poster

Caligula

  • Itálie

    Caligola

  • EN název

    Caligula

Drama / Historický / Erotický

Itálie / USA, 1979, 156 min (Director's cut: 103 min)

Režie:

Tinto Brass

Hudba:

Bruno Nicolai

Komentáře uživatelů k filmu (209)

  • Radyo
    ***

    Po shlédnutí Caliguly mne zachvátily rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem měl dojem, že se jedná o mimořádný film, který zřejmě jako první ukazuje reálné poměry, které v Římě za Caligulovy vlády panovaly. Na druhou stranu mi to přišlo zase až moc reálné, protože některé scénky by se lépe vyjímaly v nějakém pornofilmu, než v historickém filmu (viděl jsem nesestříhanou verzi). Každopádně se tento film nedá jednoznačně ani pochválit, ani odsoudit.(24.7.2002)

  • Djkoma
    ****

    Tinto Brasse považuji za neškodného chlípníka, který si místo točení kvalitních filmů spíše zkouší najít hranici mezi erotikou, pornem a nudnou slátaninou. Caligula je něčím ojedinělý. Je to spojení historického dramatu s poměrně tvrdou erotikou, která má blízko k pornu. Otevřené scény může někoho znechutit a někoho naopak ještě více přesvědčit, že se jedná spíše o snahu rekonstruovat (a domýšlet) než se věnovat obvyklému způsobu točení cokoliv spojeného s historií. Malcolm McDowell nechává vzpomenout na svůj grandiózní výkon v Mechanickém pomeranči a navazuje dalším bláznem, kterým je sám velký Caligula. Vedle něj nezáří žádná velká hvězda neboť Peter O´Toole jako jeho filmový otec, musí být zbaven svého postu, aby na něj mohl nastoupit právě Caligula. Historicky je film věrný polyhistorika Suetoniuse, ale historici dnešní doby nad několika věcmi nevěřícně kroutí hlavou, ale pravdou se nikdy nedozvíme. Pokud divák dokáže překousnout a akceptovat erotický nádech filmu, který se vůbec nevyhýbá jakémukoliv pohledu na pohlavní orgán ženy či muže, ani nemá nic proti dvěma děvčatům nebo náznakům homosexuality, bude se pravděpodobně bavit nad očekávání. Film je chvílemi dost podobný Felliniho Satyriconu, když používá skoro divadelní záběry na obrovské pódium s místem pro děj. Některé tyto záběry jsou opravdu obrovské a film působí chvílemi až velkolepě a co teprve obrovská "plující" loď s mnoha muži a ženami ze všech vrstev užívající si a oddávající se milostným praktikám všeho druhu?(28.2.2007)

  • AngelAngie
    ****

    Penis sem, vagína tam... od začátku filmu si připadáme opravdu jako na přehlídce pornovladařství a je jen na člověku samotném, jestli přehlídku dokouká a nebo ne. Pamatuji na doby, kdy jsem navštěvovala základní školu a v dějepise jsme se o Caligulovi v souvislosti s Římem bavili. Už tenkrát mě zajímalo, co on je vlastně zač. Každý jsme si uvnitř sebe utvořili tu svoji ideu a upřímně - ta moje se příliš nelišila od režisérova pohledu. Že byl Caligula starej chlípník, to víme každý. Teď už je na každém, jestli chce jeho svět vidět zfilmovaný a nebo si uchovat to svoje uvnitř sebe bez zásahu jiných. Já se podívat chtěla a nelituji, proč? Ten film není kdoví jaký skvost, ale je to přesně ten film, který jsem o takovém člověku očekávala. // Viděna nesestříhaná verze, 156min. // A nyní mi nezbývá než odkázat na komentář uživatele "Karlos80", tleskám!(8.10.2009)

  • T2

    Rozpočet $17,5miliónaTržby USA $23,438,120Tržby Celosvetovo $23,800,000(17.5.2009)

