Šarlatový a černý (TV film)
-
Scarlet and the Black, The
Drama / Válečný
USA / Velká Británie / Itálie, 1983, 138 min
Režie:
Jerry LondonHudba:
Ennio MorriconeObsah
-
V roce 1943 sílí údery proti nacistické třetí říši a Řím, resp. neutrální Vatikán, se stává útočištěm tisíců uprchlých válečných zajatců, Židů a hledaných odbojářů. Irský kněz, vatikánský právník a diplomat, chráněnec kompromisnického papeže Pia XII. monsignore Hugh O´Flaherty organizuje ve spolupráci s italským odbojem úkryt pro všechny pronásledované. Dramatickou situaci vyhrocuje nástup nacistického fanatika a pragmatika plukovníka Herberta Kapplera do funkce policejního velitele Říma: židovská komunita je pod příslibem ochrany okradena o zlato a deportována, vyhlášení výjimečného stavu umožňuje masové zatýkání. Kappler záhy zjistí, že O´Flaherty je hlavou ilegální organizace a usiluje o jeho likvidaci, aby zlomil hnutí odporu. Pravověrný nacista a představitel křesťanské lásky k bližnímu se osobně střetávají na veřejnosti, gestapo strojí knězi léčky, on však bravurně Kapplerovi uniká, statečně chrání ohrožené přátele, poskytuje duchovní útěchu obětem fašismu (oficiální text distributora)
V roce 1943 sílí údery proti nacistické třetí říši a Řím, resp. neutrální Vatikán, se stává útočištěm tisíců uprchlých válečných zajatců, Židů a hledaných odbojářů. Irský kněz, vatikánský právník a diplomat, chráněnec kompromisnického papeže Pia XII. monsignore Hugh O´Flaherty organizuje ve spolupráci s italským odbojem úkryt pro všechny pronásledované. Dramatickou situaci vyhrocuje nástup nacistického fanatika a pragmatika plukovníka Herberta Kapplera do funkce policejního velitele Říma: židovská komunita je pod příslibem ochrany okradena o zlato a deportována, vyhlášení výjimečného stavu umožňuje masové zatýkání. Kappler záhy zjistí, že O´Flaherty je hlavou ilegální organizace a usiluje o jeho likvidaci, aby zlomil hnutí odporu. Pravověrný nacista a představitel křesťanské lásky k bližnímu se osobně střetávají na veřejnosti, gestapo strojí knězi léčky, on však bravurně Kapplerovi uniká, statečně chrání ohrožené přátele, poskytuje duchovní útěchu obětem fašismu Komentáře uživatelů k filmu (38)
-
Pohrobek
Tak tohle je televizní záležitost? Klobouk dolů! 143 minut výborného antagonistického dramatu dvou silných osobností. Peck má navrch jako postava, holt katolická církev se s Třetí říší srovnávat opravdu nedá - ke konci se však zdá až moc dokonalý. (Jedinou slabou chvilku si prožije, když ho trápí svědomí kvůli pocitu pýchy.) Zato plukovník Herbert Kappler prožije skutečný pád moci a pocitu zodpovědnosti. K zahození není ani Pius XII. v podání majestátního Johna Gielguda.(9.7.2005)
-
Subjektiv
Úloha katolické církve v druhé světové válce je obecně považována za rozpornou. Na jednu stranu Vatikán nikdy otevřeně nevystoupil proti nacismu a není bez zajímavosti, že sám Adolf Hitler se při několika příležitostech označil za katolíka, čímž samozřejmě nechci naznačovat souvislost s nacistickými zločiny. Na stranu druhou Hitlerovi jeho přiznané katolictví nijak nebránilo v pronásledování mnoha představitelů církve i laiků či v občasné kritice křesťanství jako takového. Církev také Hitlerovi při jeho snažení sem tam pod nohy nějaký klacek hodila, byť třebas tajně a ne takové, které by významně uspíšily pár Třetí Říše. Jeden z těch největších pomyslných klacků vrhl právě hlavní hrdina filmu Šarlatový a černý Hugh O'Flaherty, který vybudoval a řídil rozsáhlou tajnou organizaci, jež velmi úspěšně ukrývala před řáděním nacistů Židy a uprchlé spojenecké válečné zajatce. Film, dle rychlé kontroly O'Flahertyho stručného životopisu, je v zásadních okamžicích skrz naskrz pravdivý a historicky věrný (možná s výjimkou lehce nadsazené dramatičnosti pár "akčnějších" scén). Je to s podivem, neboť vzejít takové dílo pouze