Útěk z L.A.
-
Escape from L.A.
-
Útek z L.A.
Akční / Dobrodružný / Sci-Fi / Thriller
USA, 1996, 101 min
Režie:
John CarpenterHudba:
John Carpenter, Shirley WalkerObsah
-
Akční thriller přináší apokalyptickou vizi USA. V roce 1998 kriminalita v L.A. stoupá natolik, že musí být použité speciální jednotky. Prezident předpovídá obrovské zemětřasení, které zničí město. Jeho předpověď se vyplní, otřasy půdy o síle 9,6 Richterovy stupnice srovnají město se zemí a oddělí ho pásem oceánu od pevniny. Je rok 2013. USA už dávno není demokratickou krajinou, ale impériem prezidenta s neomezenou mocí. Na ostrov LA jsou deportovaní zločinci a nepohodlní lidé. Mezi nimi je i bývalý voják a hledaný zločinec Plisker, jehož despotická vláda pod hrozbou smrti pověří nebezpečným úkolem. Má najít vzbouřence a černou skříňku, která skrývá důležité tajemství. (oficiální text distributora)
Akční thriller přináší apokalyptickou vizi USA. V roce 1998 kriminalita v L.A. stoupá natolik, že musí být použité speciální jednotky. Prezident předpovídá obrovské zemětřasení, které zničí město. Jeho předpověď se vyplní, otřasy půdy o síle 9,6 Richterovy stupnice srovnají město se zemí a oddělí ho pásem oceánu od pevniny. Je rok 2013. USA už dávno není demokratickou krajinou, ale impériem prezidenta s neomezenou mocí. Na ostrov LA jsou deportovaní zločinci a nepohodlní lidé. Mezi nimi je i bývalý voják a hledaný zločinec Plisker, jehož despotická vláda pod hrozbou smrti pověří nebezpečným úkolem. Má najít vzbouřence a černou skříňku, která skrývá důležité tajemství. Komentáře uživatelů k filmu (193)
-
POMO
Lacné, blbé, béčkovité a zmätené - proste režijne maximálne nezvládnuté. Rovnako, ako väčšina poslednej Carpenterovej produkcie.(16.6.2003)
-
Tetsuo
Hodně nedoceněný film. Blockbusterovou estetikou zmlsaní teenageři nemají smysl pro černý politický-anarchistický humor. Navíc, z formálního hlediska jde o velmi zajímavé propojení sequelu a remaku. A ty divné triky a celková lacinost ke Carpenterovi tak nějak patří. On je v zásadě minimalista, a když dostane malinko vyšší rozpočet, tak na minimalistickou kostru navěší pár nesednoucích cingrlátek. Každopádně, Kurt Russell je cool a finále tohoto přiznaného a hravého béčka připomíná pozdější Klub rváčů. Je to staromódní a zároveň pořád progresivní věc.(29.2.2004)
-
gouryella
Utek z NY jsem zatim nevidel, ale jestli to je stejna slatanina bez pribehu jako toto......tak se mam na co tesit.(7.8.2002)
-
Djkoma
Slabé, jednoduché, kýčovité a nudné. Avšak má to nějaké zvláštní kouzlo, které způsobuje, že pod 2 hvězdičky jít nedokážu. Třeba u dalšího dílu.(10.3.2006)
-
Renton
Scénář: John Carpenter, Debra Hill, Kurt Russell .. Blbé béčko.(20.5.2005)
-
woody
Samozřejmě, pokud vás na tom filmu zaujmou jen strašlivé digitální triky (obzvláště plavba ponorkou je horší jak grafika Duke Nukem 3D z téhož roku), pak neváhejte a pošlete jej do horoucích pekel jako většina zdejších respondentů. ... Jestliže však hledáte ultimátní béčkovou nálož s přehršlí dokonale obsazených herců (Russell, Buscemi, Grierová, Fonda, Campbell, Robertson), cheesy hlášky a hlavně neskonale nemainstreamový konec, tak neváhejte - lepší kousek těžko pohledáte.(9.7.2011)
-