  • hirnlego
    *****

    Vpravdě kontroverzní snímek, který je na porno příliš "filmový" a na "normální" film zas příliš otevřený a nic-neskrývající. Malcolm je zde vskutku ďábelský a role chlíváka Caliguly mu dokonale sedne! Scény sexuálních orgií a vražd jsou zobrazeny syrově a bez cenzury a snímek tak získává krásně naturalistický nádech, který ocení snad každý milovník trochu "úchylnějších" filmů. Celkově toto zajímavé dílo působí sympatickým "oldskůlovým" dojmem a já si ho skvěle užila. Je to sice téměř jasně na 4*, avšak za vše výše zmíněné plus za autorovu nemalou odvahu (= prachsprostou drzost) natočit něco podobného - a také natruc většiny zdejších uživatelů - ten plný počet klidně dám.(10.1.2007)

  • tron
    **

    „Ako to prospeje človeku – ak získa celý svet... ale stratí sám seba?“ O CALIGULOVI som počúval celé roky (až v júny 2010 sa mi konečne podarilo vidieť vyčerpávajúco mŕtvolný 156-minútový strih) hotové legendy. Napríklad o tom, ako bol niekomu niekým film nejako odobratý a nejako boli dotočené nejaké nové (porno) scény a nejakí herci sa nejako od porno-verzie údajne nejako dištancovali. No, ťažko povedať, poznáte tie hollywoodske kecy... a ak sa môžem spýtať: čo Malcolm McDowell čakal od scény, v ktorej si natrie ruku šľahačkou a strká ju chlapovi do zadku?? Takže asi až také horúce to nebude a všetci veľmi dobre vedeli, čo robia. Na samotnom filme je najhoršie, že k nemu/voči nemu nemožno zaujať jasné stanovisko. Je to dobré? Je to zlé? Je to niečo medzi tým. Niektoré scény opulentné, iné ako z poľsko-ukrajinskej televízie. McDowell unikátny (ako vždy), O´Toole a Gielgud nudní. Niektoré okamihy fantastické (možno dokonca fascinujúce), no potom desiatky minút NUDY. Občas si poviete „wow!“. Väčšinou však nie. Osobne si myslím, že krvavá (sekanie vínom nadutého brucha, sekanie hláv) a sexuálna vízia je pôsobivá (keby mal tak Ridley Scott odvahu nakrútiť TAKTO svojho smiešne vznešeného GLADIÁTORA, to by bolo!). Ale nuda je tentoraz vyššia, ako zaujímavo kontroverzná zvrátená vízia.(26.8.2010)

  • Marius
    ***

    Nie je to zlý film. Ale nie je to ani dobrý film. Mal som možnosť vidieť trojhodinovú verziu tohto dielka a napriek tej stopáži musím povedať, že som sa nenudil, čo som pravdupovediac čakal odkedy film začal. Caligulove plusy sú najmä Malcolm McDowell, Peter O´Toole, Helen Mirren a Teresa Ann Savoy. Caligulove mínusy sú najmä desná réžia a do očí bijúca samoúčelnosť niektorých erotických scén. Celkom verím, že Rím na vrchole svojej moci bol takto dekadentný ale na to nemusím sledovať (dosť nešikovnú) fajku s prestrihmi na pochodujúcich vojakov. Skrátka toto bola s takými hercami a takým námetom prepálená šanca. A tiež ma štve čo spravili s Claudiom...5/10(15.8.2005)

