Goddess of 1967, The
Drama
Austrálie, 2000, 119 min
Režie:
Clara LawHrají:
Rose Byrne, Nicholas Hope, John BoxerObsah
-
Zdá sa to byť jednoduché: Mladý Japonec chce kúpiť auto. To auto má medzi zberateľmi veľkú cenu, je to Citroen DS z roku 1967, známy ako "bohyňa", the goddess. Zbierku svojich plazov nechá priateľke a opúšťa Tokio, aby zažil najbláznivejší road trip vo svojom živote. Spoločnosť mu robí záhadné slepé dievča Deidre, ktoré ho po tragickej smrti austrálskeho sprostredkovateľa kúpy vedie naprieč austrálskymi exteriérmi za pôvodným majiteľom auta. Je to cesta za vzájomným spoznaním, porozumením, odpustením, je to cesta do minulosti. (Jordan)
Zdá sa to byť jednoduché: Mladý Japonec chce kúpiť auto. To auto má medzi zberateľmi veľkú cenu, je to Citroen DS z roku 1967, známy ako "bohyňa", the goddess. Zbierku svojich plazov nechá priateľke a opúšťa Tokio, aby zažil najbláznivejší road trip vo svojom živote. Spoločnosť mu robí záhadné slepé dievča Deidre, ktoré ho po tragickej smrti austrálskeho sprostredkovateľa kúpy vedie naprieč austrálskymi exteriérmi za pôvodným majiteľom auta. Je to cesta za vzájomným spoznaním, porozumením, odpustením, je to cesta do minulosti. Komentáře uživatelů k filmu (7)
-
Houdini
Zlatý Lev - výběr(23.1.2006)
-
Jordan
pozoruhodný a pomerne dosť "divný" film - komponovaním záberov, ich farebnosťou, plejádou fascinujúcich austrálskych exteriérov, plejádou podivínskych figúrok a občas až lynchovských epizódiek či situácií vás nemôže nezaujať - aj keď budete miestami uvažovať, o čom je tento film - nie v zlom, pretože rozhodne nie je o ničom, ale občas sa zdá, že je o všetkom . . . každopádne je nesmierne spletitý a pre mňa osobne nadmieru zakódovaný (mal som napr. chvíľku problémy so samotným motívom auta, ktoré prepožičalo filmu názov), preto vyžaduje pozorných a inteligentných divákov(29.5.2007)
-
Vavča
Road movie, které klame tělem, námět je mnohem hlubší a drastičtější, než by se mohlo zdát, špína a brutalita vs. ladné elegantní celky a jedna hezká katarze na konec. Zajímavé obsazení, příběh, vizuální postupy, občas jak vypadlé z dokumentu, nebo studentské práce, kdy cítíte, že je důležitější proces, než samotný dojem.(27.9.2010)
-
Pafl
Viděno zvenčí, je hodně nepochopitelné, jak může tenhle film fungovat, jak vůbec drží pohromadě road movie se dvěma nejnepravděpodobnějšími protagonisty, s hlubokou a drastickou zápletkou, která vykukuje zpoza trošku krvavé love story a s autem, o kterém to celé má být - proč zrovna to auto, proč v Austrálii, proč to celé takhle. A to nepočítám všechny volné nitě, které visí ze scénáře. A jestli nedokážu vysvětlit, proč mě tenhle film tak nadchnul a proč se zařadil mezi mé nejoblíbenější, tak je to jenom dobře. Může to klidně zůstat tajemstvím.(7.9.2009)
-
Linki
Citlivo nakrútená téma. Občas ako meditatívna road movie. Občas vyvolávajúca úsmev, inokedy údiv. Pomaly plyniete s ňou a očakávate čo bude.(8.4.2010)
-
Pekisan
Zaujmavy pocin na klasicke tema dramat "nasilie plodi nasilie" s netradicnym pohladom na rodinne puta a silu roztrhnut ich. Reziserka divakovi ani nahodou vsetko nehovori a neukazuje a tak si vynucuje cely cas jeho plnu pozornost. Pomaha mu vsak vyraznou a zaujmavou farebnostou (vsetkeho druhu), ako aj strihom a castym menenim tempa, ktore spolu s nadhernou australskou prirodou udrzuju oci na stopkach pocas celych 2 hodin. Na druhu stranu vsak tym padom nechava zabudnut na poctive myslenie a hladanie skrytych odkazov a myslienok, iba vdaka ktorym sa dielo stava kompletnym. The Goddess of 1967 je road movie o dvoch velmi nepravdepodobnych spolucestujucich, ktori sa cestou naucia nie len o sebe ovela viac ako si mysleli, aby sa nakoniec v cieli pokusili odhodit vsetky retaze putajuce ich k jednemu miestu. Alebo to bol start?(6.10.2011)
-
Tanner
Opravdu zvláštní film, který se vzpírá jednoznačnému uchopení a tak trochu balancuje na hraně mezi tím, kdy vám to ještě přijde zajímavé, a tím, kdy by vás to mohlo začít už pomalu otravovat.. Musim přiznat, že chvilkama jsem se ocital i ve druhé poloze, ale nakonec se jsem se udržel v té první. Film je plný náznaků, symbolů a přesahů, souvislosti servíruje rozvláčně a bez úzkostlivé snahy o jednoznačnost :-), ale o to víc jde do hloubky. Režísérka neobrušuje hrany jednotlivých dílků skládačky tak, aby bylo na první pohled jasné, jak do sebe mají zapadnout, naopak vyžaduje v tomto ohledu spolupráci diváka. A to je fajn, i přesto, že si nemůžete být jisti, že je do sebe nenarvete tak trochu násilím.(29.6.2009)
