Brainscan
Brainscan
Režie:
John FlynnScénář:
Andrew Kevin WalkerKamera:
François ProtatHudba:
George S. ClintonHrají:
Edward Furlong, Frank Langella, T. Ryder Smith, Vlasta Vrana, David Hemblen, Charles Edwin Powell, Tod Fennell, Amy Hargreaves, Don Jordan, Domenico Fiore (více)Obsahy(2)
Šestnáctiletý teenager Michael, nadšenec počítačových her, se seznámí s hitem virtuální reality zvaným Brainscan. Tahle nejnovější hračka slibuje jedinečný zážitek ve sféře strachu a hrůzy. Prostřednictvím programového "cédéčka" se Michael ocitne v temném domě, kde objeví spícího muže. Děsivá hra končí v okamžiku, když chlapec neznámého muže probodne. Michael, ohromený děsivou vizí, procitá do skutečného světa. Jako zanícený fanoušek hororů je uchvácen novou hrou. Jeho radost se ovšem okamžitě změní na strašné trauma, když se ve večerních televizních zprávách dozví o vraždě spícího muže v blízkém domě... (Intersonic)
(více)Recenze (45)
Hi-tech horror s Edwardem Furlongem a chlapem s pololatexovým obličejem v hlavní roli? To zní jako průser. Po dlouhém chození okolo horké kaše ´sem ale ani já neodolal a došel k následujícímu Když se poprvé rozezněl hlavní motiv George S. Clintona, hnulo to se mnou v křesle. Tak laciný a jednoduchý, přesto svěží a nápaditý. A záhy ´sem si uvědomil, že tak funguje i celý film. Brainscan je vlastně nová počítačová hra slibující opravdu děsivý a nepříjemný zážitek, tudíž neunikne pozornosti šestnáctiletého Michaela, nadšeného čtenáře Fangorie a fanouška horror filmů. Po spuštění hry se Michael ocitá v domě neznámého muže, kterého má zavraždit a brutálně zohavit. Je hrou nadšen. Tedy aspoň do chvíle, než se dozví o brutální vraždě, která byla spáchána jen o pár bloků dál a naprosto identickým způsobem. A právě v té chvíli se na scéně objevuje tajemný Trickster, osoba, která je za celý Brainscan zodpovědná. A právě v té chvíli začíná opravdová zábava, která nepoleví až do poslední minuty. Co na tom, že příběh má pár hluchých míst. Jeho nápaditost, občasná naivita, vtip a dokonce i Furlong(!) vám to vynahradí. Určitě to tedy riskněte. Věřím, že Brainscan nezklame. ()
Žádná pecka sice, ale v pohodě kousek to rozhodně je. Brainscan má svojí devadesátkovou atmosférou a vlastně i vizuální podobou rozhodně blíž k takovému Trávníkáři, než k zmiňovanému Fright Night. Co mě překvapilo, tak bylo celkem kvalitní obsazení. Kromě Langelly a Trickstera v podání J.T. Rydera tu totiž září i Edward "Connor" Furlong coby velký fanoušek hororu a metalu. Jeho sbírka Fangorie a různé plakáty fandu prostě potěší, nemluvě o technice v jeho pokoji. Jinak první půlka filmu fakt dobrá, druhá už sklouzne do monotónosti a závěr se dokonce promění v těžkou "light teenage" romanci se šťastným koncem pro všechny zúčastněný. Tohle si A.K. Walker, scénárista kultovní Sedmičky, mohl odpustit. ()