  • Karlos80
    *****

    Ze začátku, jestli sem náhodou zabrousíte, tak bych vás všechny chtěl upozornit, že tento můj komentář je tak trochu jednou velkou historickou výpovědí a pak teprve až názorem k filmu samotnému. Vše spolu ale souvisí...Svého času šlo skutečně o vysoce kontroverzní a skandální film, od kontroverzního a skandálního režiséra s kontroverzní a skandální tématikou..Kdo nečetl na toto téma alespoň nějakou zajímavou knihu nebo životopis (nejlépe "Caligula hrozivý bůh", Suetoniusův "Život dvanácti císařů" nebo Gravesův román "Já Claudius" zabývající se nejen tímto despotou, tak jako by nic nevěděl a může se jen domnívat. Možná to jsou všechno jen spekulace, ale něco pravdy natom bude. Každopádně tento snímek, jako žádný jiný předtím ani potom nedokázal vzbudit tolik vášnivých a emotivních debat, odpovědět na plno otázek a odpovědí. Film působí věrohodně a do jisté míry to i všechno do sebe pěkně zapadá. To že morálka v nejvyšších kruzích Říma v té době byla zkažená, krvavá, násilná a značně zkorumpovaná a že častým politickým nástrojem byla vražda, to je známá věc. A proč by navíc císař-krutovládce, který má více méně neomezenou moc a lid ho považuje za polovičního boha v té době to bylo jakési hellénisticko-orientální království, nemohl ztratit zábrany vyzkoušet co všechno mu může projít a kam až může zajít ? Moc historických nepřesností v tomto filmu nenajdeme (až na velkou arénu-Colloseum v té době ještě nestálo a žádný sekací stroj na hlavy-vážně neexistoval). Smrt Tiberia udušením, smrt Gemella, Macrův vzestup i pád-který ale ve skutečnosti končí trochu jinak, ale pěkně zahrané to na něj bylo i tak, incestní vztah se svou sestrou Drusillou, sňatek z druhou sestrou Liviou, nebo s jakoukoliv jinou ženou, která se mu jen zalíbila, opájení svou absolutní mocí, pozdější přemožení, když už neví coby a konečné záchvaty šílenství, které vyvrcholí až jeho násilnou smrtí (ano je tu i známý Cassius Chaerea nebo Cassius Longinus i pantomimický herec Mnéstér to všechno a ti všichni zde naleznete, a to všechno dá se říct že se i skutečně stalo, stejně jako třeba nařízení vražd svých rodinných příslušníků, poradců, senátorů a lidí z vysoké aristokracie, samozřejmě že se zabraním jejich veškerého majetku. Nucení senátorů pracovat v jím vybudovaným nevěstinci, vysoké, nesmyslné a neúměrné daně skoro na všecko, udávání a donáčení otroků na své majitele-do té doby nevídaná věc, spaní se svým koněm, olizování těla své mrtvé sestry, znásilnění nevěsty a ženicha brr.. je mi zle ! Toto byl úpadek Říma, který trval až do Neronovi smrti do roku 68 př. n. l a pozdějšímu skoro jednoročnímu anarchistickému bezvládí, kdy se na trůně vystřídali čtyři císařové! Zpět ale k filmu: film působí jako velkolepé stylizované divadelní představení, scény jsou obrovské a členité a stále se v nich něco děje, všude mnoho lidí a každý něco dělá, když zrovna tedy ne*uká! Ke kratší soft-verzi, vydané před nedávnem se radši vyjadřovat nebudu, sám mám doma tu dvou a půl hodinovou,kde je všechno tak jak má. Filmové a sexuální orgie s ansámblem pornoherců z Penthausu, morální zásady nikde, svévolná brutalita, špatné hospodaření a konfiskace majetku senátorů, dekadence, sexuální extravagance, fyzické a psychické násilí, jednoduše teror, který neměl nikdo přežít, nikdo si nemohl být jist svým životem, ať se jednalo o hlavní aktéry, rodinné příslušníky a nebo jen o jejich přátelé a známé. Caligula si nebyl jistý nikým ani před ničím a vždy se obával svých domnělých nepřátel. Sedět u jednoho stolu s Caligulou, nebo být jen hostem na zábavě bych vážně v té době nechtěl. Na druhou sranu, odmítnou však tuto poctu, to se rovnalo sebe-odsouzení, tak si pak vyberte..Přiblížit se jen do jeho blízkosti, dát najevo že je člověk v něčem lepší, uznávanější, nebo dokonce hezčí, to bylo skutečně životu nebezpečné. V této ponuré vizi světa bylo snad štěstím být mrtev ! Sám Caligula byl také tak trochu závistiví a nepřející, pohrdal vlastním lidem, bylo mu dovoleno vše a na všech. Opět k filmu, pro roli Caliguly nemohli filmaři skutečně vybrat v té době lépe. Stačí se podívat jen na samotnou Caligulovu bustu:-) Malcom McDowell byl skutečně úchvatný ďábel a svou roli zahrál od začátku až dokonce opravdu bravurně. Svou smrt si předpověděl a sám si ji pak nakonec bohužel poprávu i zasloužil. Peter O'Toole jako císař Tiberius velký a nemilosrdný požitkář ale ve své podstatě také tak trochu zrůda, byl ronež vynikající, ostatní dá se říct že splynuli s davem. Ve filmu snad dokonce zazněli i Caligulovi známé výroky jako "Ať si mne nenávidí jen když se bojí", "Ještě jsem naživu, to vynesl, krátce po napadení atentátníky" nebo ta o té jedné šiji a jednom národu. Pro mě jednoznačně jeden z nejlepších dramatických filmů ze starého Říma a jedna z nejlepších autobiografií, jednoho velkého šílence. Možná to byl jen drastický, zvrácený, ohavný a hlavně perverzní pornofilm ale v době vlády Caliguly tomu prostě tak bylo a to se tu tvůrcům povedlo bez jakékoliv cenzury zachytit v plné míře (a říkejte si co chcete) a dokonale oproti dnešním rádoby historickým filmům, které sice násilí ukazují v plné míře, ale perverzi té doby jaksi opomíjejí a dělají jako by nebyla. Jsem rád že se toho kdysi tvůrci chytli i když se později někteří distancovali (Brass, Gore Vidal a herci McDowell, Gielgud a O'Toole) a ukázali tu skutečně vše! Hodnoceno a komentováno 8. 5. 2006. Komentář zde jako 25. v pořadí.(8.5.2006)

