Rampa
-
Jetée, La
-
Pier, The
Krátkometrážní / Sci-Fi / Experimentální
Francie, 1962, 28 min
Režie:
Chris MarkerHrají:
Jean Négroni, Hélène Chatelain, Davos HanichObsah
-
Vězeň posedlý podivnou vzpomínkou z dětství je vybrán pro pokusy s cestováním v čase. Návraty do minulosti se lidstvo, uvězněné po třetí světové válce v podzemí, snaží zpětně změnit chod tragických událostí. Legendární film foto-román, jenž se stal předlohou pro 12 opic (1995) Terryho Gilliama. (Festival krátkých filmů Praha) -
Ti, kteří přežili 3. světovou válku žijí v podzemí Paříže, neboť povrch je neobyvatelný. Pomocí stroje času vysílají do minulosti vězně, aby získal potřebné suroviny. Klíčem pro jeho cestu je jeho utkvělá dětská vzpomínka na incident na letišti v Orly, kterému přihlížela neznámá žena... Čb sci-fi film bez dialogů. Posloucháme pouze vypravěče a hudební doprovod na pozadí ve sledu promítaných fotografií. La Jetée = molo či hráz (přeneseně spíše nástupní plošina), je homonymem pro „là j'étais“ (tady jsem byl). Snímkem se později inspiroval Terry Gilliam při tvorbě 12 opic. (J.Connor)
Komentáře uživatelů k filmu (48)
-
Renton
Scénář: Chris Marker .. Slabé. Sice slibný inspirační zdroj, ale na pozdější brilantní a komplexní Twelve Monkeys nemá ani náhodou.(11.6.2008)
-
DaViD´82
Krátkometrážní artová demoverze 12 opic, která dokázala udělat ze své největší nouze ctnost. Kde jinde uvidíte tak statickou a přitom tak dynamickou a emocemi nabitou formu? Jediným záporem je pouze nedostatečná délka. Tohle si zasloužilo celovečerní stopáž již tehdy. Nemuselo se čekat třiatřicet let na Gilliamův um.(21.9.2008)
-
Kulmon
Video můžete zhlédnout zde: http://video.google.com/videosearch?q=Jet%C3%A9e%2C+La+(25.6.2007)
-
EdaS
Na La Jetée jsem se jako veliký fanoušek 12 opic a Vertiga moc těšil a film nezůstal své pověsti nic dlužen. Série fotografií podmalovaná hlasem vypravěče a hudbou vytváří opravdu jedinečnou atmosféru, k tomu si připočtěte skvělý příběh a originální formu a dál vlastně není co řešit - FANTASTICKÉ!(1.7.2006)
-
Flipper
Je nesporným faktom, že originálnym nápadom si Marker získal publikum sci-fi vtedajších rokov. Forma je však na dnešnú (a možno aj vtedajšiu dobu) neefektívna. Akýsi náznak (alebo pred-znak) štrukturálneho filmu zachytený v slede fotografií môže aj vďaka rozvláčnemu stredu filmu, pôsobiť nezaujímavým dojmom (aj keď nepriama snaha o pocit je niekedy hmatateľná). K tomu akýsi Áziec, nepríjemne šepkajúci hlas Nemca a akési experimenty s gigantickými okuliarmi síce vzbudzujú temnú a záhadnú atmosféru no strih fotografií to aj tak zabije, keďže pohyb sa mi (aspoň v paralelnom svete) určite žiadal.(18.5.2010)
-
kitano
Film, ktory stoji za to vidiet uz len koli tym nadhernym cierno-bielym fotografiam. Na ponurej, hlbokej atmosere postaveny snimok, ktory sice pouziva minimalisticke obrazove prostriedky, zato vsak vo vasej hlave sa "rozprestrie" a zaplni vam ju mnohymi myslienkami a uvahami. Velmi nezvicajny, pohlcujuci zazitok, odlisny od vsetkeho, co som videl pred tym. (8.8/10)(7.10.2007)
-
genetique
Veľmi znepokojivé a je škoda, že Marker nemohol svoju víziu predviesť efektívnejšie a rozvitejšie. Aspoň v takom rozmere ako neskôr Gilliam. Určite by som si jeho spracovanie pozrel rád. Aj keď musím priznať, že tento sled obrázkového deja spraví s divákom svoje a naozaj chválim štýl spracovania a rozprávania. 80%.(21.6.2008)
-
Hellboy
Gilliamových 12 opic mnohem lépe využilo tématu Rampy, celovečerní formát dokázal plněji rozvinout zápletku, ale filmu Chrise Markera zase nemůžeme upřít prvenství a nesmírnou originalitu. Rovným dílem příběhu i formy. Je překvapivé, jak dobře může fungovat na poli pouhých 26 minut příběh vyprávěný pomocí fotek!(17.3.2010)
-
Rogue
Filmové médium je zde využito k původnímu účelu vyprávění příbehu a tak je tato sbírka fotografií paradoxně filmovější než většina 'opravdových' filmů. A teď mi někdo vysvělete, k čemu je Gilliam vlastně dobrý.(10.10.2009)
-
Lavran