z pera scénáristy, možná by někteří z nás tvrdili, že jde o klišovitou patetickou klerikální propagandu s vykonstruovaným koncem. Skutečnost nás ale v tomto vytrestala, protože v sobě nezahrnuje jen různé odstíny šedé, ale i neposvrněnou bílou a černočenou čerň. O'Flaherty s větší jistotou než Schindler představuje prototyp neohroženého, spravedlivého a čestného člověka, který bránil nevinné s nasazením vlastního života. U něj totiž nelze spekulovat o tom, že by "musel". Zatím jsem však ani tak moc nevychválil film, jako jeho protagonistu. Co tedy film? Krom zmiňovaného poctivého zobrazení historie, lze nalézt potěšení i v tom, jak přehledným a přitom ne trapně polopatistickým způsobem snímek dění posledního roku nacistické vlády nad Římem předkládá. Bez degradace skutečnosti je přimícháno napětí, spousty dalších pocitů, charaktery postav jsou obohaceny o drobné osvěžující morálně indiferentní vlastnosti, díky čemuž více dýchají životem (např. O'Flahertyho drzé a výsměšné producírování těsně za bílou linií). Ani Morriccone v poloze velmi blízké tomu, co známe z Italského seriálu Chobotnice, není v žádném případě k zahození.(29.6.2009)
-
sud
Aby byl válečný film atmosféricky silný, nemusí mít notně kabát z počítačových efektů, či tun bojových scén. "Šarlatový a černý" je pouhé konverzační drama, ale jaké? Celý film se točí kolem dvou postav, ale jakých? Tolik vybroušených dialogů a úspornými prostředky vybudovaného napětí v dnešních filmech asi neuvidíte. A jsou vůbec dnes ještě herci, kteří by se do svých postav dokázali takto vcícit?! Gregory Peck monsignora O'Flahertyho stvárnil svým neodolatelným způsobem a noblesou sobě vlastní. Jeho silný, důstojný a rovnocenný protihráč plukovník Kappler je bezpochyby žvotní rolí Christophera Plummera (i v dabingu s hlasem Borise Rösnera je prostě neuvěřitelný). Dalo by se říci pouhý TV film. Ovšem svou působivostí, alespoň v mých očích, překonává i takový "Schinderův seznam". 100%.(7.8.2009)
-
sportovec
Alternativa k Hochhuthově kritické reflexi úlohy papežství za druhé světové války (ÁMEN, NÁMĚSTEK) kupodivu neruší prvotní pohled německého antifašistického dramatika; doplňuje jej naopak a dále rozvíjí. V dvojí konfrontaci mizí z našeho nazírání černá a bílá, a nastupuje celá škála alternativních barev. Měl bych - také budu - pět ódy na mimořádný výkon svého oblíbeného Gregory Pecka (tehdy 65letého), paradoxně však začnu Johny Giegoldem a jeho neméně skvělým výkonem v roli papeže Pia XII. (1939-1958), v němž z majestátu bílého ornátu prosvítá živý, zranitelný, pochybující, mýlicí se člověk, aniž by přitom ztrácel cokoliv z charizmatu božího náměstka (právě tím ze do jisté míry vysvětlit věcně až protikladná hodnocení pontifikátu kontroverzního papeže). Na tento třetí, vrcholový bod pomyslného základního kompozičního navazuje základna, duel dvou stále lidských a přece současně černobíle zlo a dobro ztělesňujících historických postav – irského preláta Hugha O´Flahertyho (1896-1963) a esesáckého plukovníka-zločince Herberta Kapplera (1907-1978), velitele německé policie v Římě na přelomu let 1943-1944. Historie 4 000 zachráněných lidských životů nejen židovských, ale i válečných zajatců a dalších utečenců, jimž se podařilo proniknout na v tomto případě spásnou vatikánskou neutrální půdu, je sama o sobě souborem pozoruhodných příběhů. Zasedání neformálního výboru organizátorů, riskujících vlastní životy, ale i životy všech členů jejich rodin, rámuje suchý keltský humor Keltoameričana Pecka, jehož sugestivní, s nadhledem pracující civilně odlehčené herectví dodalo neuvěřitelný „svatozářový“ nádech nejen postavě erinského řeholníka, ale celému filmu vůbec. Plummerův výkon, rovněž zářivě zdařilý, naznačuje rezidua lidských nedodělků v duši válečného zločince a pokrytce Kapplera. Umožňuje pochopit psychiku těchto