  • Kulmon
    ***

    Ani dvouapůlhopdinová verze mne kupodivu neunudila. Přestože děj je příliš konstantní a více než často je prokládán různými scénami sexuálích orgií, pořád je to film, který má něco do sebe. Vůbec odvahu s jakou byl natočen, nikdy předtím ani potom si v podobném filmu nikdo nic podobného nedovolil. Devizou je zde Malcolm McDowell, který zopakoval svůj grandiozní výkon z Mechanického pomeranče. Bez něj by Caligula nebyl Caligulou. Z filmu vyplývá, že starověký Řím byl jen krutý a orgastický a McDowell - Caligula je ztělesněním obého. Ač to zas tak příliš jednoznačně nevidím, musím znovu ocenit režisérovu odvahu, stejně jako účast renomovaných herců, kteří nejspíše vůbec netušili do čeho jdou. Caligula je jedním z nejkontroverznějšch filmů, které kdy byly natočeny. Zajímavosti: Na filmu se pracovalo téměř čtyři roky. *** Hlavní roli mohl hrát Jack Nicholson. *** Jugoslavský hřebec jménem Davide byl obsazen jako Caligulův kůň Incitatus. *** Maria Schneider byla obsazena jako Drusilla a natočila i některé scény, ale při sexuálně scéně s Malcolmem McDowellem z natáčení odešla. *** Ačkoliv Gore Vidal požadoval, aby jeho jméno bylo odstraněno z titulků, dostal 225000 dolarů za scénář k filmu. *** John Gielgud byl původně obsazen jako Tiberius, ale nakonec přijal jen menší roli Nervy. *** Po znáslinění Proculovy manželky, Caligula udělal totéž i jejímu muži, což Malcolm McDowell odmítl. *** Na začátku projektu byl pro hlavní roli zvažován Peter Firth. *** V Rusku byl film zakázán do roku 1993. *** Film je dodnes zakázán v Bělorusku. *** Nejdražší nezávislý snímek do té doby.(23.2.2010)

