Portrét dámy
-
Portrait of a Lady, The
-
Portrét dámy
Drama / Romantický
Velká Británie / USA, 1996, 142 min
Režie:
Jane CampionHudba:
Wojciech KilarPlakáty
Obsah
-
Tvrdohlavá mladá Američanka Nicole Kidmanová cestuje do Evropy, kde chce najít smysl života. Nejprve odmítá několik nápadníků, ale nakonec se nechá svést sobeckým a povrchním sběratelem umění a žen Johnem Malkovichem…
Píše se rok 1872 a svobodomyslná Američanka Isabel Archerová přijíždí ke své tetě a strýcovi Touchettovým do Gardencourtu na návštěvu. Chce si ujasnit své názory na život. Odmítne lorda Warburtona, který ji požádá o ruku. Rozjede se do Londýna, kam ji doprovází její bratranec Ralph Touchett, který má tuberkulózu. V metropoli se sejde se svou americkou kamarádkou Henriettou Stackpoleovou, která právě připlula do Anglie. Henrietta jí vypráví, že s ní připlul i Caspar Goodwood, který Isabel sleduje již z Bostonu. Isabel chce, aby jí dal Goodwood dva roky času. Ralph dostane zprávu, že jeho otec umírá, a s Isabel odjedou zpátky do Gardencourtu.
Ralph, který je také do Isabel zamilovaný, řekne otci, že by jí rád pomohl, aby si mohla dělat, co chce. Po smrti pana Touchetta se ukáže, že odkázal Isabel sedmdesát tisíc liber. Za paní Touchettovou přijíždí její přítelkyně Serena Merleová. Isabel okouzlí její hra na klavír a s Merleovou se spřátelí. Paní Touchettová věnuje Gardencourt Ralphovi a odstěhuje se do Florencie, kde má další dům. Isabel i Merleová jedou s ní. Merleová navštíví svého známého a sběratele umění Gilberta Osmonda, jehož dcera Pansy je po smrti manželky vychovávána v klášteře. Bezcitný muž i otec drží Pansy velmi zkrátka. Merleová Osmondovi nabídne Isabel s tím, že je bohatá dědička. Osmond se zprvu zdráhá, ale později Isabel vyzná ze zištných důvodů lásku. Isabel odjede na cesty, ale stále na Osmonda vzpomíná. Když se po roce vrátí do Florencie, za Osmonda se provdá.
Dozví se to Goodwood a odjede. Ralph přizná, že Isabel miluje a řekne jí, že Osmond je sobecký a povrchní. Je mu líto, že Isabel skončila v kleci. Isabel si to však nemyslí. O tři roky později se v Římě o Osmondovu dceru Pansy začne ucházet Edward Rosier. Pansy ho miluje, ale její otec nesouhlasí s tím, aby si ho vzala. Zakáže jí, aby s ním mluvila. Za nějaký čas přijede do Říma lord Warburton s Ralphem, jehož zdravotní stav se velmi zhoršil. Oba dva vidí, jak se Isabel změnila. Snaží se s Osmondem žít v míru, ale je nešťastná. Osmond se rozhodne, že získá o dvacet let staršího Warburtona pro Pansy. Využije přátelství, které Isabel s Warburtonem pojilo a chce po ní, aby sňatek domluvila. Nedojde k němu a Osmond z neúspěchu obviní Isabel. Zpolíčkuje a ponižuje ji. Warburton odjíždí do Anglie a Isabel si přeje, aby s ním odjeli všichni její známí, včetně na smrt nemocného Ralpha. Řekne mu, že je její nejlepší přítel a že za ním kdykoli přijede.
Merleová se s Osmondem pohádají, Merleová mu řekne, že je špatný člověk a že se ho jeho žena bojí. Osmond jí opáčí, že to všechno byl její nápad. Na scéně se znovu objeví Edward Rosier, který prodal svoji vzácnou sbírku a doufá, že je nyní dost bohatý na to, aby si směl Pansy vzít. Osmond dá Pansy do kláštera. Isabel zanedlouho dostane telegram, že Ralph umírá. Chce odjet do Anglie, ale Osmond ji nechce pustit, vyhrožuje jí a psychicky ji mučí... (oficiální text distributora) -
Tvrdohlavá americká dědička Izabela Archer (Nicole Kidman) cestuje do Anglie. Taktně odmítne pokusy o sblížení s Casparem Goodwoodem (Viggo Mortensen), dalším Američanem, který jí následoval a podobně odmítne také návrh slušného, rozumného anglického ctitele, Lorda Warburtona (Richard E. Grant), protože chce nejprve najít svůj vlastní osud a identitu. Místo toho je svedena Gilbertem Osmondem (John Malkovich), sběratelem umění (a žen), kterému přísluší označení "neplodný diletant". Film zkoumá jak Izabelin způsob života, tak životy těch, co jí milují a jejichž jsou ovlivňovaný tímto osudovým rozhodnutím. (Vig)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (34)
-
Houdini
Oscar 2 nominace: Herečka VR - Barbara Hershey, Kostýmy(4.3.2004)
-
Radyo
Tento film mě trochu zklamal. Po famózním Pianu jsem čekal, že Jane Campionová zvládne na výbornou i tento námět, leč nestalo se. Trochu tomu napomohla i bezkrevná Nicole Kidman v hlavní roli. John Malkovich tentokrát (výjimečně) také nepředvedl své možnosti, výsledkem je proto jen průměrné hodnocení.(18.1.2003)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $3,692,836║Tržby Celosvetovo $5,700,000║(28.1.2010)
-
mandes
rozpočet : ? tržby americke : $3,692,836(15.12.2006)
-
igi B.
