Fatherland
Režie:
Christopher MenaulKamera:
Milan Peter SovaHudba:
Gary ChangHrají:
Rutger Hauer, Miranda Richardson, Peter Vaughan, Michael Kitchen, Jean Marsh, John Shrapnel, Clare Higgins, Stuart Bunce, Rupert Penry-Jones, Petr Meissel (více)Obsahy(1)
Kriminální fikce z produkce HBO o tom, jak by asi vypadal svět po vítězství Třetí říše. Jedním z míst kde se natáčelo byla i Praha, která v minulosti rovněž trpěla pod nadvládou nacistů, a později komunistů. Píše se rok 1964. Berlín se chystá na oslavu führerových 75-tých narozenin a obnovení diplomatických vztahů se Spojenými státy. Zatímco celý svět s napětím očekává tuto převratnou událost, SS detektiv March (Rutger Hauer) vyšetřuje záhadnou politickou vraždu. Přes naléhání Gestapa, aby pátrání ukončil, je March rozhodnut případ vyřešit. Spojí se proto s americkou novinářkou Cahrlie Maguirovou (Miranda Richardson), která pak náhodně sama rozkrývá své vlastní záhady. Společně odhalují tajemství, které by mohlo vést k pádu Třetí říše. V patách jim je Gestapo, oni však unikají, aby prozradili světu pravdu o ... Otčině.
Jedním z míst, která byla vybrána k natáčení filmu, byla i Praha, která v minulosti rovněž trpěla pod nadvládou nacistů, a později komunistů. Proto provázela natáčení Otčiny řada ironických momentů. Scény velkolepé oslavy Hitlerových narozenin se odehrávaly na Letné, tradičním místě různých shromáždění, vojenských přehlídek a prvomájových průvodů. Na místě, kde kdysi stával největší Stalinův pomník na světě, zdravily tisíce komparzistů převlečených za občany Germánie Hitlera. A kryt v kopci pod památníkem, určený dříve stranické elitě pro případ jaderného útoku, poskytl přístřeší davům komparzistů. Produkční Václav Eisenhamer poznamenal: "Vyrostli jsme ve státě podobném tomu ve filmu. Rozumíme tedy Marchovu příběhu." Celkově probíhalo natáčení v Praze 37 dní, od 5. března do 16. dubna 1994.
(HBO Europe)
Recenze (95)
To byl zase nevyuzity potencial. Navic Anglicane predstirajici americky prizvuk a tvrdici, ze jsou z USA, jen vsemu pridali hrebicek. Jedna hvezdicka za prvni dve minuty. ()
V každém případě se jedná o naprosto originální a velmi zajímavé téma. Bohužel pro českého diváka je těžko stravitelné pražské prostředí vydávané za Berlín. Také se ve filmu objevují historické nesrovnalosti - jestliže zlom ve válce nastal neúspěšným vyloděním v Normandii, jak mohl v roce 1964 být naživu R.Heydrich, těžko uvěřitelný je také stále žijící Stalin a stejně tak 20 let trvající válka na východní frontě (navíc těžko říct jak by válka probíhala v 60. letech, kdy už by všechny mocnosti disponovaly jadernými zbraněmi). Nicméně konspirační teorie, ještě navíc v utopickém prostředí, jsou mým šálkem čaje a přesto že se z původní myšlenky dalo vyždímat mnohem víc, dávám za 4. ()
Zrovna nedávno jsem dočetl originální knižní předlohu Roberta Harrise a tak jsem se rozhodl sehnat si i filmové zpracování tohoto interesantního díla, pojednávajícího o tom, jak mohl svět vypadat v roce 1964 po vítězství Třetí říše v druhé světové válce. Jak už to tak bývá, kniha samozřejmě zajímavější a napínavější, spousta záležitostí ve filmu vynechána a děj i rozuzlení poněkud dost, řekl bych, pozměněn. Když si ale odmyslím to, že znám knižní předlohu, tak film jistě nezklamal, na to, že se jedná o televizní produkci. Chtěl bych tento příběh vidět zpracován s vyšším rozpočtem a pro kina určený. ()
Extrémně zajímavý Harrisův námět by si zasloužil plnokrevné filmové zpracování a mohlo by se jednat o událost roku. Tomuto televiznímu počinu sice nelze upřít snahu (např. propaganda je zobrazena poměrně pěkně), avšak naráží na své zjevné ‒ finanční a řemeslné ‒ limity. Rutger Hauer nezklamal, zbytek ansámblu už ale pokulhává. Snímek po dobrém úvodu postupně ztrácí dynamiku, až dospěje k poněkud meditativnímu závěru, což pro danou látku není to pravé ořechové. Kulisy a exteriéry jsou, úměrně možnostem, vcelku podařené ‒ není špatné si připomenout, jak šedivá byla Praha počátkem devadesátých let. Celkově vzato: za mě palec na neutrálu, 60 %, nechci vidět znovu. [viděno v květnu 2021 | komentář #48] ()