  • canakja
    *****

    Vcelku autentická sonda do života tehdejší říma. Jojo, takhle to klíďo mohlo vypadat. Hmmm. Jeden by myslel, že péčko a historickej film k sobě nepůjdou, ale opak je pravdou.. erotika je tu kořením a dějepis tmelem(17.9.2009)

  • Mr.Apache
    *****

    Kontroverzní, ale velice zajímavý a vzrušující počin. Tinto Brass úspěšně (a odvážně) namixoval historický snímek s pornofilmem. V tomto provokativním duchu pokračoval i při obsazování rolí: V těch hlavních se představují kvalitní shakespearovští herci (Helen Mirren, Peter O´Toole) a ve vedlejších (neboli "rolích na tělo") zase modelky z Penthousu. Tehdejší idol mladých rebelů, Malcolm McDowell, byl pak jako Caligula vyloženě trefou do černého. Tak sympaticky drzé filmy dnes už (alespoň v hlavním proudu) nevznikají.(21.4.2005)

  • Dudek
    ****

    Caligula je divný film, Brassův styl mi hodně připomínal ten Pasoliniho, myslím, že by si pánově měli podat ruce. Zajímavé, že i přes svou rozvleklost snímek nenudí, možná je to tím, že nad tím co je nám předkládáno zůstává rozum stát. Šílené, ale možná vcelku pravdivé...(10.12.2006)

  • choze
    odpad!

    Caligulu jsem si představoval jako Mechanický pomeranč 2, drsný a ujetý, nicméně velmi chytrý a zábavný film.. .místo toho mně čekalo půldruhé hodiny nudy ala 120 dní Sodomy, v kulisách připomínající naše studiové pohádky...obzvlášť skvěle obsazený Malcolm McDowell zklamal...(16.1.2005)

  • Darren
    ***

    Ale jo, docela i líbilo. Viděl jsem tedy nesestříhanou verzi, ta kombinace erotiky s brutalitou byla fajn :) I tak to ale chvílemi stíhalo i nudit.(18.10.2009)

  • Rex Mundi
    ***

    Aj keď tento film je veľmi zvláštnou a kontroverznou zmeskou porna a histórie, možno práve o to je dôveryhodnejší. Veď staroveký Rím dokázateľne holdoval tu stvárnenému sexuálnemu životu! Videla som ho dávno, ale trúfam si tvrdiť, že Malcolm McDowell aj Peter O'Toole podali výborné herecké výkony. Rozhodne si myslím, že tento film sa historickej realite blíži oveľa viac, ako absolútna väčšina takzvaných historických filmov.(23.1.2006)

  • sud
    ****

    Viděl jsem verzi, která čítá 103 minut. Když to vezmu tak či tak, "Caligulu" bych erotickým filmem nenazýval. Objevuje se zde sice hodně nahých a erotická atmosféra je chvílemi dosti patrná, jedná se všehovšudy o historický film. Tinto Brass se od původního - 156 minutového snímku distancoval, protože bez jeho zásahů a vědomí do filmu pustili spoustu pornoscén, které měly s dějem pramálo společného. Ta 103 minutová verze je zřejmě ta podle režisérových představ. Snad jediný film s vyšší ambicí od tohoto tvůrce neškodných eroťáků a prasečinek. Skvělý Malcolm McDowell - myslím si, že si režisér nemohl vybrat do hlavní role nikoho lepšího. "Caligula" je prostě historický film, který se s ničím netají. Takže pokud vám nevadí pár obnažených pohlavních orgánů, grupnsex a k tomu pár useknutých hlav, máte šanci, že se vám bude film líbit. Ale prostě žádný kentus nečekejte, není to odvážnější než seriál "Řím". 80%.(21.6.2008)

  • ripo
    *

    Škoda toho extrémneho počtu pornoscén. V určitých mometoch mi bolo na grcanie ... Ešte nech mi niekto povie, že to bolo relistické zobrazenie pomerov v Ríme za vlády tohoto šialenca !(4.1.2005)

