Cromwell
-
Cromwell
-
Cromwell
Drama / Historický / Válečný / Životopisný
Velká Británie, 1970, 145 min
Režie:
Ken HughesObsah
-
Polovina 17. století znamenala pro Anglii čas úpadku. Král Karel I. je zkorumpovaný diktátor, stoupá občanská neposlušnost a mnozí významní krajané odcházejí hledat štěstí raději do Nového světa. Mezi nimi je i budoucí Lord protektor Anglie, Irska a Skotska, protimonarchisticky smýšlející Oliver Cromwell. Nakonec ale svou rodnou zemi neopustí a naopak se králi postaví tváří v tvář. Chce učinit přítrž samovládcovu řádění a nastolit parlamentní právo. Situace neodvratitelně směřuje k občanské válce, v níž má právě vojevůdce Cromwell sehrát klíčovou úlohu. V opulentní historické podívané Kena Hughese ho ztělesnil vynikající Richard Harris, krále Karla pak Alec Guinness. Snímek v roce 1971 obdržel Oscara za hudbu a na stejnou cenu byl nominován i tvůrce skvostných dobových kostýmů Vittorio Nino Novarese. (oficiální text distributora) -
Anglie první poloviny sedmnáctého století za vlády druhého panovníka stuartovské dynastie Karla I. (1625-1649) procházela těžkou krizí danou nezvladatelnou plýtvavou politikou králova dvora. Obtížně získaná rovnováha, ustálená za dlouhého panování Alžběty Veliké (1558-1603), Karlovy vzdálené tudorovské pratety, vyvolávala stupňovanou nespokojenost mezi prvními podnikateli a drobnými šlechtici. Tato rezistence si z části zachovávala náboženský ráz, v němž přežívaly zbytky katolictví oproti státní naglikánské církvi a sílícím odstínům různých forem puritánství. Neúnosné zvyšování a korupce králem protežovaných úředníků posléze vyvolaly ve čtyřicátých letech XVII. století občanskou válku, během které postavení koruny postupně sláblo v sérii velkých bitev sváděných na anglickém venkově. Po jedné z nich byl panovník zajat a v soudním procesu, který odmítal akceptovat s neobhajitelnou odvolávkou na svou bohem propůjčenou královskou moc odsouzen k trestu smrti a popraven. Cromwell, v té době pro svou stečnost a rozmysl již vůdčí osobnost anglické občanské revoluce, byl zvolen prvním úředníkem doposud jediné anglické republiky - lordem protektorem. V prvním období se soustředil na upevnění státní moci, omezení pustošivých radikálních hnutí (diggeři, levellerové) a postupné obnově anglické moci především v bouřícím se Irsku. Různě pojmenovávané parlamenty, svým způsobem první moderní parlamenty vůbec, se však postupně stávaly centrem rozkošnické korupce a rozvratu. Proto po r. 1653 Cromwell tuto korporaci vojensky rozehnal a stal se nezakrytě diktátorem, který byl milován i nenáviděn. To také vedlo po jeho smrti a nedlouhém nástupnictví Cromwellova syna k návratu třetího Stuartovce na anglickém trůnu, Karlova stejnojmenného syna Karla II (1660-1685). Akt pomsty, exhumace Cromwelových tělesných pozůstatků a jejich oběšení, nemohl nic změnit na věhlasu tohoto skvělého státníka, který zůstává stále živou součástí anglické politické tradice a kultury. Spor koruny a rodící se anglické občanské společnosti měl pokračovat i za vlády Karlova dědice bratra Jakuba (1685-1688) a vyústil do tzv. skvělé revoluce (1688), jež skončila Jakubovým odchodem do exilu a vytvořila počátek současné britské politické tradice, v jejíž základech stojí i Cromwellův odkaz. (sportovec)
Zajímavosti o filmu (23)
-
Původní délka filmu byla 180 minut, ale nakonec musel být o čtyřicet minut zkrácen. Díky tomu se ve filmu neobjeví plno vedlejších postav.
-
Přestože se tvůrci snímku kvůli publicitě chlubili, že byl film natočen "po deseti letech výzkumu", film byl kritizován pro své historické nepřesnosti. Kostýmy, místa a vzhled postav byly zobrazeny přesně, ale jednotlivé události velmi volně.
