Cromwell
-
Cromwell
-
Cromwell
Drama / Historický / Válečný / Životopisný
Velká Británie, 1970, 145 min
Režie:
Ken HughesObsah
-
Polovina 17. století znamenala pro Anglii čas úpadku. Král Karel I. je zkorumpovaný diktátor, stoupá občanská neposlušnost a mnozí významní krajané odcházejí hledat štěstí raději do Nového světa. Mezi nimi je i budoucí Lord protektor Anglie, Irska a Skotska, protimonarchisticky smýšlející Oliver Cromwell. Nakonec ale svou rodnou zemi neopustí a naopak se králi postaví tváří v tvář. Chce učinit přítrž samovládcovu řádění a nastolit parlamentní právo. Situace neodvratitelně směřuje k občanské válce, v níž má právě vojevůdce Cromwell sehrát klíčovou úlohu. V opulentní historické podívané Kena Hughese ho ztělesnil vynikající Richard Harris, krále Karla pak Alec Guinness. Snímek v roce 1971 obdržel Oscara za hudbu a na stejnou cenu byl nominován i tvůrce skvostných dobových kostýmů Vittorio Nino Novarese. (oficiální text distributora) -
Anglie první poloviny sedmnáctého století za vlády druhého panovníka stuartovské dynastie Karla I. (1625-1649) procházela těžkou krizí danou nezvladatelnou plýtvavou politikou králova dvora. Obtížně získaná rovnováha, ustálená za dlouhého panování Alžběty Veliké (1558-1603), Karlovy vzdálené tudorovské pratety, vyvolávala stupňovanou nespokojenost mezi prvními podnikateli a drobnými šlechtici. Tato rezistence si z části zachovávala náboženský ráz, v němž přežívaly zbytky katolictví oproti státní naglikánské církvi a sílícím odstínům různých forem puritánství. Neúnosné zvyšování a korupce králem protežovaných úředníků posléze vyvolaly ve čtyřicátých letech XVII. století občanskou válku, během které postavení koruny postupně sláblo v sérii velkých bitev sváděných na anglickém venkově. Po jedné z nich byl panovník zajat a v soudním procesu, který odmítal akceptovat s neobhajitelnou odvolávkou na svou bohem propůjčenou královskou moc odsouzen k trestu smrti a popraven. Cromwell, v té době pro svou stečnost a rozmysl již vůdčí osobnost anglické občanské revoluce, byl zvolen prvním úředníkem doposud jediné anglické republiky - lordem protektorem. V prvním období se soustředil na upevnění státní moci, omezení pustošivých radikálních hnutí (diggeři, levellerové) a postupné obnově anglické moci především v bouřícím se Irsku. Různě pojmenovávané parlamenty, svým způsobem první moderní parlamenty vůbec, se však postupně stávaly centrem rozkošnické korupce a rozvratu. Proto po r. 1653 Cromwell tuto korporaci vojensky rozehnal a stal se nezakrytě diktátorem, který byl milován i nenáviděn. To také vedlo po jeho smrti a nedlouhém nástupnictví Cromwellova syna k návratu třetího Stuartovce na anglickém trůnu, Karlova stejnojmenného syna Karla II (1660-1685). Akt pomsty, exhumace Cromwelových tělesných pozůstatků a jejich oběšení, nemohl nic změnit na věhlasu tohoto skvělého státníka, který zůstává stále živou součástí anglické politické tradice a kultury. Spor koruny a rodící se anglické občanské společnosti měl pokračovat i za vlády Karlova dědice bratra Jakuba (1685-1688) a vyústil do tzv. skvělé revoluce (1688), jež skončila Jakubovým odchodem do exilu a vytvořila počátek současné britské politické tradice, v jejíž základech stojí i Cromwellův odkaz. (sportovec)
Komentáře uživatelů k filmu (25)
-
Mikino00
Zpočátku to vypadá na působivé historické drama, pak zase jako velkofilm a končí to zase jako drama, to ale vůbec nevadí, z pohledu historika mi dost vadí události, které tvůrci záměrně přeskočili a samotná postava Cromwella, která mi nebyla už od začátku zůbec sympatická.(25.5.2012)
-
Ikewoo