Enšpígl
Může mě někdo říci, jestli to byl záměr udělat efekty a triky ve filmu takhle lacině až směšně a nebo jestli je někdo totální kretén. To jsem měl radši pozorovat kukátkem velkou prdel uklizečky v baráku, která právě myla naše patro, než jednookýho hrdinu co vniknul do L.A., jenom proto aby z něj mohl uniknout.(9.9.2007)
-
Superpero
Ultrabéčko, ale fakt zábava. Kurt Russell je celej film fakt hustej (když teda zrovna nelítá na rogalu) a snaží se ukrást jakousi skříňku co ovládá satelity ve vesmíru revolucionářovi co vypadá jak Che Guevara. Líbilo se mi, že je Kurt Russell i docela nemorální. Některý scény jsou tak debilní až jsou geniální (např. když Russell surfuje na tsunami a vedle něj jede Steve Buscemi v káře). Útěk z L.A. je film se snad nejshitovnějšíma efektama co jsem kdy viděl, a proto je taky tak hustej :-) Navíc tam je super hudba, taková jakoby westernová. Jo a zmutovanej Bruce Cambell.(11.3.2006)
-
T2
║Rozpočet $50miliónov║Tržby USA $25,477,365║Tržby Celosvetovo $42,277,365║ V provom rade utopené slušné peniaze na nič, suché gýčové béčko, ktoré je ešte väčšia pohroma než predchodca, trikovo strašne kolísavé a hlavne pri danom rozpočte, občas to trikovo klesá až na samé dno znesiteľnosti a akéjsi beznáadeje tvorcov, dej len samoúčelná neefektná skrumáž bezduchosti, fakt slabé. /15%/(7.6.2005)
-
TheMaker
::::::::::::::::::::::::::::: Klasika ! ( teda z toho jednou bude, pro mne to už je dnes ) :::::::::::::::::::::::(18.3.2009)
-
mandes
odpad!rozpočet : ? tržby americke : $25,477,365(24.1.2007)
-
Shadwell
Lidé se dnes často ptají, kam zmizely westerny. Ale oni nikam nezmizely, jen se převlékly za post-apo filmy. Monumentální panoramatické krajiny z westernů bez jediného živáčka odpovídají vylidněným krajinám z post-apo filmů, hrstky desperátů zase několika zbylým přeživším po katastrofě. Není proto vůbec náhoda, že konec westernů (klasických, revizionisticky-peckinpahovských, italských špageťáků, mayovek, socialistických red westernů, eurowesternů) a začátek éry post-apo filmů spadá do stejného období někam do 70. let. Málomluvný pistolník Snake Plissken tu ostatně kopíruje Eastwooda z dolarové trilogie, jen místo ponča nahodil pásku přes oko. Zápletka je stále stejná. Mění se jen kulisy. Podobný žánrový přesun provedl třeba první Vetřelec, který vzal slasher a předělal ho mazaně do sci-fi. Pointa je nicméně v tom, že Útěk z L.A. je zcela očividně western vydávající se za post-apo a že tuhle kosmetickou žánrovou změnu, která vlastně žádnou změnou není, tematizuje i postavou transsexuálního gang leadera Hershe nebo specializovanou hollywoodskou klinikou vedenou hlavním chirurgem Beverly Hills. Proti těmhle drobným změnám, ať už pohlaví nebo vzhledu, pak stojí skutečný radikál Snake Plissken, který ve filmu hned dvakrát pronese „čím víc se věci mění, tím víc zůstávají stejné“, čímž naznačuje asi tolik, že tyhle drobné změny nejsou dostatečné a že je potřeba do toho pořádně šlápnout. Proto také v závěru provede to, co provede. Mohli bychom to říct pomocí soudobého levicového slovníku i tak, že Plissken tu vystupuje jako radikální univerzalista jdoucí proti partikulárním oportunistům, ať už je jím maoistický terorista Cuervo