Blízko provinčného mestečka San Julian v Patagónii, takmer na konci sveta sú ľudia, ktorí cestujú a hľadajú šťastie, lásku a odpustenie. Nenechajte sa oklamať "malým názvom" filmu. Skladá sa z príbehov, ktoré spolu zdanlivo nesúvisia ale ľahko sa prelínajú. Všetky príbehy majú spoločné to, že ich spája cesta a dojímavý záver. Don Justo, starší muž, cestuje 200 km aby našiel svojho dávno strateného psa, no počas cesty nájde oveľa viac - odpustenie. Druhý príbeh sa točí okolo Marie, dievčaťa z dediny, ktoré cestuje za hlavnou cenou z TV súťaže. A nakoniec, tretí príbeh je o Robertovi, podomovom obchodníkovi, ktorý cestuje aby odovzdal ... (zobrazit celý text)
Ano, souhlasím s jondzavid a VerteX, skvělý film plný emocí s dobrým scénářem a několika vtipnými momenty (celá anabáze s dortem). A příběh toho starého pána co si jel pro svého psa, který od něj odešel mi také připomnělo Alvina Straighta.
V prvom rade by som chcel poopraviť VerteXa (21.4.2005 dosiaľ jediný koment), že sa jedná o argentínsky (prevažne) film odohrávajúci sa v Patagónii (takže žiadne Španielsko). Je to malý filmík (žánrovo roadmovie) z jednoduchými príbehmi z ´´konca sveta´´ ako sa aj dá Patagónia označiť. Pozitívne na ňom je, že si plynie svojim tempom a zbytočne nedramatizuje. Dokonale využíva okolitú prírodu (pripomínalo mi to ale len vzdialene využitie u Fridrikssona v Cold fever) a očarí najmä tým, že sa nikomu nevnucuje. Obsadení je okrem postavy Roberta nehercami, z ktorých ma najviac zaujal predtsaviteľ Dona Justa (ktorý svojim príbehom pripomínal odysseu Alvina Straighta z Lynchovho filmu). Milé sú aj osudy pocestného obchodníka Roberta, najmä tie s tortou a najslabší je zase Mariin príbeh. V Historias minimas ide teda o cestu 3 ľudí (za odpustením, láskou a šťastím), ktorých osudy sa nenásilne pretínajú v tomto krásnom malom veľkom filme.
Malé ale skvělé! Historias minimas je povídkový film, natočený v nejsevernější části Argentiny - v Patagonii. Sestává celkem ze 3 vzájemně propojených povídek. Jejich protagonisty spojuje cesta. Všichni začínají v odlehlé vesnici a cestují do vzdáleného okresního města. V první povídce se setkáme se staříkem, který se vydává na 200 km dlouhou cestu, aby hledal svého dávno ztraceného psa. Během cesty se vyrovnává se svou minulostí, nakonec nalézá odpuštění. V druhé povídce uvidíme mladou vesničanku, která si jede pro hlavní cenu v televizní soutěži. Ve třetí povídce veze podomní obchodník dort potomkovi své milé. Všechny jsou plné jemného, nevtíravého humoru, jsou dojemné i moudré. Kdyby se jen takovýchto malých filmů točilo víc!
Španělské filmy mě nikdy nezklamou. Názvem Minimalistické historky režisér ještě vyzdvihnul působivost filmu, který se skládá z trojice, tentokrát naprosto nezávislých "historek". Geniálně skloubený laskavý a inteligentní humor se zasrdcervoucími konci každého příběhu. Snímek vystihuje drobné radosti a starosti na španělském maloměstě a podává je takovým způsobem, že divák musí po skončení ještě chvíli zůstat sedět a přemýšlet. Bravo!