Mladý tínedžer Michael (fušerský Furlong bol na toto vybraný úplne geniálne) žije na predmestí v architektonicky typickom americkom dome (alebo menšej vile?) úplne sám. Má prekrásnu záhradu s obrovskými, nádhernými listnatými stromami, dlhým štrkovým príjazdom a takmer vždy zamračeným počasím, akoby krátko pred búrkou. Na poschodí má veľkú, poriadne vyšperkovanú izbu, rovno aj s menšou kuchynskou linkou a chladničkou, izbu prešpikovanú rôznymi technologickými vychytávkami. Svoje dni trávi na deväťdesiatky v Amerike štandardne – večerný čil na posteli, telefonovanie cez pevnú linku, dial-up internet, heavy metal a grunge, magazíny a počítačové hry v rannom veku, čo je prakticky aj hlavnou premisou filmu, a tiež televízia, nie však trash TV tej doby, ale poctivé čiernobiele klasiky a horory, ktoré púšťa v škole cez VHS kazety na svojom voľnočasovom krúžku Hororový klub, občas na tajňáša (niečo podobné si pamätám z detstva aj ja). A, samozrejme, ako sa na správneho tínedžera/sliedila patrí – cez teleskop preveruje stav hrudných dvojičiek svojej spolužiačky-susedky v dome naproti. Výsledkom týchto večerných aktivít/znudení bývalo aj obalamutenie sa rôznymi hernými reklamami v časopisoch, kde jedna z nich prezentovala videohru Brainscan ako ultimátny zážitok interaktívneho teroru. Tomu sa len ťažko odoláva, preto nasledovala blesková objednávka. Na druhý deň po tom, ako Michael dostal v riaditeľni so zarámovaným portrétom vysmiateho Billa Clintona sódu za to, že v krúžku púšťal násilnejšie kafé hororu s trefným názvom Death, Death, Death, Part Two, si to razí domov na skútri, kde na neho v schránke už čaká Brainscan, tá oná videohra, interaktívny zážitok alterujúci realitu. Nahodí ju do čítačky dátových nosičov, spustí obrazovku a hra sa môže začať... A čo bude ďalej nasledovať zistíš sám, ak sa rozhodneš pozrieť si tento pomerne dosť zabudnutý kúsok. Cením obsadenie Langellu, T. Ryder Smith si to ako Trickster absolútne užíval, celková atmosféra senzačná, i keď efekty a "akčné" sekvencie sú fakt na mizernej úrovni. Clinton opakovane do éteru púšťa jeden motív, i keď dosť podarený (dopĺňajú ho tvrdšie skladby v tom čase novovzniknutých kapiel) a scenár, ktorý je debutom dnes už legendy filmovej scenáristiky, nebol úplne jednovrstevný, čo sa cení ešte o kus viac. Brainscan je veľmi pekne štylizovaný, istým spôsobom unikátny, presne preto sa k nemu opakovane vraciam a stále budem. Možno aj preto, že nič podobné & lepšie som nenašiel, a že som sa veru snažil...: WarGames, Antitrust, Nightmares, Evilspeak, eXistenZ, Electric Dreams, Crash Zone, Hackers, Lawnmower Man, Last Starfighter, Demon Seed, Brainstorm, Ghost in the Machine, How to Make a Monster, Hollywood Zap... no nie? ♪♫ (25.8.2018) (1.2.2019/∞2019) (13.1.2020) (25.5.2020) (11.1.2021) (28.2.2022) (23.1.2023) ()
Je zvláštne, zábavné aj poučné sledovať staršie filmy - o tom, čo by mohla dokázať výpočtová technika - dnes. Počítačová hra sa tu stáva realitou, virtuálny sprievodca sa zhmotňuje a zdá sa, že je to zlý radca a diabol-pokušiteľ. No skôr ako horor či sci-fi je Brainscan príjemný film o dospievaní a hľadaní vlastnej identity, o prvej láske, o nájdení odvahy a sebavedomia. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (16)
- Postava Igor v Michaelovom (Edward Furlong) počítači je čiastočne odkazom na film Mladý Frankenstein (1974). (Real Tom Hardy)
- Hoci hral Jamie Marsh tínedžera, v skutočnosti mal počas natáčania 27 rokov. (Real Tom Hardy)