...čtyři a půl... Úchvatné obrazy o lidech, kteří jsou takoví. Proto je i film takový. U těchto obrazů se >bavit< nebudete. U těchto obrazů se musíte dívat. A dobře tak všem co to neumí... Dal bych pět hvězdiček, ale co by mi pak zbylo na Piano, že... :-)(4.9.2005)
-
Madison
Ako osoba som veľmi vžitá s vyobrazením nešťastných, emancipovaných slobodomyseľných žien s feministickými postojmi. Ale to, že sa do uhrančivej, do seba zahľadenej Nicole Kidman beznádejne zamilujú hneď traja idealisti a ona podľahne akurát tomu štvrtému a najhoršiemu, Johnovi Malkovichovi - to predýchavam len ťažko :-) Dobové filmy mnou bytostne mávajú, lenže aj v snímke, odrážajúcej strohé maniere neprípustnej spoločnosti, potrebujem mať aspoň štipku emócií, ktoré ma ponoria do osudov hlavných postáv. Portrét dámy plynie pomaly a chvíľami aj dosť nudne a hoci Nicole dôveryhodne vyžaruje svoje ženské utrpenie, vyplývajúce z nesprávnych životných rozhodnutí, omnoho viac ma zaujímala dejová línia s Christianom Baleom, ktorá si napriek tomu, že bola vedľajšia, zaslúžila väčšie rozvrstvenie. Existujú filmy, ktoré verne zachovávajú predpisy konzervatívnej reality, no sú obohatené o emocionálne scény, ktoré Portrét dámy nemá (s výnimkou 10 minút na konci). Pochváliť ale musím výnimočnú hudbu Vojciecha Kilara, ktorého od Draculu milujem z celého srdca.(26.7.2011)
-
Jeanne
Film založený na neobvyklých, zajímavých a opravdu krásných záběrech postav, tváří, krajiny, sněhu... Vlastní příběh se nedá popsat jako nabitý emocemi, je spíš divný... Ačkoli závěrečný pohled na hrdinku osamoceně kráčející po cestě asi něco vyvolává... je to to nejlepší ze 142 minut, a to nestačí.(27.10.2003)
-
Morien
Podivné rozkročení se mezi Pianem a Nebezpečnými známostmi. Ty detaily, co by bylo bývalo zajímavé prozkoumat, bohužel v tomto širokém kroku zůstaly zakryty dlouhou sukní. Jinak řečeno, viděla jsem vizuální krásu, ale chyběla mi ta vnitřní. Docela dost jsem se díky tomu nudila. Zvlášť mě znechutil Malkovich pohřbívající Valmonta pod spoustou povýšeně pronesených prázdných slov. Nevidím osobně důvod, proč by mu měl někdo jako Isabela podlehnout.(31.10.2010)
-
belldandy
Rozhodnutím natočit film podle literární předlohy Henry Jamese se Jane Campion-ová vrhla na nebezpečné pole filmových adaptací. Portrét dámy trpí všemi nedostatky pro tyto adaptace typickými. Filmové médium si vynucuje dramatické zjednodušení příběhu, což se logicky dotkne čtenářů knihy. Citlivé motivační pohnutky v jednání postav se stávají ve filmu mnohem méně srozumitelnými a průměrný divák je proto pochopitelně zmatený. Film je také poznamenán dalším jevem typickým pro filmové adaptace: Režisér se buď může otrocky držet předlohy a tak riskovat, že bude obvinět z nedostatku invence. Nebo se pokusí příběh někam posunout a nově interpretovat, ovšem pak hrozí, že mu bude vyčitáno pokřivení klasického díla. Jane Campion -ová zůstala někde napůli cesty. - Její film se skutečně jemným až portrétním způsobem snaží vyjádřit vnitřní zápas ženy mezi touhou po svobodě a touhou (p)oddat se. Příběh je zároveň jakousi parafrází na Nebezpečné známosti (Isabel = madam se Tourvel, Madam Merle = Madam de Marteuil, Osmond = Valmont, Pansy = Cecil). Na rozdíl od paní de Tourvel není však hlavní hrdinka pouhou pasivní obětí. Její podlehnutí a pád je zapříčeněn i vlastními chybami, jakýmsi osudovým, přímo geneticky zakódovaným předurčením. Její odpor k přijetí všedního života manželky, hledání čehosi vyjímečného - to vše ji nakonec nezíská svobodu, ale naopak vžene do spárů nejdémoničtějšího z mužů v jejím okolí. Řešení Isabelina dilematu nám zůstane autor dlužen. Zůstává nejisté, zda-li takové řešení vůbec existuje.(25.2.2004)
-
NinadeL
