Třída roku 1984

Ťažko sa dávali 3* tomuto snímku. Možno by zaslúžil i viac, ale nakoniec som sa rozhodol takto. Je to dosť hnusný film(čo sa týka myšlienky) a o to hnusnejší, že to bolo podľa skutočnej udalosti. Miestami to trošku nudí zbytočnými kecami a istá bezmocnosť učiteľa vo vás vyvoláva mierne deprimujúce pocity. Za silné uvažovanie nad 4* mohla posledná dvadsaťminutovka, kde sa už nikto s nikým nemazná. (07.09.2009)

Opravdu hnusný film. Temná varianta Džungle před tabulí. Žádná kladná postava, jen samí psychopati. Jsem poněkud skeptický k onomu - podle skutečné události. Učitel (P.King) ovšem podělal, co mohl (ano, měl to ve scénáři). Kromě toho byl krajně nesympatický, a tak ani jeho závěrečná vzpoura mě nepřesvědčila o jeho schopnostech. Normální člověk by ty dementy postřílel hned zkraje přece (asi jako R.McDowall). Hodnotím vysoko, ale jinak tohle není moje parketa. A jsem rád, že jsem si nepřečetl předem zdejší obsah, který vyzrazuje téměř vše... (19.02.2017)

Ještě než Lester odpálil Komando, tak rozpoutal školní terror a to velice působivý a zajímavý. Nový učitel hudby vzal spravedlnost do svých rukou a to doslova. Všechno se zpočátku zdá jako nějaká hra od potrhlých dětí, ale během pár minut se ukáže, že tyto děti co uznávají punk nejtdršího kalibru mixnutý s nacismem to myslí taky smrtelně vážně. Drogy, nože, břitvy, plno punku a jedno luxusně nasnímano oběšení. Takl taková to byla třída roku 1984. (22.01.2013)

Ukážka pravého orechového z 80. rokov. Podľa mňa, tento film by mal byť nutnosťou premietanou na dnešných školách ( aby si zdegenerované, nagélované, zmachlené, imbecilné, a sociálnymi sieťami zamorené detičky dnešnej generácie uvedomili, že predsa len môžu dostať cez papuľu a je jedno kto, alebo čo ich tatkovia a mamičky sú ), kvôli výstrahe. Pretože toto určite nieje zo žánru fantasy. V závere sa chce tlieskať. Film, ktorý poteší spravodlivých a nostalgicky založených divákov. (03.05.2016)

Pakliže taky znáte ty filmy, v nichž nově příchozí učitel svým neortodoxním přístupem nadchne ke studiu nějakou rádobydrsnou bandu, tak na ně fofrem zapomeňte, poněvadž tady taky jednou dostane jistá povedená partička po zásluze nakopáno. A jelikož se píše začátek 80. let, všude se fetuje, šlape, na každém rohu je pankáč a k tomu vyhrává sympatický song od Alice Coopera. Celé je to řádně přehnané, ale Marku L. Lesterovi se to povedlo natočit dostatečně zábavně na to, abych filmu s klidem odpustil pár naivnějších scén a dialogů a přidal mu jednu (lehce protekční) hvězdu navíc. Dnes už by na něco takového, co se odehrává v poslední čtvrthodince, nikdo neměl koule. Vůbec nejdrsnější a nejvtipnější je pak závěrečný psaný dovětek. (04.01.2012)