Stopař

"Why didn't he kill us?" Film samotný vezmu trochu hopem. Atmosferická, napínavá i perfektně zahraná hra kočky s myší uprostřed vyprahlých dálav. Pocit Jimovi beznaděje pohltí. Skoro jak od Hitche. Navíc je to okořeněné špetkou sympatické osmdesátkové nekorektnosti. Zápory? Místy scenáristická bezmoc řešící některé situace à la deus ex machina nástupem Rydera na scénu. Přesto první co si vybavíte při zmínce o Stopařovi bude právě postava Johna Rydera v podání Rutgera Hauera. Moc toho nenamluví. Ani nemusí. Dostatečně za něj totiž mluví činy. Mnozí zde považují záhadnost a nevysvětlení Ryderových pohnutek za hlavní zápor. Já naopak za to co dělá tento snímek výjimečnou záležitostí. Pošuků a psychopatů na filmovém plátně bylo, je a bude nepočítaně. Málokterý je však v konečném důsledku tak znepokojivý jako právě tajemný stopař. Proč to dělá? Co ho motivuje? Co ho potkalo? Jaktože "papírově" neexistuje? Žádné odpovědi. O to více pak stimulují fantazii detaily typu kamínku, který předá Jimovi či snubní prstýnek, který může být stejně tak dobře filmovým kiksem jako chytrým tvůrčím záměrem. Ta postava prostě vzbuzuje kvanta otázek. Na jednu stranu chcete vědět více, ale na druhou zároveň víte, že kdyby se vám dostalo odpovědí, tak se z toho vytratí veškeré kouzlo. Ta postava se vám prostě zadře pod kůži... (22.01.2008)

V mezích béčkového akčního horroru nabízí tento Stopař po řemeslné stránce špičkovou podívanou, ve své kategorii toho nejefektivnějšího ražení. Děsivý záhadný stopař zanechávající po sobě krvavé mrtvoly je ztvárněn Rutgerem Hauerem přímo ikonickým a nezapomenutelným způsobem. Na cestách americkými dálnicemi vládne naprosto výborná atmosféra během deštivé noci i slunného dne. Z napětí plného strachu se navíc ještě film nejednou přehoupne až do kafkovské atmosféry s absurdně laděnou bezvýchodiskovostí, třeba ve chvíli Jimova probuzení v policejní cele s následným pomalým blouděním prázdnou stanicí a vhozením do série absurdních situací. Ani bych neměl problém udělit 4 nebo 5 hvězdiček, jenže – pokud jde o scénář, cítím se coby divák po skončení podveden. SPOILERY! Před tím, než stopař přenechává Jimovi v restauraci ubrousek s nábojemi, slíbí Jimovi, že jednou jako chytrý kluk přijde na to, proč on šílený stopař tohle vše dělá. Film získává tímhle ještě silnější mysteriózní ráz, než jaký do té doby měl, a ještě více graduje ve scéně opětovného setkání Jima s Nash, kdy divák spolu s oběma zjišťuje, že ti dva jsou jediní lidé z přímého střetu se stopařem, kterých dotyčný nechal zatím bez zavraždění... a opět graduje tajemství, proč. Bohužel postupně přijde závěr, který veškeré neodhalené mysteriózno totálně pohřbí, scénář gradující záhadnou motivaci stopaře nepřijde s absolutně žádnou pointou, jen nabídne klasický střet včetně klasického horrorového zvratu před koncem. KONEC SPOILERŮ  Škoda. Tohle vyústění po takové gradaci mi přijde odfláklé a po skončení tak přes veškeré kvality jen tápu, proč tvůrci tuhle hru s divákem hráli, když ji pak ukončí zcela bez uspokojujícího vysvětlení. Přijde mi to až příliš samoúčelné. Čistě jako akční horrorové béčko na jedno zhlédnutí byl Stopař díky atmosféře fajn, ale vracet se k němu takhle nemám chuť. Raději si zopakuji Nebezpečného cestujícího. [70%] (15.05.2023)

-„Chlápek, co řídil tamto auto. Stopnul jsem ho před tebou.“ -„On byl v tom autě?“ -„Jistě. Moc daleko by nedošel.“ -„Jak to?“ -„Protože jsem mu uříznul nohy. A taky ruce. A taky hlavu. A to samý udělám s tebou.“ Po tomhle dialogu, který se odehraje jen pár minut po začátku, jsem věděl, že Stopař bude jedním z mých oblíbených filmů. Harmonův nestydatě přímočarý road-movie slasher je především skvělou ukázkou hitchcockovské práce s diváckým napětím (od Hitchcocka si tvůrci vypůjčili také oblíbený motiv přenosu viny na nevinného). Jde de facto jen o sérii napínavých předeher se zpravidla velmi náhlým a brutálním rozuzlením (s ponecháním velkého prostoru pro naši představivost), založeným na nezničitelnosti a všudypřítomnosti Johna Rydera, který se jako hororové monstrum objevuje a mizí zničeho nic. Jestliže Čelisti změnily ve zlověstné místo otevřené moře a Noční můra v Elm Street americké teenagery obeznámila s tím, že v bezpečí nejsou ani doma v posteli, Stopař podobným způsobem bere všechen půvab z bezstarostného projíždění se americkou krajinou po vzoru Jacka Kerouaca. V tom, jak zlověstně rámuje americké silnice a jak varuje, že pomoc druhému někdy může mít velmi krvavé následky, jde o výsostně anti-americký film, velmi podvratný vůči hodnotám propagovaným během Reaganovy éry. Nebezpečí číhá na benzinových pumpách, v motelu (což ovšem poznala již Marion Crane) i v americkém jídle (uříznutý prst mezi hranolky) a ze všeho nejméně se lze spolehnout na buranské policajty. Interpretačně smělejší diváci mohou pod béčkovou slupkou spatřovat dokonce existenciální drama o člověku odsouzenému k věčnému unikání před smrtí (resp. smrtelností), ale pro mne je Stopař podmanivý právě tím, že bezvadně funguje na té nejzákladnější úrovni - je napínavý od začátku do konce. 85% Zajímavé komentáře: Lavran, curunir, eye candy, TheRoller, Amputace, JohnFarst (17.04.2007)

Neberte stopaře.. Celou dobu jsem čekala na nějaké duchovno- psychopatické poselství, které bohužel nepřišlo, což ovšem snížilo moje hodnocení. Stopař samotný je ovšem kvalitní psychouš, kterého byste nechtěli potkat v noci na silnici, ani za dne v supermarketu a chlapec od něj ten zběsilý nepříčetný výraz nasává po celý film, škoda že to nedotáhli a v druhé polovině mi přišlo, že už tam těch policajtů je trochu moc na můj vkus, takže průměr. (23.07.2014)

Těžko čitelný a napínavý silniční snímek, který po celou dobu vodí diváky za nos, protože se vždy ubere směrem, kterým to nečekají. Úlisný Rutger Hauer je jako ta nejhorší noční můra, která se zjevuje nečekaně, tiše, aby vždy trochu zamíchal kartami a pocuchal nervy už tak zdeprimovanému a psychicky skoro zhroucenému C. T. Howellovi. Na tehdejší dobu špičkové výbuchy. Brutální nápad, jak připojit návěs kamiónu k tahači. Přemotivovaný závěr. 5,8 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (15.04.2007)