Jones, teokratický prezident Spojených států či invazní jednotky z Kuby a Mexika. Snake Pliskin podobně jako svatý Pavel přináší a reprezentuje univerzalitu, jež slouží jako hráz proti záplavě různých partikularismů (nacionalismu, rasismu, sociálního vyloučení, genderu, environmentalismu), neboli, jak říká svatý Pavel, pro křesťana neexistuje rozdíl mezi muži a ženami, nebo mezi Židy a Řeky. Snake Plissken má v podstatě ke všem postavám a uskupením ve filmu stejně neutrální vztah, nebo spíš cynický odstup, čímž překračuje jednotlivé hegemonické, kulturní, mocenské či náboženské zájmy. Jakékoliv etnické či hierarchické společenské vztahy jsou mu prostě cizí. Odsud je i zřejmé, podle čeho se pozná skutečný post-apo film od falešného: ve skutečném post-apo filmu nejsou žádné bezpečné zóny, kde by se dalo schovat před zničeným světem venku a načerpat síly - žádné ostrůvky klidu nebo oázy připomínající zbytky měst, kde by se daly nakoupit zbraně a lehký holky. Ve skutečném post-apo filmu je jen zlo a šílenství. Z tohoto důvodu jsem nucen postavit výše než Carpenterův diptych Útek z NY/LA, kde taková odpočinková místa jsou, Van Dammova Kyborga, což je film kvality možná diskutabilní, avšak naprosto nemilosrdný a krutý bez možnosti kamkoliv se schovat – ryze univerzální svět bez jakýchkoliv partikularit.(28.4.2012)
-
monolog
Musím říct, že se mi to dost líbilo, ale to je asi tím, že jsem jedničku viděl až po tomhle. Nejvíc mě asi chytla ta hudba (hlavně na konci) a představa, jaký by to bylo, kdyby se to opravdu přihodilo. Jinak film je zábavnej, někdy dobrej, někdy průměrnější, jak kde. Ale dost to zastírá konečná pointa a skvělej drsňáckej Had Plissken. To je prostě postava, která si pokračování zasloužila. A zajímalo by mě, jak dlouho natáčeli tu scénu na basketbalovým hřišti. Někdy jsou triky viditelně umělý (vlna) a někdy je to, co se děje před kamerou opravdu blbost (ostřelování z rogala), ale celkově tomu musím nechat, že mě to opravdu chytlo. A těch několik pěkných štěňat pro Bruce, Fondu, Valerii, nonekupteto!(1.12.2005)
-
B!shop
Sice je to becko jako svine a je jasny, ze se snazi neco vytezit z uspechu predchoziho dilu, ale neni to jen trapna nastavovana kase, ale slusna zabava s par dobrejma akcnima scenama a skvelejma hlaskama. Spis bych to ale pojmenoval Utok na L.A.. Kurt Russell je spravne drsnej, cool a porad ve forme, Steve Buscemi ma jako vzdy mensi roli, ale je paradni. Navic pribeh mi neprisel uplne jednoduchej a blbej a v zaveru se to hezky zamota a i kdyz jsem to tak trochu cekal, nijak zvlast me to nenastvalo. A ze triky nevypadaj nijak uzasne, tady je to fuk, tohle je becko, ktery ma za ukol pobavit a to se mu dari celkem dobre, obzvlast, kdyz tu je fakt paradni hudba.(12.3.2006)
-
EdaS
Desítky bizarních scén, tragicky špatné triky, svižné tempo a cool Kurt Russel. Kupodivu jsem se bavil.(30.1.2010)
-
Shit
Tohle mě naprosto dostalo. Větší béčkovou sračku s horšíma trikama bych těžko hledal, ale přesto to je neuvěřitelnej náklad. Snake Plissken je neskutečnej nesmrtenlnej supervostrej megamasér, kterej místo aby před vlnou Tsunami utíkal, tak na ní surfuje, dokáže sejmout chlápka, kterej mu hazí nůž do zad, rozdá si to tam s amrádou zrůd po miliardě plastických operací, který šéfuje Bruce Cambpell nebo pokosí půlku zlejch z rogala a na závěr vypne celou zem, neni téměř nic co by nezvlád, já prostě jen čuměl, jak to tam těch 100 minut všechno s nesmírně drsným výrazem šéfuje a musim dát za 4*.(6.1.2009)
