Vražda na úrovni

S mírným časovým odstupem po zhlédnutí mě tento film spíše zklamal. Když jsem si pustil první záběry, byl jsem potěšen. Jemně pastelové barvy Londýna se skládaly v celek s nočními stíny a mlhou a temná atmosféra prosakovala z obrazovky mého laptopu jako sladký parfém z laciných prostitutek ploužících se po ulicích anglického velkoměsta konce 19. století. Bohužel film je příliš dlouhý a rozvláčný. Chybí mu spád nebo více děje, který by vyplnil řadu rozvleklých pasáží. Přesto je tento snímek v něčem výjimečný: Sherlock zde pláče. Asi nikdy jsem neviděl/neslyšel/nečetl příběh o SH, kde by byla postava tohoto slavného detektiva natolik přiblížena lidskému rozměru. (16.10.2010)

Shlédnuto v době Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Díla se slavným detektivem mám rád. Ať už se jedná o knižní, komiksovou, klasickou, nebo v poslední době oblíbenou moderní filmovou podobu. Proto jsem zajásal, že existuje další, tak trošku nezávislý film a k tomu ještě motiv Jacka Rozparovače, nuž zkrátka paráda. Jedno obrovské plus filmu je navozené tajemno v kulisách představující Londýn,. musím se přiznat, že toto prostředí mně naprosto uchvátilo svojí autentičností. Co se týče samotného příběhu rozjezd dokonalý, ale finální rozuzlení zase již tak peckoidní není. Co je ovšem horší, je chování Sherlocka Holmese. Tak natvrdlýho detektiva už jsem dlouho neviděl, sám prakticky vůbec nic nevydedukuje, ve všem mu pomáhá čistá náhoda, nemluvě o jeho přehnané citlivosti. Během celého filmu se minimálně třikrát takřka rozpláče. Je bohužel znát, že film není na motivy Doyla, je pouhou inspirací. Proto jít o jakéhosi ,,no name,, detektiva, neváhal bych přimhouřit a tyto prohřešky zde neprezentoval, ale v případě Sherlocka zkrátka kritika na toto téma být musí. (07.04.2015)

Tento snímek táhne především dokonalá hororová atmosféra. Plummer sice asi není nejlepší Holmes na světě, stejně tak jako Mason není král všech filmových doktorů Watsonů, ale společně jim to funguje a tvoří velice sympatickou a přesvědčivou dvojici. Mohlo to být trochu kratší a místy by neuškodil větší spád. No a dosti mě irituje ten děsnej Holmesův trademark ohoz. Svým způsobem by se to dalo pochopit a přežít, ale pane bože on si to na sebe bere, i když jde na operní představení, kterého se mimo jiné zúčastní i následník trůnu. (04.01.2012)

Příběhy slavné detektivní dvojice Sherlocka Holmese a doktora Watsona se dočkaly za ta léta nejrůznějších filmových podob od klasických zpracování, přes parodie až moderní žánrové blockbustery. Clarkův film z roku 1979 si však mezi nimi budu zajisté pamatovat nejen díky takřka přesnému sherlockovskému protagonistovi Christopheru Plummerovi, ale především díky ponuré atmosféře nočních londýnských uliček plných temna a mlhy. Hned jedna z úvodních scén s noční vraždou natočenou „psychologickým“ pojetím přímo z pohledu vraha (včetně jeho vnitřního zvolání v pravou chvíli „Teď!“), stejně jako mnoho dalších, nese v sobě přímo hororové grády, zatímco kamera se nejednou využívá v různých detailech a odrazech, které dokážou navodit daleko větší pocit strachu a napětí, než vylité hektolitry krve v novodobých hororech. I přes dvouhodinovou délku se mi film nijak zvlášť netáhl, v dialozích mě potěšil decentně podaný suchý britský humor a rozuzlení (především pokud jde o motivaci pachatele) mě dokázalo překvapit. Akorát zde bylo na můj vkus málo skutečné kriminalistiky a možná naopak až příliš těch podivných a nečekaných náhod...? Každopádně jeden z filmů, za který se Bob Clark jako režisér vážně stydět nemusí. Je až trestuhodné, do jakých výkalů takový mistr temné atmosféry za dalších 20 let dospěl. [75%] (24.09.2021)

Pánové Christopher Plummer a James Mason to rozehráli velice příjemně, atmosféra snímku podmanivá, Londýn zavalený mlhou, úzké uličky, hra stínů a nočních lamp, no a samozřejmě tajemství, lépe řečeno kostlivec ve skříni.. Vyšetřování vražd lehkých holek poutavé i napínavé, hezky natočené, dnes už taková ta časem prověřená detektivní klasika, u mě filmová spokojenost.. (28.06.2023)