Rampa vypráví o nemožnosti uniknout času. Otázka časovosti a rozsáhlé palety motivů s ní spojených je přítomna již v samotném fotografickém obrazu. V knize výtečných esejů O fotografii poznamenala Susan Sontagová následující (shodou okolností právě v souvislosti s Rampou): „Fotografie šokují v plynutí filmu – v okamžiku proměňují přítomnost v minulost, život ve smrt.“ V druhé části citátu Sontagová trefně pojmenovala něco, co tvoří jednu z nejvíce zneklidňujících faset fotografického obrazu. Když si prohlížíme fotografie, jistě nám podobná úvaha nejednou přijde na mysl, ale nepřikládáme jí důležitost, a snad ani nechceme – uvažuje totiž neodvratitelnou přítomnost smrti v životě, kterou jeho světelný otisk zdůrazňuje a zveličuje ad absurdum. Od nepaměti platí fotografie jako hodnotný důkaz, což denně potvrzuje kupříkladu během policejního vyšetřování. Je svědectvím o pomíjivosti a děsu ze smrti, obav z její neustálé blízkosti i krutosti, které nemůžeme nijak vyvrátit. Fotografie je schopna uchovat (řečeno s Bergsonem) „čirou přítomnost“, balzamovat ji až v děsivě prchavém zlomku okamžiku. Vlastně se onou „čirou přítomností“, jež v sobě nese stopu minulosti i budoucnosti zároveň, stává. „Fotografie svému pozorovateli předává čas světelné události, jejíž stopou se stala.“, píše pro změnu Aumont. Dovoluje nám tedy vidět čas. Fotografie člověka (popř. jiné živoucí bytosti) vypichuje jeho smrtelnost. Je však i zrcadlem, v němž se odráží smrtelnost jejího tvůrce a nakonec i jedince, který si fotografii prohlíží. Ve chvíli, kdy fotograf stiskne spoušť fotoaparátu, vytvoří v nezadržitelném, neviditelném proudu času pevný, určitý bod, memento nevyhnutelnosti, jehož konkrétnost vymezuje zvolené rámování. Tento bod pak odměřuje stáří, připomíná jej i přivolává. Vědci, kteří v Rampě posílají testovací subjekty napříč časem (do minulosti i budoucnosti), v přesvědčení, že se jim podaří zabránit globální katastrofě nebo najít na současnou situaci „lék“, se pokoušejí „přivolat minulost a budoucnost, aby zachránili přítomnost“. To samo o sobě připomíná moc fotografie, resp. její schopnost převracet a popírat přirozený, lineární tok času, nicméně s podstatným rozdílem, že není v její moci přítomnost spasit, maximálně zvěčnit. A to paradoxně odsouzením k smrti. Motiv poeovské „smrti v obraze“ je nejen průvodním znakem vyprávění, ale je důmyslně provázán s naturelem fotografického obrazu, jeho výsostně znepokojivé schopnosti „v okamžiku proměnit přítomnost v minulost, život ve smrt“. Ne náhodou se stop-záběru přezdívá „mrtvolka“.(9.2.2011)
-
Slarque
Nevím, zda to byl původní záměr, nebo důsledek nedostatku financí, ale tohle experimentální sci-fi vyprávěné zastavenými záběry (vlastně sérií černobílých fotografií) a doprovodným komentářem (v češtině Václav Voska) je dostatečně působivé a velmi znepokojivé i po půl století. 12 opic mě při jeho sledování ani nenapadlo, protože tohle je mnohem temnější verze plná příznaků právě probíhající studené války.(22.1.2012)
-
Exkvizitor
Pravděpodobně jeden z nejzajímavějších středometrážních filmů, které jsem viděl. Originální forma a rozhodně netuctový příběh zaručují trvalý zážitek. Režisér Marker byl milovníkem Hitchcockova Vertiga - a právě tím se pro tento film o hrátkách s časem inspiroval (viz. scéna s letokruhy sekvoje). Vtipně na tento fakt poukázal i Terry Gilliam, který zase v jedné scéně Dvanácti opic nechává ukrývat své hrdiny v kině, kde se právě promítá Vertigo. Tomu říkám časová smyčka!(21.11.2005)
-
HAL
Chtělo by se mi říct že La Jetée je Dvanáct Opic verze 0.5, ale... La Jetée není míň nebo víc než Gilliamův opus, je to spíše variace na stejné téma. Cestování v čase probíhá podobným způsobem i se stejnou pointou, ale kromě milostného a "osudového" motivu jsou místo pochybností o transparentnosti vnímání reality (a vůbec o smyslu jejího nezkresleného vnímání) na diváka přenášeny spíše zárodky úvah intelektuálně sci-fistických o kauzalitě vývoje v čase. I bez podobných myšlenek je však La Jetée velice zajímavý film, který, i přes to že zdrcující rozuzlení nepodává tak silně jako jeho mladší sourozenec a má na první pohled velmi jednoduchou statickou formu, dokáže diváka unést svou hutnou atmosférou. 8/10(14.4.2008)
-
Tyler:D
Zaujímavý nápad + výborný scenár - nudná forma = 60%(15.4.2009)
-
Ištván87
No jo. Skvělej předobraz pro genialitku, kterou se stal dlouhometrážní remake jménem 12 opic.(20.5.2009)
-
seeker23
Film o úlomcích času a paměti, sám stvořen pomocí "úlomků" filmového pásu.(28.10.2007)
-
jondzavid
Osobitý experiment s tématikou putovania časom, ktorý na krátkometrážnej ploche výstižne zachytáva túžbu človeka po dosiahnutí nedosiahnuteľného.(16.8.2005)
-
Nosdrolomo
Strhující dynamická podívaná vyvozená statickými obrazy a zahuštěná vypravěčem popisujícím příběh kde s přibývajícími minutami víte, že musíte vidět a vědět víc. Skutečná síla Gilliamových 12ti opic se skrývá v La Jetée. - Čas podávaný v malých dávkách se neskryje v žádné mysli.(12.5.2008)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(25.1.2009)
-
Pejpr
12 opic + Vlákna(3.3.2009)
