Obsah
-
Záznam živého vystoupení kultovní britské rockové (novogotické) skupiny The Cure ve francouzském městečku Orange v amfiteátru "Théatre Antique d'Orange", kde odehráli 23 písní. (Radek99)
Záznam živého vystoupení kultovní britské rockové (novogotické) skupiny The Cure ve francouzském městečku Orange v amfiteátru "Théatre Antique d'Orange", kde odehráli 23 písní. Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
Radek99
Záznam živého vystoupení kultovní britské rockové (novogotické) skupiny The Cure ve francouzském městečku Orange v amfiteátru ,,Théatre Antique d'Orange". The Cure tu odehráli 23 písní a do historie se zapsali především tím, že Robert Smith shodil z hlavy svou pověstnou ,,tarantuli" a představil světu svůj nový, krátký účes...:-) Na pódiu tehdy stála tahle klasická sestava: Robert Smith, Simon Gallup, Porl Thompson, Boris Williams a Laurence Tolhurst...(11.7.2007)
-
Dadel
The Cure mám moc rád, jsou to jedna z nejdepresivnějších kapel vůbec, což jim kupodivu nezabránilo v tom stát se hvězdami. Toto je koncert z roku 1986 z antického amfiteátru a nezvykle krátkovlasý Robert zde servíruje jeden osmdesátkový hit za druhým. Close To Me. Inbetween Days. A Night Like This. One Hundred Years. Krásný soundtrack ke vší té mizérii, ve které se nyní nacházím. I went away alone with nothing left but faith.......... nothing left but faith..............nothing left but faith............nothing............ left............... but.................. faith(23.8.2006)
-
Paldini
Záznam koncertu z amfiteátru v Orange ve Francii těsně po vydání alba Kiss Me, Kiss Me, Kiss Me z roku 1987. Ač statické (Robert Smith nikdy nebyl tanečník a zbytek skupiny taky, snad až na Simona Gallupa, ten se sem tam pohne), tak velice sugestivní, atmosférické a ještě pořád dost temné. A hlavně, Robert Smith je démon :-).(22.1.2005)
-
klima777
Cure jsou legenda. Ovšem, zdá se mi, že jejich publikum nestárne s nimi [v každé generaci povstávají noví "kůrovci" (pravda, je jich pořád méně), zatímco většina starších přesouvá svou pozornost jinam]. Snad proto, že Robert Smith poněkud ustrnul (nikoliv po hudební stránce, respektive v této oblasti není určitá stálost na škodu). Pokud je vám líto, že Robert Smith dnes píše texty na úrovni Honzy Nedvěda a zůstává věčně zamindrákovaným chlapcem, pusťte si Cure in Orange, protože tenkrát to ještě mělo smysl, jiskru a zcela nenapodobitelné kouzlo. Ale můžete se ztratit, neboť "Prales" je hustý a některé sny sladce temné a nebezpečně omamné.(20.4.2010)
