• Šandík
    *****

    Televizní film, nebo spíš (jak se říkalo v dobách Československé televize) televizní inscenace "Hřbitov pro cizince" rozhodně nevyniká výpravou, kamerou, akcí nebo náročnými exteriéry. Je to levná statická konverzačka, ovšem s výbornými hereckými výkony a velmi slušným scénářem. Vedle "očekávatelných" výkonů Bartošky či Šafránkové pozitivně překvapí především nečekaně dobrý Dvořák. Sympatické je (v rámci možností) mnohovrstevnaté postižení obyvatel městečka, kde nejsou pouze zlí a hodní, ale taky celá řada lidí jednoduše zbabělých nebo takových, co se v nově nastolených podmínkách snažili prostě jen "nějak přežít" (zaměstnanec pracovního úřadu, předseda MNV, policista, do jisté míry i Dvořákův holič). Pokud jde o Gudalinem kritizované "figurkaření"... Ano a ne. Na jednu je to samozřejmě vskutku karikatura, ostatně co jiného by člověk čekal roku 1991. Slušná reflexe potřebuje čas a tohle bylo jednoduše moc brzy na to, aby se z toho zrodilo cokoli jiného než karikatura. Na straně druhé se dá říct, že podobní, inteligencí rozhodně nevynikající, "straničtí kádři" se ty své marxistické žvásty často opravdu učili deklamovat jak herci na divadle... Celkový dojem: 90%(26.5.2015)

  • Ištván87
    *****

    Vynikající film z období těsně po revoluci. Je zajímavé, jak na mě osobně působili oba hlavní hrdinové. Jinřich v podání Jiřího Bartošky byl pro mě tvrdý chlap a hrdina, trošku připomínající Františka Slámu z Tmavomodrého světa a Vilda (skvělá charakterní role pro Josefa Dvořáka) byl svým naturelem i volbou hereckého představitele asi nejbližší postavě Prcka z Nebeských jezdců. Každopádně je to krásný film s vynikajícím obsazením, bezvadnými výkony a silným příběhem, ukazujícím divákům obrovskou nespravedlnost, jaké se dostalo zahraničním vojákům po návratu do Protektorátu... "Vy jste zničili všechno za co jsme bojovali. A víš proč? Protože jste zrůdy. Zrůdy nelidský..."(28.11.2011)

  • Phobia
    ***

    Jura Bartoška s Pepíkem Dvořákem si spletli světové strany a lítali nad špatnou částí Evropy. Po válce takový omyl dostanou od soudruhů pochopitelně sežrat - Pepíček má alespoň dělnický původ, tak nad ním lze přimhouřit oko a nechat ho šaškovat v holičské oficíně. Ale co s takovým kapitalistickým, imperialistickým, buržoazním ksindlem, movitým (kdysi) a vzdělaným člověkem, inteleguánem (!) jako je Jura? S takovým by se přece ani správný socialistický pes nebavil, ani kdyby měl Jura kolem krku uvázanou kotletu! Bezdůvodné křivdy vůči třídnímu nepříteli se vrší jedna za druhou a happyend by v tomto případě očekával jen momentálně zaostalý naivka. Téma filmu je silné, ale zpracování v mých očích pokulhává za očekáváním - taková umělá inscenace bez špetky někdejší poetiky a živočišnosti československých filmů. Osud hlavních hrdinů mě nedokázal patřičně dojmout (když to srovnám třeba s O. Vetchým v "Tmavomodrém světě") a vedlejší postavy jsou pouhými šablonami až karikaturami. A co je nejvíce zarážející, už tak krátká stopáž je z poloviny vyplněna budovatelskými písněmi, anglickými písněmi, církevními písněmi, zkrátka je divák nucen imrvére sledovat ksichty pějících pyjonýrů, soudružek, soudruhů milicionářů, soudruhů dementů a sólo v kostele si střihne i Pepíček Dvořákovic, který se ovšem krutě netrefoval do playbacku. Poselství filmu si zaslouží 5 frček, za to nemastné-neslané provedení bohužel musím 2* strhnout. 64%(19.5.2011)

  • Anglie
    ****

    Trochu škoda, že se českoslovenští letci RAF nedočkali více filmů. Z hereckých výkonů bych vyzdvihl Rudolfa Hrušínského prostředního. Opravdu kvalitní, zejména od Hubače nadprůměrně odvedená práce.(27.12.2004)

  • flanker.27
    *****

    Tenhle film kromě jiného hezky ukazuje, že režimní aparátčíci se neobjevili jen tak. Hlavně abychom si pamatovali i teď, na co se v 50. letech zapomínalo, a nepořádali na Žižkově rauty pro nové aparátčíky.(17.11.2006)

  • - Symbolem zvrácenosti komunistické moci se stal letec František Fajtl. Zažil obsazení Polska, bojoval ve Francii, v bitvě o Británii. Účastnil se bojů RAF nad západní Evropou, velel československé 313. stíhací peruti. Počátkem roku 1944 stál u vytvoření čs. perutě "anglických" letců v SSSR, kde bojoval až do konce války. Po převratu skončil na Mírově. Nakonec jej soudruzi "částečně rehabilitovali". (calculus)

  • - Slavné bitvy o Británii se v létě 1940 zúčastnilo 89 československých stíhačů 310. stíhací perutě, vedle nich se z Protektorátu dostalo ven cca 1200 dalších příslušníků letectva. (calculus)

  • - Natáčelo se především v Berouně, ale také v Praze na Pražském hradě, zámku Veleslavín, v Dejvicích či u kostela sv. Norberta ve Střešovicích. (rakovnik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace