Qun ying hui

MaedhRos

Trilogy of Swordsmanship sestává ze tří variací na hrdinské motivy velmi rozdílných co do tónu a stylu, ale poměrně vyrovnaných co do kvality. První "Iron Bow" (režie Chang Cheh a Cheng Kang) je svižná hříčka o tom, kterak jedna kung-fu nevěsta (spolu se svou kung-fu máti) vyběhne s nežádoucím ženichem. Velmi otevřeně se hlásí k tradici čínské opery, a to jak prostřednictvím soundtracku a bojové choreografie, tak prostřednictvím charakterových typů a záměrně volených hereckých manýr. Asi nejkvalitnější je prostřední povídka "The Tigress" (režie opět Chang Cheh a Cheng Kang) o jedné chytré a okouzlující kurtizáně, která se z lásky ke generálovi vydá na trestnou výpravu proti hledanému banditovi. Je to výrazně ženský příběh plný okouzlujícího humoru, starosvětské romantiky a emocí - a vyšperkovaný velmi pěknou pointou. Třetí "The White Water Strand" už Chang Cheh režíroval sám a je to určitě znát - je to iron triangle film se vším všudy sakumprásk (svázaný David Chiang, odhalený Ti Lung, hrozná spousta krve, mrtvol nepočítaně a tak dál...) zhuštěný do cca půl hodinky času. Ačkoli na Changa nedám dopustit a jeho úžasné masakry zbožňuji, v tomhle případě musím konstatovat, že ten "nejchangovštější" příspěvek k trilogii je ten nejslabší - je v něm příliš málo invence a příliš mnoho rutiny. Vzhledem ke kvalitám dvou předchozích kousků je to dost škoda. Sečteno a podtrženo: "Iron Bow" - stylově čistá hříčka za 8/10; "The Tigress" - elegantní a naprosto odzbrojující babinec v čele s Lily Ho a rozhodně jeden z těch momentů v rámci produkce studia Shaw Brothers, který stojí za to zhlédnout i kvůli příběhu a dialogům - jasná 10. "The White Water Strand" - changovská rutina, která fanouška vysloveně nepohorší ani nezarmoutí, ale ze židle ho rozhodně nezvedne - 6/10. Jako celek Trilogy of Swordsmanship rozhodně stojí za to a ve sbírce žádného fandy HK klasiky by neměla chybět.(15.2.2010)