mystizujících zabijáků, vrahů a gangsterů s vypjatou uměleckou důsledností a přesvědčivostí, kterou vidíme jen velmi vzácně. Stejně dobře jsou zvládány i epizodní úlohy dalších herců. Zdařile individualizovány jsou i postavy v německých uniformách (scéna, v níž Peck přihlíží zatčení jednoho ze svých nejbližších spolupracovníků, je rámována suchým výrokem velícího německého důstojníka, aby se do věci nepletl a s námitkami šel za Kapplerem). „Samozřejmost“, s jakou je toto teatrum mundi rozehráváno, i suverenita, která je stejně jistě vede ke konci, ukazuje na pronikavé kvality nejen Butlerova scénáře, ale a zejména Londonovy režie. Dobré základy znamenají zpravidla i dobré výkony. Účin filmu přitom získává jakoby nečekaně další rozměr: mimořádně zživotnění a téměř „světskou“ humanizaci katolického dogmatu. Zdánlivě odtržená slova přikázání, zasazena do civilně pojatého Peckova projevu, získávají na síle a přesvědčivosti. A s nimi i katolická církev jako taková. To, co je opravdu podstatné, má však těžiště jinde. V silném, důvodném diváckém zážitku, v neobvyklém pohledu na postupně zapomínanou válku, na její hrůznosti, ale i její humanistické přesahy. To vše v rámci, který jde daleko za obvyklé vymezení „pouhého“ televizního filmu.(2.11.2009)
-
cheyene
Gregory Peck je záruka kvality! Navíc film je inspirován skutečným příběhem! Obdivuhodná je statečnost monsignore Hugh O´Flaherty, např. když se vydal do věznice v přestrojení! 5* je určitě na místě!! ---- Malá poznámka: kdo viděl tento snímek a líbil se mu, tak by se měl podívat také na Masakr v Římě, kde H. Kapplera hraje R. Burton (škoda, že se neobjevil v této roli i zde).(7.12.2006)
-
M.E.J.L.A.
Výborný televizní film ozdobený výkony Pecka a Plummera (Gielgudův papež v příběhu tolik prostoru nemá). Opravdu to stojí za vidění.(19.7.2005)
-
Véča
Původně jsem se na tohle ani nechtěl dívat,ale hned prvmí minuty filmu,mě přesvědčily,že by to byla chyba.Gregory peck jako monsignor O' Flaherty a Ch.Plummer,jako člen Gestapa Kappler se skvěle doplňují.Postupem děje,když jejich akce nabírají na intenzitě,je skvěle vidět čím dál tím větší nervozita ze strany Kapplera.Prostředí,všechny postavy působí neskutečně věrohodně,aorát O'Flaherty se stává místo obyčejného kněze takovým Supermanem.Podle mě na televizmí film bravurně natočené.(4.8.2006)
-
D.Moore
Skvělý film. To, že byl natočen podle skutečných událostí, mu uvěříte především díky výkonům Gregoryho Pecka a Christophera Plummera, kteří jsou... No... Skvělí. Jejich první setkání v opeře a další konfrontace (včetně výtečné scény, kdy otec O´Flaherty s úsměvem postává za bílou linií, zatímco plukovník Kappler jej sleduje přes dalekohled pušky) postupně gradují a gradují, až vyvrcholí finálem v Koloseu, kde proti sobě stanou dva neobyčejní muži, jimž k souboji stačí myšlenky a slova. Jiné zbraně nepotřebují. Šarlatový a černý je strhující podívaná plná nezapomenutelných scén (poprava, převleky) a podpořená výbornou hudbou jakéhosi Ennia Morriconeho. Pět hvězd.__P.S. Skvělý dabing pánů Bartošky a Rösnera. Nemusím snad psát, kdo mluvil koho.(6.7.2011)
-
LiVentura
Duchovní Ir, slavný otec O´Flaherty contra všemocný "nacistický vládce Říma" Herbert Keppler. Úžasný valečný snímek o dvou mužích, které osud postavil proti sobě, však v dobách míru by možná šli společnou cestou...(15.12.2010)
-
sharky
Asi ten nejlepší televizní film, jaký jsem kdy viděl. Skvělý herecký koncert pánů Pecka a Plummera (na Primě navíc se skvělým dabingem Jiřího Bartošky a Borise Rösnera), v napínavém filmu, který nenudí ani vteřinu ze své dlouhé stopáže (143 minut). Navíc vše je natočené podle skutečné události.(22.1.2006)
-
Aidan
