Tokyo no kôrasu

stub

Svěží, hravé dílko mistra všední poetiky. Zápletka je jednoduchá - Shinji Okajima se zastane kolegy, kterého se chce firma těsně před odchodem do penze zbavit a o místo nakonec přijde i on sám. Vzhledem k tomu, že musí živit rodinu, začíná typický koloběh těžkostí... Ozu se nenásilně zamýšlí nad problémy běžného člověka a s nesmírnou lehkostí je podává tu jazykem grotesky, tu silným citovým momentem, přičemž oba způsoby mají tendenci se navzájem umocňovat. Typický režisérův rukopis ("sedící" kamery, přísná kompozice záběrů...) je zde již znát, není však zdaleka tak striktní jako v pozdějších fázích tvorby a dočkáme se tak i filmařských postupů, které Ozu později téměř zcela zavrhl. Stojí za to už jen kvůli sedmileté(!) Hideko Takamine, která bohužel koncem loňského roku zemřela - z dětských hvězdiček obvykle velcí herci nebývají, nicméně tato dáma patřila mezi nejzářnější výjimky. Ještěže filmy zůstávají alepoň o chvíli déle než člověk...(3.2.2011)