Začátek se mi moc líbil, možnost vidět známe budovy, které se použily pro natáčení v Praze.I příběh je tak trochu zvláštní SS vyšetřuje zločiny a gestapo je tím nejhorším článkem režimu šedivého Hitlera, je to také boj americké novinářky o to pochopit umírání účastníků konference ve Wannsee. Jaké pěkné a moderní to všude je, důležité německé letiště je mezinárodním. Určitě je to zajímavý počin tohle natočit. Jinak Germánie je tu pořád s námi, ale v podobě EU. ()
Škoda, že se film více nedržel knižní předlohy. Ale je velice příjemné sledovat, co by bylo, kdyby Hitler válku vyhrál a vědět, že tomu tak není..Rutger Hauer je přesvědčivý a sympatické je vidět pražské panorama. ()
Nabízí se nám zajímavý pohled na situaci ve světě, která by nastala kdyby Adolf Hitler svou pancéřovou pěstí rozdrtil spojenecká vojska a následně je vytlačil z Evropy. Nedobytná bašta komunismu, sovětský svaz v čele se stařičkým Stalinem, stále odolává Germánii, nové světové velmoci. Vůdcův plán je tedy následující, jelikož rudá hvězda byla vždy trnem v oku i spojeným státům, Germánie se připravuje na slavnostní příjezd nově zvoleného prezidenta Kennedyho, za účelem sjednání míru, od kterého si nová říše slibuje konečný úder společnými silami na sovětský svaz. Hladký průběh věci by však mohl zhatit důstojník černé divize SS, která po válce plní úlohu policie, Rutger Hauer, který je na stopě válečným zločinům, jenž měli zůstat navěky skryty. Do role osamělého eSeSáka se Hauer hodil výborně a uniforma mu svědčila, celý film je doprovázený příjemnou hudební kulisou a závěr je docela adrenalinový. Každý kdo má rád hypotézy, by měl být spokojen. Za mě velice dobře zvládnuté. PS: Thx stafilokokovi za tip ()
Doporučuji film také od HBO z roku 2001 Konference ve Wannsee ()
Bohužel, velmi chaboučké. Za prvé mě dost rušila všudypřítomná Praha, která spíš v našinci vyvolá pousmání, než tíži a za druhé jsem četl Muže z vysokého zámku, který měl, dle mě lepší pointu i postavení příběhu, že to vypadalo věrohodně. Otčinu si klidně zkoukněte, žádné trvalé následky nenadělá, snaha je tam vidět, avšak stejně je zřejmá i televizní kvalita. Škoda. ()
Tenhle film by potřeboval pořádný remake ... myšlenka totiž výborná a první půlhodinu si bude milovník "cokdybysmu" rochnit v alternativní budoucnosti, kdy invaze Spojenců v Normandii byla zahnána zpátky do moře a Vůdce se v roce 1964 stále těší pevnému zdraví. Rovněž zápletka pozadí vražd zasloužilých členů strany je dobře vystavěná, celé to ale kulhá na béčkovém zpracování, televizní produkci a mizerném herectví, kde se vymyká snad jen Rutger Hauer, kterému uniforma SS obdivuhodně sekne. Od půlky ale film ztrácí dech a hodina pravdy v parku má až parodické vyznění. Jak říkám, chce to remake! ()
Svrbí mě dát tomu čtyři, ale zase tolik se toho tam nestalo... a silně pochybuju, že by se nacistům podařilo takto ututlat holocaust... ()
Lidem, kteří se nezajímají o novodobé dějiny, jmenovitě o II. světovou válku snímek zřejmě nic neřekne. V každém případě historická fikce se změnou dějin v období největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva nutí k zamyšlení. Hrůzy druhé světové války nesmí být nikdy zapomenuty. Těch, kteří je zažili na vlastní kůži, jakož i těch, kteří aktivně bojovali proti hrůzám fašismu již bohužel ubývá. Nikdo z těch, kteří druhou světovou válku nezažil si nedovede představit, jaká to byla doba. Jak moc si dnes můžeme vážit každodennosti a naše starosti v porovnání s tou dobou jsou jen malichernosti. A přitom v kolosu dějin mohlo stačit tak málo a to, co vidíme ve snímku Otčina jsme skutečně mohli prožívat my všichni. Na snímek jsem se díval z pohledu obyvatele České republiky. Muže, jehož dědové aktivně bojovali proti Německu... Bývalá budova Federálního shromáždění (nyní RFE) jako Zicherskomando SS, národní památník na Vítkově jako škola Hitlerjugend... Vím, ve filmu to má představovat Berlín. Ale ta představa... Skvěle natočený film a díky za něj. Rutger Hauer zde podal naprosto famózní výkon a celou hodinu a třičtvrtě jsem mu jeho příslušnost k SS, jakož i lásku k jeho synovi a trpké zklamání ze zločinného zřízení vlasti naprosto věřil. Skláním se před jeho hereckým výkonem. Nemohu souhlasit s tvrzením některých komentářů, že se jedná o "béčkový" film. Je to naprosto skvělý film, který má své poslání a své místo. Je s podivem, že mu není věnována větší pozornost. ()
