně a lidsky. ()
Film stojí za shlédnutí už kvůli té pařbě na začátku. V životě jsem neviděla v asijském filmu, že by se také bavili. ()
Tohle byl balzám na duši. ()
Namlsán Yamadovými samurajskými snímky, byl jsem tímto chudším bratříčkem mírně zklamán. Stopáž je vzhledem k ději poměrně dlouhá, herci jsou občas toporní a scénář jim hraní rozhodně neusnadňuje. A závěrečná proměna samurajovy manželky z nechápající na chápající šla nějak mimo mě. Zkrátka tento film neurazí, ale ani dvakrát nenadchne. ()
Asi nejlidštěji pojatý samurajský film co jsem zatím viděl. Krásně je zde vidět skutečný lidský přístup, kdy každého skromného a hodného člověka všichni podezírají z jeho "skutečných" úmyslů. ()
Krásný vzkaz těm kvantům filmů vyskytujícím se spíše na oné temnější straně – i dobro má něco do sebe. ()
Komorní příjemnej příběh s jednoduchou zápletkou a sympatickou hudbou jak z filmů pro pamětníky. Taková epizoda ze života samuraje bez pána. A je po dešti.. ()
Už jsem to viděl před týdnem a pořád přemýšlím jak se k filmu postavit. Film je ohromě lidský a to je to hlavní. Ne, že bych viděl mnoho japonských snímků, ale tenhle mi jako výpověď o japonské kultuře vychází jasně nejlépe. I teď se mi míhají v hlavě jednotlivé scény a pořád je pro mě složité se k tomu vyjádřit. Myslím, že hlavní hrdina se dá označit jako člověk, který dosáhl vrcholu skutečného bušida, jak lidsky, tak pochopitelně v bojovém umění. Hltal jsem jeho vztah s manželkou, bylo to opravdu super. Scéna z hostince jak se všichni veselí, ukazuje skutečné Japonce, ne ty věčně zamyšlené a přísné osoby, které si spojujeme se středověkým Japonskem. V podstatě nemám co bych vytknul a pořád nevím jestli tomu mám dát pět hvězd, protože mám rád silné emoce ve filmech a tady je to trochu jinak, prostě se to vymyká mým kritériím hodnocení.. Tady jsou emoce možná mnohem silnější než v běžné produkci, protože jsou přirozené a opravdové a hlavně mají opravdovou hloubku. Ty postavy jsou opravdu lidé a ne žádní "hrdinové". Hlavní postava je člověk milující svobodu a mající potřebu si vážit svého pána, od kterého si tu svobodu nechá trochu omezit, nechceme to takhle všichni? V každém případě film uplynul až překvapivě rychle beze stopy nudy a to se počítá. ()
Velmi vydarena kombinacia zivotnej filozofie, vnutorneho kludu, no tiez akcie a dokonca i humoru. Tradicna japonska moderna pomala drama, ktora v urcitych smeroch posobi velmi minimalisticky, no finalny dojem zanechava velkolepy. ()
cukerín. ()
Krásná, dojemná óda na dobráctví. ()
Z "Ame Agaru" je cítit snaha aspoň se přiblížit filmům, jako byl třeba Rudovous od Kurosawy (tomuto režisérovi je film i věnován). Ale bohužel z mého pohledu se to nedaří. Tak moc se snaží být film lidský, optimistický, mít pozitivní myšlenku, ale výsledek mě vůbec nechytil za srdce. Možná je to i tím, že jak mistr meče tak i jeho manželka jsou příliš černobílé charaktery (On - šlechetný neporazitelný bojovník se zlatým srdcem, Ona - šlechetná milující manželka, jejíž životní náplní je snad jen spravovat manželovi šaty a tiše za něj trpět). Rozhodoval jsem se mezi hodnocením třemi nebo dvěma hvězdičkami, nakonec jsem se přiklonil k slabšímu hodnocení, protože podle mého skromného názoru je zdejší hodnocení přestřelené. ()
Japonské filmy jsou trochu jiné. Je tam mír, harmonie a není kam spěchat. Líbil se mi klid hlavního hrdiny a i to, jak to jednou nevydržel a rozčílil se. Bohužel nejsem na klidné filmy zvyklý, takže musím trochu na hodnocení ubrat. Něco mi tam prostě chybělo. ()
Rozhodně jeden z nejúžasnějších Japonských filmů, které jsem kdy viděl. Není ke shlédnutí jinak než v originálním jazyce s titulky. Ale to mu dodává tu čistotu. Nelze vytknout NIC. Doporučuji všem milovníkům Japonské historie, ale i každému, kdo má rád kvalitní příběh. 5* ()
Masakatsu Agatsu - Len víťazstvo nad sebou samým je skutočné víťazstvo. Nádherný film. Krásne exteriéry, ešte krajšie interiéry. Príjemní a charizmatickí herci, japonsko v celej svojej stredovekej kráse a všetko vyrovnané nebezpečenstvom a agresivitou, ktoré vo svojej rýdzej a typickej podobe táto doba v krajine slnka priniesla. Vo filme boli asi dva súboje pričom len jeden z nich s katanami, ale to vôbec nevadilo, tento film nie je o boji s mečom je o boji so samým sebou, o zvládnutí životných prekážok, o kľude a mieri ktorý treba v sebe nájsť. Film je výsekom zo života Rónina - Samuraja bez pána. Spolu s krásnou a veľmi milou a dobrou manželkou cestujú krajinou a riešia svoju existenciu. No ako to v živote býva, do cesty za im pripletú rôzni ľudia či situácie a obohatia im život rôznym spôsobom. Film zobrazuje Bushido - kódex samurajov, asi tým najkrajším spôsobom aký som vo filme videl, zobrazuje postavu bojovníka, ktorý je vnútorne vyrovnaný a nemá dôvod bezdôvodne zabíjať. No príde aj na ťažšie najmä morálne témy (účel svetí prostriedky?). Na záver dodám len, že som konečne počul v samurajskom filme japončinu ktorá bola podaná kľudným hlasom...čo je v tomto type filmov skôr rarita. Ak máte radi stredoveké Japonsko ich kultúru a Samurajov, tak toto je film pre Vás. Ja si ho radím do mojej top 10. ()
Dle scénáře A. Kurosawy, jemuž je tento snímek věnován. Téměř obyčejný příběh téměř obyčejného samuraje jehož největší předností je veliký lidský charakter. ()