-
Dudek
Carpenterova neskutečně chutná jednohubka, s černým humorem a jednou dávkou nadhledu na víc. Kurt Russell jako drsný Snake, který mluví jen když má přichystanou nějakou peprnou hlášku. Vize drsné budoucnosti "svobodné Ameriky" je opravdu originální a až na ty prastaré efekty nemohu najít téměř žádnou chybu. Rychlý děj, který se nepozastavuej nudným vysvětlováním ani nejde do hloubky hrdinů. Nikoho totiž nezajímá, jestli Snakea jako malého rodiče týrali nebo jestli byl počat předmanželským sexem. A to jsem se ještě nezmínil ani o ostatních skvěle napsaných a ještě lépe obsazených postavách (Pam je opět skvostná) a ani úžasném hudebním doprovodu, kterému se daří neskutečným způsobem dodávat filmu tu pravou šťávu a eliminovat nudnější chvilky. Jen jedno je mi líto, že se podobné filmy netočí dnes.(12.6.2007)
-
choze
"MYSLEL JSEM, ŽE SEŠ... VYŠŠÍ." Ačkoliv jde o prakticky identickou kopii originálu, jeho kvalit bohužel nedosahuje. Atmosféra tu není ani zdaleka tak hutná jako v jedničce (ačkoliv hudba je opět vynikající) a především se už psala zkurvená 90. léta, kdy se každý sebemenší blbý výbuch dělal v počítači a tak film po trikové stránce vypadá totálně na hovno. Vedle hudby se rovněž znovu vydařilo obsazení, plné známých jmen. Kurt Russell je stejně těžce cool jako předtím a kraťoučké, ale vtipné cameo k nepoznání namaskovaného Bruce Campbella potěšilo. Co mě ale absolutně dostalo byl další nervózní herecký výkon A. J. Langer (Alice z Cravenových LIDÍ POD SCHODY) v roli naivní prezidentovy dcerky, která se promění v štětkózní milenku che guevarského revolucionáře. Bomba! Co se týče akce, není zrovna Carpenterovou nejsilnější stránkou, ale má jí tu dost a vzdor své nedotaženosti docela ujde. Jinak Plissken tu vystřídá víc dopravních prostředků než Indiana Jones v POSLEDNÍ KŘÍŽOVÉ VÝPRAVĚ, od miniponorky, přes motorku, surf, rogalo až po vrtulník. No a pak tu máme Carpenterovu tradiční společensko-nábožensko-politickou satiru, která se američanům asi dvakrát nezajídala. Suma sumárum, slabší ale pořád solidní pokračování kultovní jedničky.(6.1.2006)
-
Le_Chuck
Tak toto bolo dosť zlé, dlho som veril že to je celé recesia a že si s nás Carpenter robí hlaušky, ale ako hovoria brati Česi: velký kulový. Film je proste b-čkova sr*čka.(18.5.2005)
-
sud
Po shlédnutí braku "Městečko prokletých" jsem Johnu Carpenterovi, tvůrci nejlepších hororů osmdesátých let, přestal téměř důvěřovat. A právě na "Útěk z LA." jsem se původně nechtěl vůbec dívat. Ale pak náhodou jsem přepnul a právě končily titulky tohoto filmu. A tak jsem si řekl, chvíli se podívám. A film mě docela bavil. Dokonce jsem ho shlédl celý. Je to sice jen obyčejné béčko, ale mimořádně zábavné. Carpenterův oblíbenec Kurt Russel byl dobrý, stejně tak Steve Buscemi. A tak jsem zjistil že John Carpenter sice není to co býval v 80. letech, natáčí sice béčka, ale není to tak zlé. Chtěl bych viděl "Útěk z New Yorku".(11.3.2006)