- Magazín Fangoria, v ktorom si Michael (Edward Furlong) a Kyle (Jamie Marsh) čítajú o hre, je skutočný. Jedná sa o číslo 95 publikované v auguste 1990. (Real Tom Hardy)
Docela ok. Při šmírovaní jistého kolegy a jeho přídavků do filmotéky (zdravím Arnieho:) jsem si vzpoměl při pohledu na poster, že jsem v 90tkách kolem toho roky chodil ve videopůjčovně a...nic. No, rozhodně vím, že tehdá bych se u toho ukrutňácky nudil, takže je vlastně dobře, že jsem to shlédl až teď. Nyní k samotnému filmu. Ano, vskutku mohu souhlasiti, že to od pol. trochu připomínalo Videodrome (ovšem velmi dietní verze) a možná i ten Existenz, ale toho bych sem netahal. Pro mě osobně to je jakási asi výpověď/poučení/varování, že videohry s násilným obsahem jsou špatné a návykové.....aaaano, zabalené do hávu rádoby hororové béčkoviny. Nikoli bejkoviny. Též je pro mě trochu překvapující, že tu vidím většinou za 4, což u mě tedy nehrozí, neb tento film je na plné 3 a ani o chlup více. Ale co zaujalo nejvíce tak to, že Furlong 50% děje vypadal jako mladá Jodie Fosterová (jestli s tím má co dělati fakt, že jsem Jehňátka nahodil min. týden, netuším:) a skoro zanedbaná linka se sousedkou Kimberly, která občas dělá pro našeho Míšu necudnou módní přehlídku. A jak ke konci zvíme, ona to jeho šmírování (což obsahuje natáčení kamerou i foťák) vedla v patrnost (nestoudnice zrzavá jedna, vrrrr) a též má ve svém pokoji pěknou sbírku čb fotek s Michaelem, jak si povětšinou čte Fangorii, H znalci vědí.;-) Šprýmař pokud by se trochu upravil, tak bych řekl, že jde o hostovačku člena Rogues z Flashe. A jede po chlazených kachnách/kuřatech/husách z lednice, neřád. Bod za toho Alice Coopera skoro v životní velikosti na lednici, páč to jsem snad ještě neviděl. Efektů řečených speciálos, je zde minimum, takže nelze je nějak odsouditi či naopak. Zřejmě nejefektnější bylo Michaelovo splynutí (nikoli Duší, i když....) s Tricksterem, kde jinde než v pokoji Kimberly.;) Zde už zaúřadovaly tehdy nastupující CGI. Co mě ale vytáčelo, tak to asi každých 5min. zvonění či bouchání na dveře domu kde bydlí (a je celý děj sám doma) naše hl. postava, páč na to bych nepotřeboval žádný Scan Mozku či Mozkový Scan či MozkoScan a pozabíjel bych je všechny (krom frivolní sousedky pochopitelně) včetně toho vysoce otravného kámoše s tím zrzavým hárem (90tky byly fakt děs a zpětně díky tomu vypadají někteří jako oboupohlavní cosi, což je dnes velmi módní) který mi lezl na nervy již od 1.záběru na něj. Mezititulková scéna přequapilla, páč II. tohle nebylo zrovna tehdy běžné, jako např. u comicsovek dnes. Spíše bych to zde čekal na konci. Co se týče hudby, tak krom řízných songů zde moc scorečka nenajdete, kromě hl. motivu, který a to souhlasím s uživatelkou playboxquest, nedostanete ještě nějakou dobu z hlovy. Je zajímavý a rozhodně mi neva, že hraje ve filmu mnohokráte. A co se týče pointy? Nechal jsem se unášeti proudem vědomí (a sousedkou) a tudíž jsem ji nějak dopředu neodhadoval, což nic nemění na tom, že nijak nepřekvapila. Ale šlo by z toho vytřískati víc. Občas byla amosphéra skoro až snově halučinační (takový mini Donnie Darko či Shocker) a to já rád. A pak bych klidně dal flákanec ve stylu za 4. () (méně) (více)