-
Film byl kritizován také proto, že Cromwella zobrazil jako hrdinu a zcela vynechal např. jeho krvavé dobytí Irska.
-
Cromwellova role v událostech vedoucích k občanské válce je ve filmu značně přeceněna. Cromwell (ani jeho přítel Henry Ireton) nebyl mezi pěti členy parlamentu, které král nechal zatknout pro velezradu.
-
Hrabě z Essexu a Hrabě z Manchasteru jsou ve filmu členy Dolní sněmovny parlamentu, ale ve skutečnosti díky svým šlechtickým titulům by měli sedět v Horní sněmovně.
-
V bitvě u Edgehillu je Cromwell nazýván plukovníkem. Ve skutečnosti byl v době této bitvy pouze kapitánem.
-
Před bitvou u Edgehillu pronáší Cromwell modlitbu: "Pane, ty víš, kolik mám dnes práce. Pokud zapomenu já na tebe, nezapomeň ty na mě." Ve skutečnosti tuto modlitbu pronesl Sir Jacob Astley, přívrženec krále.
-
Příslušníci New Model Army, reorganizované a nově vycvičené parlamentní armády po bitvěu Edgehillu, mají černo-zlaté krinolínované kabátce. Ve skutečnosti nosili červené kabátce. Červená se potom na několik století stala barvou anglické armády.
-
Snímek zcela opomíjí bitvu u Mastonmooru, která se odehrála v roce 1644. Jednalo se o největší bitvu občanské války a klíčové vítězství v parlamentu.
-
V bitvě u Naseby je Cromwellova armáda přečíslena royalisty v poměru 3:2. Ve skutečnosti měl Cromwell v této bitvě drtivou převahu.
-
Skutečný Oliver Cromwell vedl dlouhé a ničivé válečné tažení v Irsku. Richard Harris, který ve filmu Cromwella hrál, byl Ir.
-
Sir Thomas Fairfax byl během občanské války velitelem parlamentní armády a Cromwell jeho zástupcem. Film ale zobrazuje jako velitele Cromwella a Fairfaxe jako jeho podřízeného.
-
SPOILER: Ve filmu umírá Cromwellův syn Oliver v bitvě u Naseby, která se odehrává v roce 1645. Později ke konci filmu, když stojí Cromwell u jeho náhrobku, můžeme si všimnout, že datum smrti na něm vytesané je 1644. Ve skutečnosti zemřel Cromwellův syn v roce 1644 na neštovice.
-
SPOILER: Po bitvě u Naseby přijíždí Cromwell do Oxfordu a osobně zatýká krále ve jménu parlamentu. Ve skutečnosti se Karel I. na konci první občanské války vzdal Skotům a ti ho o něco později předali parlamentu.
-
SPOILER: John Pym, jeden z představitelů parlamentu, umírá ve filmu v roce 1646. Ve skutečnosti zemřel o tři roky dříve.
-
SPOILER: Karel po své porážce u Naseby plánuje druhou občanskou válku, ale jeho konspirace je odhalena a král je postaven před soud. Ve skutečnosti král prchl ze zajetí a druhou občanskou válku v letech 1647 - 1648 rozpoutal, ale byl opět poražen parlamentem a teprve poté postaven před soud.
-
SPOILER: Sir Edward Hyde se staví na stranu parlamentu a u soudu podává přitežující svědectví proti králi. Ve skutečnosti Hyde Karla I. sice zradil, ale nikdy proti němu nesvědčil.
-
SPOILER: Členem delegace, která nabidla Cromwellovi korunu, je také Henry Ireton. Cromwell nabídku na korunu skutečně dostal v roce 1657, kdy byl Ireton již šest let po smrti.
-
SPOILER: Ve filmu se Cromwell nabídce na korunu vysměje jako něčemu absurdnímu. Ve skutečnosti přijal Cromwell tuto nabídku velmi vážně, neboť v té době nabyl přesvědčení, že Anglie potřebuje krále, a odmítl jí teprve po šesti týdnech.
-
SPOILER: Na konci filmu řekne Cromwell parlamentu, že od popravy krále měli šest let na to, aby této zemi začali pořádně vládnout, a poté parlament rozežene a chopí se moci sám. To se ve skutečnosti stalo v roce 1653, tedy čtyři roky po smrti krále.
