Reklama

Reklama

Kdo bude hlídat hlídače aneb Klíč k chaloupce strýčka Toma

  • Česko Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor aneb Klíč k Chaloupce strýčka Toma (festivalový název) (více)

VOD (1)

Obsahy(1)

Byl dirigent Talich kolaborant? Proč hrají Češi sami sobě divadlo? Budou národem skladníků na evropské křižovatce? Komu vadí možnost účinné léčby rakoviny? A je česká elita otázkou pro sociologa, nebo pro kriminalistu? Režisér J. A. Pitínský zkouší v Národním divadle operu B. Smetany Dalibor. Své vlastní svérázné představení Dalibora hraje v hledišti i Karel Vachek – s umělci, vědci, intelektuály i politickými aktivisty. Za zvuků Smetanovy hudby, jíž Vachek přisuzuje mystickou sílu, ožívají v Národním divadle, jež je výrazem národních tužeb i sebeklamů, příběhy lidí, kteří se postavili oficiální moci a zákonům, neboť k tomu měli morální důvod. Bratři Mašínové, agent Hučín, anarchista Jakub Polák nebo lékaři praktikující nepovolenou léčbu rakoviny – devitalizaci. Ti všichni jsou následovníky rebela Dalibora. Umělci jsou morálními vzory. Selhání elit vede k dějinným tragédiím. Revoluce roku 1989 byla podle historika Tesaře divadlem pro svět – až skončí představení, začne se kolaborovat. Pak přijde další happening a národ bude opět sjednocen. Obě inscenační roviny – operní i dokumentaristická – spolu po celou dobu komunikují, neboť motivy z opery jako by glosovaly dokumentární výpověď. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (4)

asLoeReed 

všechny recenze uživatele

Vachkovi mega romány jsou nejlepší, když se na ně člověk dívá v cizině. Tenhle má naprosto dokonalou kompozici, sic třeba oproti Bohemia docta vyznívá "nudně" a je méně atraktivní. ()

bassator

všechny recenze uživatele

45th KVIFF 2010 - TRIBUTE TO KAREL VACHEK - Pocta Karlu Vachkovi (Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor aneb Klíč k Chaloupce strýčka Toma / WHI WILL WATCH THE WATCHMAN? DALIBOR, OR THE KEY TO UNCLE TOM´S CABIN / Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor aneb Klíč k Chaloupce strýčka Toma) ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Závěr tetralogie „Malý kapitalista“. I ze nalezne milovník filmů Karla Vachka množství drobných postřehů. I tady bují drolérie periferních motivů a ozdob. Vachek však končí analýzu polistopadového období kazatelsky. Činí tak s použitím motivů a osob, které hovořily a jednaly v předchozích dílech. Přes tradiční nakupení odboček a ozdob se vyprávění proměňuje. Film je vlastně až příliš jednoznačný. Nenabízí alternativní výklady, neotvírá nepoznaný prostor, nýbrž zkrátka soudí... ()

Reklama

Reklama