Rozhodně velmi zajímavý a poutavý film, kterému je máloco možné vytknout - jak již bylo řečeno, ani jedinou minutu člověk nepřestane fascinovaně sledovat děj, i když ví jak bude pokračovat. Kamera, scény a herecké výkony (zvláště Harris se pro svoji roli už narodil) jsou obdivuhodné... a jako bonus příjemná angličtina. Mezi historickými filmy bych našel málo srovnatelných.(8.10.2011)
-
Ethan
Dominantní herecký výkon Richarda Harrise v hlavní roli. Postava politika i vojevůdce Cromwella si mne získala. Film bezohledu na skutečnost, že popisuje politiku v 17.století, je poučný i pro 21.století. Působivá a realistická výprava. Líbil se mi starý Londýn i další anglická sídla a domy tvořící pozadí tohoto historického filmu. Kvalitní hudba dotvářela působivou atmosféru tohoto díla. Vydařené bitevní scény.(14.2.2007)
-
morlumak
Výborný film, nechápu, jak mi mohl tak dlouho unikat. Richard Harris je jako Cromwell tak uvěřitelný a charismatický, že máte chuť popadnou meč a jít se bít za republiku. Strhující byly scény s odsouzením krále a jeho následnou popravou. Navzdory tomu, že film má dvě a půl hodiny, tak jsem se nenudil ani minutu.(1.3.2011)
-
carl oesch
Slušných 70% za filmovou stránku věci, dobře napsaný scénář, kostýmy, hudbu, paradoxně Aleca Guinnesse bych herecky nadřadil Richyrdu Harrisovi - jeho role není totoiž tak jednoznačná a plochá, jako role Cromwella. Jenže - jak tady bylo několika kolegy zmíněno, míra stylizace, resp. historických nepřesností až totálních nesmyslů je zde celá řada. Pro toho, kdo se o historii nezajímá a kdo anglickou historii nezná je film nesporně dokonalým zážitkem po všech stránkách, základní rozpor a problémy jsou zde vyjádřeny rovněž dobře, ale ona míra stylizace přesahuje meze, které jsou přijatelné. Cromwell je zde pojednán jako zosobnění revoluce od samého počátku, přitom v jejím iniciačním období nehrál absolutně žádnou úlohu, stejně jako nebyl mezi oněmi pěti, které chtěl král dát zatknout - směšně působí, jak on jediný "správný a zásadový..." zůstal sedět a zbaběle neuprchl na rozdíl od skutečné vůdčí osoby té doby Johna Pyma - tato scéna navíc zcela postrádá logiku. Ve filmu je chybí Karův "zlý duch" arcibiskup Laud, naopak skvěle je vykresleno Karlovo "velezrádné" chování, úloha jeho francouzské manželky, ale zcela se pomíjí "skotský" faktor revoluce. Byli to totiž Skotové, kdo vlastně onu revoluci zahájili a hráli v ní zásadní roli, ať už vojenskou, tak i politicko-ideologickou. Další poněkud podivnou kapitolu filmu tvoří podání bitev. Především - parlamentní armáda měla prakticky ve všech střetech větší či dokonce zásadní početní převahu, v bitvě u Naseby bylo královských skutečně něco přes sedm tisící, ale armáda parlamentu měla ne tři tisíce mužů, ale třináct a půl a rozhodně nebyla tvořena jenom Cromwellovými třemi tisícovkami !Ironsides". Naseby bylo závěrečným střetnutím, rozhodující byla ale bitva u Marston Mooru, kde parlamentní vojska společně se Skoty rozdrtila královo vojsko vedené Ruprechtem Falckým. A mimochodem - Manchester v této bitvě parlamentním vojskům velel a rozhodně to nebyla taková kreaturní figurka, jak je podán (i použitým hercem...) ve filmu. Prostě tento film je buď strhující podívaná s skvělými kostýmními a bitevními scénami, v detailech, ideologii i historických obecnostech je v pořádku, ale nedej bože, aby byl pro někoho objektivním uměleckým zobrazením anglické buržoazní revoluce či po anglicku - Krvavé rebelie. Tohle je fascinující obraz, ale s detailní skutečností má společného mnohem mnohem méně. A tak je ho třeba brát. Kdosi tady zmiňuje Poslední údolí - ano, tam míra stylizace přesně odpovídá myšlence filmu, zde to není ani ryba ani rak....(18.3.2012)
