Trojka z mravů
-
Zéro de conduite
-
Zero for Conduct
Krátkometrážní / Komedie / Drama
Francie, 1933, 41 min
Režie:
Jean VigoHudba:
Maurice JaubertHrají:
Jean Dasté, Robert le Flon, Du Verron, Delphin, Pierre BlancharObsah
-
Dětství. Děti opuštěné na počátku školního roku kdesi na vesnickém školním dvoře. (Jean Vigo). My sledujeme jejich trampoty poznamenané rodícím se temperamentem, jenž se střetává s rigidní maloměšťáckou morálkou učitelů a vychovatelů. Příběh skupiny chlapců, kteří postupně stupňují své útoky proti učitelům až do finálního výbuchu, je rovněž autorovou výpovědí o vlastních prožitých traumatech. Génius francouzského filmu Jean Vigo vytvořil svůj nejautobiografičtější film. Ovšem skutečnost nechal zahalenou snovým oparem. Divák by občas mohl mít pocit, že vše je jenom pouhá hra, ale sílu tohoto filmu tvoří krutě realistické obrazy, pospojované zvláštním druhem poezie. Vigův film se stal protestem proti autoritativním výchovným metodám. Polemiky kolem díla vyvrcholily jeho zákazem a do kin byl uvolněn teprve po roce 1945. Našel si mnoho obdivovatelů a další režiséři (např. F. Truffaut) se jím cítili ovlivněni. Jean Vigo byl ve své době nepochopen a na své objevení musel čekat až do nástupu nové vlny. Nicméně jeho film Trojka z mravů se stal klasickým dílem, vypovídajícím o dětech, které se bouří proti nesmyslné autoritě. Nezapomenutelnou i nadále zůstává scéna společné ložnice s průvodem andělů-školáků v bílých košilích, kteří snově proplouvají mezi létajícím peřím. Letos budeme mít navíc možnost vidět restaurovanou kopii firmy Gaumont. (oficiální text distributora)
Dětství. Děti opuštěné na počátku školního roku kdesi na vesnickém školním dvoře. (Jean Vigo). My sledujeme jejich trampoty poznamenané rodícím se temperamentem, jenž se střetává s rigidní maloměšťáckou morálkou učitelů a vychovatelů. Příběh skupiny chlapců, kteří postupně stupňují své útoky proti učitelům až do finálního výbuchu, je rovněž autorovou výpovědí o vlastních prožitých traumatech. Génius francouzského filmu Jean Vigo vytvořil svůj nejautobiografičtější film. Ovšem skutečnost nechal zahalenou snovým oparem. Divák by občas mohl mít pocit, že vše je jenom pouhá hra, ale sílu tohoto filmu tvoří krutě realistické obrazy, pospojované zvláštním druhem poezie. Vigův film se stal protestem proti autoritativním výchovným metodám. Polemiky kolem díla vyvrcholily jeho zákazem a do kin byl uvolněn teprve po roce 1945. Našel si mnoho obdivovatelů a další režiséři (např. F. Truffaut) se jím cítili ovlivněni. Jean Vigo byl ve své době nepochopen a na své objevení musel čekat až do nástupu nové vlny. Nicméně jeho film Trojka z mravů se stal klasickým dílem, vypovídajícím o dětech, které se bouří proti nesmyslné autoritě. Nezapomenutelnou i nadále zůstává scéna společné ložnice s průvodem andělů-školáků v bílých košilích, kteří snově proplouvají mezi létajícím peřím. Letos budeme mít navíc možnost vidět restaurovanou kopii firmy Gaumont. Komentáře uživatelů k filmu (19)
-
Matty
Třetí ze čtyř filmů Jeana Viga neorganicky spojuje realistické s poetickým a marně maskuje bojové podmínky, za nichž vznikal. Spíše než jako průlomové dílo francouzského poetického realismu a odvážná společenská kritika (film byl krátce po premiéře zakázán) k sobě dnes Trojka z mravů přitahuje pozornost coby inspirační zdroj pro Truffautův debut nebo pro mnohem drsněji revoltující britskou satiru Kdyby… , v níž zeleninu nahradila ostrá munice. 70%(6.10.2011)
-
Pohrobek
Klasický surrealismus ve filmu se nám nehledá zrovna nejsnadněji, proto si každého Vigova díla třeba vážit. Hledáme-li skutečnou inspiraci pro Buñuela, Cocteaua nebo celou Nouvelle Vague, právě tady se skrývá spousta hodnotných podnětů.(20.4.2005)
-
belldandy
(česky: Trojka z mravů) Tak trochu anarchistický snímek o úspěšné vzpouře dětí ve výchovném ústavu vyznívá díky režisérově práci s kamerou až překvapivě poeticky a hravě. Nezbedné kousky žáků překračují běžnou míru. Neustále narůstající nekázeň vyvrcholí ve scéně útoku ze zálohy na shromažděné zastupce moci (učitetele, ředitele i významné hosty). Zatímco vychovatelé si nevědí rady, čtveřice vzbouřenců sklízí ovace ostatních dětí.(3.8.2004)
-
Jeremy.jk
35% [FNR 2010].(9.8.2010)
-
Rosomak