Zajímavý nápad. Průměrné zpracování. ()
Chtěl jsem to vidět po dočtení knihy. Ne proto, že bych očekával excelentní zpracování, ale jen tak si zhmotnit některé momenty. Bohužel, je to opravdu špatné. Pochopím vystříhání některých postav, pochopím změnu některých postav ze špatných na dobré... snad bych unesl i alternativní konec. Ale takhle pltyké a blbé zpracování jsem fakt už dlouho hneviděl. ()
Slabota. Puvodni knizni predlohy (ktera byla nesrovnatelne lepsi) se to drzelo asi tak z 20%. Zbytek si uplne vycucali z prstu. Herecke vykony prumerne, filmarina, scenar, strih, ... tezce podprumerne. Skoda, skoda, melo to potencial. ()
Naci netradiční prostředí je vlastně hnacím motorem a lákadlem pro diváka, který však zjistí, že jde ,,pouze,, o atmosféru jinak klasické spiklenecké detektivky. Ono by to také chtělo trošku vyšší rozpočet, aby jsme si mohli užít coby/kdyby..film by to jistě proslavilo, ale stal by se okrajově nebezpečným a pleškonáckama uctívaným kultem a pod to by se moc tvůrců podepsat nechtělo. Možná proto je to zpracováno s rozumem, v mezích a nikdo neměl zapotřebí být ortodoxní, toho si cením. Vynikající dílo! Jen je mi líto, že jsem se jako 11letý klučík v Praze, nejuknul na natáčení ()
4* za kámoše z vejšky, hrajícího árijce v kapele, a jeho rozbitou hubu, když si zašel do restaurace na oběd v uniformě wehrmachtu :) ()
ale jo ušlo to ()
Bohužel jsem nečetl předlohu, takže nemohu posoudit, nakolik se adaptace zdařila. K tomu se jedná o TV film, a proto budu schovívavý k jeho nedostatkům - ale - jedná se o naprosto geniální model, ukazující, jak umí vypadat stabilisovaný totalitaristický režim. Jsem přesvědčený o tom, že je to velmi důležité tema zejména pro diváky v postbolševických zemích, kde se doteď většina stotožňuje s postojem, že byl komunistický režim daleko mírnější a snesitelnější, než nacistický. Když někoho nazvete komunistou, tak se nic neděje, když jej nazvete nacistou, tak je to na hranici žaloby... Proč? Protože se srovnává nevyspělý nacistický režim s jeho všemi zvěrstvy s etapou "vyspělé socialistické společnosti", která měla 40 let na to, aby se stabilisovala a stala "lidštější", nežli v padesítých letech. Pokud tedy vzájemně srovnávat - tak nacismus s lidskou tváří (presentovaný ve filmu - tedy v podobě, do jaké se nestačil vyvinout) se "socialismem" devadesátých let (nebo také nacismus, v podobě, v jaké jej známe - s jeho desítkami milionů mrtvých s bolševismem dvacátých až padesátých let - s ještě větším počtem obětí). Obrovskou zásluhou filmu je, že si alespoň část diváků uvědomí, že nacistický režim je ideologicky (povýšení definovatelné entity nad ostatní), způsobem realisace (potlačení oposice za jakoukoliv cenu) a změnou měřítka hodnot (degradace ceny lidského života) de facto totožný s komunistickým režimem, že nacista je stejně opovrženíhodný jedinec, jako komunista. Takových filmů, zejména ve stravitelné podobě, je velmi málo, a proto jej hodnotím nekriticky kladně, protože má přidanou hodnotu, kterou většina filmových děl postrádá - ovlivňuje společenské klima a částečně odstraňuje mýty, vytvořené bolševiky k jejich obhajobě. ()
Pribeh stojaci na teorii, ako by vyzeral svet keby Nacisti vyhrali 2. svetovu vojnu. Vyobrazenie tohot sveta je tu zauijmave a samotne pouzitie teorie velmi originalne. Zial cely dojem pada na slabom spracovani kriminalnej zapletky a predovsetkym na nezvladnutom zavere filmu. Bol som trocha sklamany so spracovanim a preto kazdemu koho to ozaj zauijma odporucam radsej knihu, vyhnete sa sklamaniu! ()