Film plný tragédií. Všechny se tu ale odbývají takovým tempem, že jsem neměla čas nad osudem hlavní hrdinky moc přemýšlet, natož s ní něco jako soucítit. Brzy mě tenhle zdánlivý nedostatek začal ohromně bavit. Bylo to opravdu tak ryze cynické nebo se mi to jen zdálo? Každopádně hudba Zorana Simjanoviće a prvotřídní blátivé exteriéry se mi snad nezdály.(3.11.2007)