Mona a já (festivalový název)

Nadějný režisér současného francouzského filmu Patrick Grandperret na sebe upozornil právě filmem Mona a já. Originálně a zručně využívá možností dokumentu ve fiktivním příběhu o mladých rebelech počátku sedmdesátých let. Zkušenosti získal především u Maurice Pialata, jehož snímek Nahé dětství také získal Cenu Jeana Viga a je rovněž zařazen do letošního výběru.

Není nic překvapivého na tom, že Patrick Grandperret byl asistentem Maurice Pialata u Passe ton bac d’abord (Nejdříve slož maturitu, 1979) a Loulou (1980): oba filmy mají stejné ladění jako Mona a já. Tuto spřízněnost s jeho starším kolegou nedávno uznala i producentka Sophie Pialat, když Grandperretovi svěřila úkol realizace Pialatova scénáře. Snímek Les Meurtrières (Vražedkyně) byl představen na festivalu v Cannes 2007 v sekci “Un certain Regard / Jiný pohled“. Skutečnost, že se v seznamu nositelů Ceny Jeana Viga setkáváme s podobně zaměřenými režiséry, dokazuje, že v rozhodnutích jednotlivých porot existuje určitá soudržnost.

„Grandperret je dokumentarista. Dokumentarista, který tvoří v žánru fikce. A to je právě ona dualita,“ píše Vincent Ostria v Cahiers du cinéma hned po premiéře filmu, „tato umělecká skoro-schizofrenie, je strhující. Náboj filmu Mona et moi spočívá ve využití momentu náhody. Nejprve je určeno fyzické prostředí filmu, ve kterém se objeví hlavní postavy, kulisu tvoří společenská realita prvních tří let sedmdesátých let (čtyři postavy oťukávají rock a také drogy), poté film po kouskách odhaluje nepoměr mezi nestálými tužbami anti-hrdinů a jejich mystickým snem o rock’n rollu“. Loulou Maurice Pialata, kterého ztvárnil Gérard Depardieu, by mohl být bratrancem Grandperretova Pierra, kterého hraje Denis Lavant. Ale něčím nás mladší z obou režisérů překvapí – a to výběrem svých dalších filmů, ve kterých se odráží jeho vášeň pro automobilové sporty a Afriku: jmenujme L’Enfant lion (Lvíče) a Le Maître des éléphants (Pán slonů). Ještě před Mona a já natočil Courts-circuits (Zkraty), které dostaly v roce 1981 Cenu Jean-Louis Boryho. Muž mnoha zájmů a také muž schopný vykonávat v oblasti filmu více řemesel: producent, herec, režisér, střihač, scénarista. V Les Meurtrières bezpochyby nalezne, samozřejmě ve vztahu k Pialatovi, to, co ho inspirovalo při koncepci a realizaci filmu Mona a já: prolnutí skutečnosti s fikcí.

(Luce Vigová, LFŠ 2007) (oficiální text distributora)