Anarchistická povídka o malých sígrech mě příliš neoslovila. Často mi příjde příběh dost zmatečně vyprávěný a nepřehledně natočený. Film o vzpouře chovanců by mohla být divácky přijatelnější, kdyby byl dán větší prostor expozici, která by si dokázala diváka obmotat kolem prstu. Takhle se nedokáži identifikovat se žádnou postavou, což u tohoto filmu považuji za naprosto základní věc.(16.10.2008)
-
NinadeL
Tyhlety francouzské filmy z prostředí dorostu měly vždycky svoje kouzlo. Jistě, bylo by nevkusně kacířské poměřovat Jeanovy patálie s Mikulášovými, ale poetika je málo platné totožná. Malý Nicolas jistě nebyl anarchistou, leč jeho třída měla celou řadu podobných úchylek.(18.5.2012)
-
Ilicka
Zvláštní rozkročení mezi surrealismem a anarchií...(11.5.2010)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(21.1.2009)
-
Toj
Avantgardní, Anarchistické a skvělé! Přestože jsem byl seznámen i s jinou tvorbou Jeana Viga, tak jsem čekal něco tíživějšího a víc ukotveného v realitě... Naopak! Dětská fantazie nemá hranic a "Trojka z mravů" je zábavná, surrealistická, správně nadsazená a přitom vypovídá o něčem opravdu vážném a děsivém.. Srovnám-li s pozdějším "remakem" If..., tak Jean Vigo jasně vede..(7.8.2010)
-
Rimsy
Hm, zajímavé, opravdu zajímavé. Dobrý koncept a místy skvělé zpracování - např. hned druhý záběr filmu je naprosto odzbrojující. Celkově by ale neuškodila delší stopáž a s tím související propracovanost postav a vykreslení poměrů ve škole. Konec by tak býval byl taky trocu dramatičtější. I přes výčet nedostatků ty 4 hvězdy přecejen dám, neboť se přesto jedná o hodně silný snímek.70%(17.4.2007)
-
Hejtmy
{70/1001} Nepochopil jsem myšlenku tohoto filmu, ale jedna věc se mi na něm docela líbila: netrvalo to moc dlouho. 10%(12.9.2010)
-
Bláža
Vigův první hraný film narazil na velký odpor cenzury pro svůj útok na měšťácké způsoby, instituci školy a autoritu vůbec. Teprve v roce 1945 byl cenzurou povolen a to ještě s omezením (dokonce ještě v padesátých letech mohl v televizi běžet až po půlnoci). Film o vzpouře malých chlapců z internátu proti profesorům patří k Vigovým nejhumornějším filmům. Na pomezí němého a zvukového filmu se nachází mnoho prostoru pro klasickou gagovou grotesku i rafinovanější vtipy. Navíc je silně autobiografický, ve snímku se odráží Vigovy vlastní zážitky z internátu, kde prožil značnou část svého dětství. Jako svůj inspirační zdroj použil „Trojku z mravů“ i Francois Truffaut, některé pasáže dokonce celé po svém cituje ve filmu „Nikdo mě nemá rád“. Koneckonců byl to právě Truffaut, kdo znovu objevil Jeana Viga světu.(24.7.2005)
-
MissJ
Jean Vigo je nesmírně zajímavá osobnost, která si razila svou cestu proti proudu názorů většinové společnosti. K tomu jistě přispělo i neradostné dětství: nevyjasněná smrt otce - propagátora anarchistických myšlenek a následné dospívání v ústavech. Trojkou z mravů si Vigo vyřídil své účty s figurkami, které v nich měl tu "čest" poznat. Zéro de Conduite pro mě sice nemá takový punc výjimečnosti, přesto ho můžu každému vřele doporučit. Na dobu svého vzniku působí velmi "soudobě" (za zmínku stojí fakt, že za kamerou stál Boris Kaufman, bratr Dzigy Vertova).(4.8.2010)
-
fuckme
V jistých ohledech podmanivý snímek, který navenek působí hravě a poeticky, ale přesto na povrch sem tam prosakují i dosti závažná témata, na dobu vzniku velmi odvážná. K plnému počtu bohužel chybí trochu méně chaotické uchopení látky, které se mění ve sled epizod naplněných málo životnými figurkami.(18.5.2009)
-
fragre
Surrealismus? Možná. Anarchismus? Jistě! Je to ten nejupřímnějš a nejopravdivější anarchismus, anarchismus dětství, které ví, že král je nahý. Všechny ostatní anarchismy jsou jen konstrukt. Jen zde může být rozvinutá černá vlajka s lebkou a hnáty vlajkou čistoty (ne nevinnosti!).(9.7.2010)
-
dvd-L
We dont need no education, we dont need no mind-control.(19.2.2009)
-
FilmWave
Nejlepší filmová polštářová bitva.(5.8.2010)
-
JimiH
Sympatické prostředí, ale nevyužitý potenciál. Díky tomu závěrečná revolta proti učitelům nevyzní tak dobře jak by mohla.(30.4.2009)
-
Carthorias
Nápad zajímavý, ale zpracování slabé. Nedokázal jsem se identifikovat s jedinou postavou, možná jsem si trochu všiml Tabarda, ale to je vše. Plus za 90 centimetrového ředitele a za scénu s peřím. Jinak se film na surrealistické poměry dost drží při zemi.(14.2.2011)