  • gr8 escape
    *****

    V mnoha směrech strhující a fascinující herecký koncert Malcolma McDowella v divadelních kulisách dekadentního říma... V mnoha směrech velmi působivé svojí vynalézavostí, originalitou a neskrývanou brutalitou a erotikou... A také místy velmi zábavné, v momentech,kdy je jasně vidět, že soulože odehrávající se na plátně byly přidávány dodatečně a zbytečně... A rozhodně velmi zábavné, i navzdory délce...(15.1.2011)

  • Dan9K
    ****

    Vy jste tak nechutně puritánští. "Oh, nahá těla! Chce se mi blinkat!" To se asi musíte koupat ve vlastních zvratcích, když se v té vaně vidíte. Jak mi bylo líto, že jsem nejdříve viděl kratší verzi. Tu, která je ta "normálnější", nicméně nedlouho poté jsem si vychutnal i tu delší a stálo to za to, celý film to posunuje mnohem výš :-) . Malcolm McDowell zahrál roli skvěle, napadalo mě celou dobu, že se pro ní narodil, ovšem takových on má víc. Možná, že bych to hodnocení z důvodu až přílišně úzkého zaměření celé story, viděl tak na tři, ale je mi tenhle snímek hrozně sympatický a když vidím, jak ho odstřelujete jen kvůli tomu, že je jiný, nemůžu se ho nezastat. Scéna s tím dokonalým strojem na usekávání hlav byla výborná a vyvolala ve mně snad i empatii...(31.10.2008)

  • sportovec
    *****

    Ve své době šokující dílo, které se s úspěchem vzepřelo přežívající prudérii, nenechá nikoho - jak se zdá - lhostejným i dnes. Míra drastičnosti nebo naturality těch nebo jiných scén je vždy relativní, je dána jako výslednice a průsečík mnoha různorodých východisek a parametrů. Mluví-li se o antice jako o době, která měla odlišná hodnotová východiska, ve své praxi se vyznačovala větší tolerancí vůči deviacím naší doby, byla přirozenější, smyslnější atd., nemůže to filmař, který chce být práv svému tématu, ignorovat. Je míra sexuality, použitá o patnáct let později v POSEDLOSTI, větší, přiměřenější, věcnější, milostnější, umělečtější? Oproti Pasolinimu představuje CALIGULA ne krok, ale skok vpřed. Milostné scény v mně dostupné kratší verzi jsou pojaty cudně, ale ne prudérně; přitom nejsou tím nejdůležitějším. Daleko drastičtější je popravčí válečný stroj, stínající hlavy jako hlávky na řepném poli, skvěle vystižen je chlípný, avšak ne senilní pedofil Tiberius, mnohem přesvědčivější je scéna, v níž si Caligula zálibně opakovaně prohlíží sebe sama v odrazu zrcadla césarský prsten, který právě serval z prstu svého vzdáleného prastrýce (s genealogickými poměry v klaudiojulijské dynastii, vyztuženými hned celou řadou adopcí, to opravdu není jednoduché). To všechno by bylo nepředstavitelné bez skvělých hereckých výkonů počínaje hlavními rolemi (pro mne počínaje Theresou Ann Savoyvou v důležité roli Drusilly). Srovnáme-li tento film s televizním seriálem JÁ, CLAUDIUS, líčícím život Caligulova strýce a pokračovatele v čele Římského impéria, vidíme celou řadu návazností a shod přes odlišně pojímaný výchozí index prudérie. Zdá se, že lépe odpověď na otázku, položenou přímo i nepřímo v úvodu tohoto komentáře, formulovat nelze. I hnus má svou filmovou krásu, i přesnost v nechutnostech svou nezastupitelnou vypovídající a zobrazující hodnotu a i psychická choroba může přes tisíciletí, jež uplynula od doby, kdy se odehrála, ve filmu, který zanedlouho dovrší své třicetiny, uchovávat svou mimovolnou působivost a odstrašující přitažlivost. I to může být - a v mnoha případech také je - nadčasovostí.(22.6.2008)

<< předchozí 1 2 3 4 6 9 11