Gregory Peck v roli srdnatého monsignora O´Flahertyho je těžký sympaťák, jeho sok - esesák Kappler - v podání Christophera Plummera bohužel taky. Člověk mu více věří polohu hodného otce od rodiny než nacistické zrůdy, což příběhu místy ubírá sílu. Vzácné okamžiky, kdy se oba hlavní představitelé setkávají tváří v tvář, přesto patří k nejpovedenějším - mají jiskru a svým způsobem i komediální rozměr. I po duchovní stránce se v případě tohoto snímku jedná o pořádnou vzpruhu... nejen díky těm několika krásným větám úplně na závěr, které popisují další životní osudy hrdinů.(19.4.2010)
-
Mariin
Vatikánský monsignore O´Flaherty zachraňuje lidi bez rozdílu národnosti či vyznání s rizikem, že jeho nejbližší dostanou trest smrti. Velmi dobrý televizní (velko)film, v němž mi jen trošičku vadilo, jak tu byla pojata postava papeže Pia XII.(13.4.2010)
-
faana21
Někteří lidé mají nelidskou odvahu! Příběh až k neuvěření. Je krásné, co se všechno stalo, ač by bylo ještě krásnější, kdyby se to stát vůbec nemuselo...(23.10.2011)
-
Orlau32
Film velmi podobný svou tématikou " Masakru v Římě". No, řekla bych, že se jedná o tentýž příběh. Jenže zakončení každého filmu je jiné a protože "Šarlatový a černý" je historický skutečný příběh, a hlavně hraje zde 5 superhvězd, tak si myslím, že zde si umělecky režisér nic nepřidal. Gregory PECK zde měl již 67 let a je to už na něm vidět. No, stárneme všichni, ale u takových megahvězd by se to mělo "úředně zakázat". Je to báječný film. Nutno vidět.(27.12.2010)
-
doinel
Úchvatný film se strhujícím dějem a skvělým Gregory Peckem. Nemám absolutně co vytknout - jasných pět hvězd.(29.5.2009)
-
mortak
Jako film velice působivé a napínavé, protože zjednodušuje skutečnost na klasický souboj dobra a zla - okouzlujcí a čestný Peck proti fanatickému a amorálnímu Plummerovi. Musíme si ale uvědomit, že vlastně nesledujeme reálné osobnosti - Kappler je charakterizován přes sochy antických vojevůdců (při rozhodování se dívá na bystu, provádí okolo nich syna), zatímco Peck je odvážně furiantský (pohled do zaměřovače a ty převleky!!!). Vůbec to připomíná spíše válečné šarády Alistaira Macleana (Kam orli nelétají či Děla z Navarone, kde si Peck střihl podobnou roli). Závěr filmu pak sklouzne do idealizování historie - to papežovo prozření!?!?! - a dojde i k očekávanému ideovému střetu (skutečně by rozhovor u Kolosea připomínal učenou filosofickou disputaci?) Takhle chceme vidět historii - pravda a láska vítězí na zlem. Ale jako dobrodružný film to beru.(19.6.2009)
-
Ještěřák
Tenhle film je jako podprůměrně vypadající stydlivá ženská s diamantovou duší: prve nad ní člověk ohrnuje nos, posléze jí propadá stále hlouběji, ne proto, že by citově manipulovala, ale proto, že je vnitřně tak skvělá, a závěrečný sex s ní je samozřejmě úžasný. :-) Mimoto, matadoři Morricone, Plummer a hlavně Peck zodpovědně plní svůj standard a propůjčují postavám koňskou dávku respektu a moudrosti (ano, i ten nacista).(26.1.2010)
-
Shetland
Na televizní film opravdu výborné, tentokrát dobře hodnotím í český dabing. Film vystihuje přesně tehdejší atmosféru a poodkrývá další fakta. Film jsem viděl už kdysi jednou a stále má co nabídnout, hlavně díky hereckým výkonům obou hlavních představitelů.(21.5.2010)
-
Joges
Film "Šarlatový a černý" byl natočen podle skutečné události. Příběh je neobyčejně silný a působivý. Vzplane zde souboj mezi nacistickým důstojníkem a irským knězem. Je to souboj cti a morálky, pýchy i hrdosti. Děj je občas odlehčen humornou nadsázkou, to však filmu na kvalitě neubírá. Mám rád filmy, které vhodnou formou poučí, odhalí kus historie, nebo zavedou do míst, kam se nikdy nedostanu (v tomto případě Vatikán). To, že se jedná o televizní film je jen zanedbatelná drobnost. A tak jsem při svém prvním shlédnutí jen dvě hodiny seděl, sledoval konverzaci, hltal souvislosti a obdivoval herecké schopnosti Plummera a Pecka. Oba jsou dokonalí !! Vážně !...a český dabing rovněž.(17.2.2011)
-
dr.jacoby
Hudba Ennio Morricone.(17.11.2008)