Vizuálně podmanivé kostýmní drama, se skvělou hudbou a zajímavou Nicole Kidman. Ačkoli scénář je, mírně řečeno podivný, všechny ostatní složky, včetně němého filmu, mi vynahrazují vše. Jen bych tu po Malých ženách nečekala Christiana Balea.(8.2.2010)
-
LiVentura
Nebezpečné známosti trochu jinak.. :-) Skvělý egocentrický Malkovich v roli, která mu opravdu sedne a jemná Kidman.(21.1.2010)
-
Campbell
Jedna za nápad, druhá za Kidman. Jinak to byla celkem nuda.(4.8.2009)
-
danecek24
54. Zlatý Glóbus za rok 1996 - nominace (1) - Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Barbara Hershey(30.11.2008)
-
Želik
Nicol Kidman ako mladá žena plná života, odmietajúca všetkých nápadníkov. Láska ju však zaslepí a zmení. Vzdáva sa snov, plánov a poddáva sa despotickému manželovi. John Malkovich bol presvedčivý a mala som chuť, dať mu facku za všetky ženy, ktoré ovládal. Pár scén bolo ozaj silných, ale slzu som nevyronila. "Ži ako sa ti páči a charakter sa o seba postará."(25.2.2010)
-
Terva
Nicole Kidman - dále bez komentáře.(12.7.2011)
-
pinguinka
Málokdy se stává, aby film dostál svému názvu jako je tomu v této adaptaci novely Henryho Jamese. Plynule a jemně se v něm rýsuje postava Isabely Archer jakoby ji pro nás někdo portrétoval - se zmatkem, rozrušením, dojetím a láskou. Je to především zásluha Nicole Kidman, která jí svým hereckým uměním vdechla život, krásnými záběry a samozřejmě hudbou -Wojciecha Kilara a Franze Schuberta (velice dobře zvolená Impromptu). K tomu kvalitně obsazené mužské role, zvláště Viggo Mortensen jako trpělivý Caspar Goodwood, Martin Donovan jako Ralph Touchett a samozřejmě John Malkovich. Vynikající obraz ženy hledající štěstí a lásku.(11.11.2003)
-
wosho
Po technické strnce podařený film. Má dobrou kameru, nádhernou výpravu a kostými. Skvělé herecké duo a dobrý příběh. Jenže celkově je film zbytečně moc zdlouhavý, nudný, chladný a umělecky ambiciozní.(19.12.2008)
-
Maq
Jamesovu mnohomluvnou a mnohoznačnou předlohu se nepodařilo převyprávět, pouze doplnit krásnými obrazy. Sám o sobě film působí poněkud banálně a nevěrohodně.(16.4.2011)
-
cherita
Jane Campionová si pro filmovou adaptaci nemohla zvolit obtížnější materiál než román Henryho Jamese. Portrét dámy je totiž kniha značně tlustá a navíc zcela zahleděná do vnitřního světa hlavní hrdinky, jehož znalost je pro pochopení titulní postavy klíčová a zároveň do filmu jen velmi těžko převeditelná. Není tedy chyba pouze Nicole Kidmanové, že se z Isabel stala neurotická fňukna, která neví, co chce, ale i samotné režisérky, jejíž pokus o plastický obraz ženské duše se zkrátka nevyvedl tak, jak měl. Místo něj zůstala jen nevýrazná dramatizace původního textu, která kromě páru formálních kudrlinek zaujme snad jen dokonalou hudbou Wojciecha Kilara. A tím přídomkem dokonalá opravdu nepřeháním. Za to, co teď napíšu, po mně fanoušci Michaela Nymana nejspíš hodí piano, ale Portrét dámy má ze všech Campionové filmů nejlepší soundtrack. Nic víc, bohužel.(4.4.2010)
-
bila.tecka
Obsáhlá předloha vyžadovala buď dílo zpracovat podrobně jako rozlehlý seriál nebo zbavit se nálepky adaptace a nechat se příběhem jen volně inspirovat. Nebo přenechat látku protřelejšímu Jamesi Ivorymu... Vzniklo stopáží dlouhé a nudné dílo, ve kterém se divák ztrácí. Každá z postav je jen narychlo načrtnuta, o motivacích a záměrech nemůže být řeč. Izabela Archer v chladném beztvarém podání Nicole Kidman se urputně snaží zůstat svobodná (=svobodomyslná) až nakonec podlehne slizskému Gilbertu Osmondovi (nejen díky Johnu Malkovichovi mě napadá přirovnání k Nebezpečným známostem). Postava Izabely přímo vybízí k podání jejího vnitřního boje, lítosti nad špatně zvolenou cestou a tvrdohlavému odpírání nabízené pomoci. Repliky typu "Jsi šťastná?" zaznívají filmem nebepečně často a jen mě utvrzují v přesvědčení, že točit tenhle kousek nebylo pro Jane Campion šťastným rozhodnutím.(28.8.2008)