- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (1)
-
bogu
Shakespearův Julius Caesar od režiséra Já, Claudius? To si koupím! Styl Herberta Wise je snadno vypozorovatelný a jeho zkušenosti zajišťují, že velké politické drama je působivé i v malém, televizním formátu; na rozdíl od mnoha jiných BBC Shakespearů je tu cítit sebejistá ruka režiséra znalého svého řemesla: postavy vždy přesně vědí, ke komu mluví a jaký cíl sledují, vidíme reakce, interakce, dramatiku pohybu… To všechno je pro adaptaci hry, v níž má lidská řeč tak velkou moc jako zde, veledůležité. Herci podávají do detailu vyladěné výkony, tempo je vždycky přinejmenším plynulé, kulisy Říma nejsou špatné, vezmeme-li v potaz s jak zoufale malým rozpočtem si tvůrci museli vystačit. Bohužel, téměř všem hercům – bez ohledu na jejich kvalitní výkony – citelně schází charisma. Richard Pasco prostě nedisponuje Brutovým kouzlem osobnosti a kamera nepřetržitě snímající detail jeho mlčenlivé tváře během všech jeho dlouhých samomluv (voiceover) tento nedostatek nepříjemně zvýrazňuje (kromě toho mně osobně přijde na Bruta moc starý); Davidu Collingsovi schází Cassiova tvrdost a arogance, Keith Michell vypadá jako Antonius ze second-handu. Každý si ale naštěstí najde nějakou tu silnou scénu: Pasco exceluje v hádce s Cassiem a ve svém závěrečném výstupu, Collings ke konci zajímavě obnažil Cassiovu zranitelnost, Michell si pro sebe krade celý střed (jeho řeč k lidu může směle soupeřit s verzí s Marlonem Brandem, 1953). Jediný, kdo svou osobností zaplní 150% jemu vyměřeného prostoru je ovšem Charles Gray jako Julius Caesar: nevím, zda kdy uvidím velkomožnějšího, samolibějšího nebo charismatičtějšího. Ani on mě ale nemohl ušetřit celkového dojmu obyčejnosti téhle adaptace; samozřejmě, že na propracovaných, místy přímo skvělých hereckých výkonech a vyvážené režii není nic obyčejného, ale já osobně se nemůžu ubránit pocitu, že Shakespearův Julius Caesar by měl ve filmu ukázat ještě víc: Řím ve vší své velikosti, kráse, slepotě a křehkosti. Je možné, že na tohle prostě televize nemá. To co ukázal Herbert Wise ale na vysoké tři hvězdičky (přinejmenším), bohatě stačí. // LEPŠÍ VERZE: Ježto pro mě byl Mankiewiczův velkofilm (1953) nepříjemným zklamáním, nevím bohužel o žádné jiné verzi Julia Caesara, kterou bych mohl doporučit.(17.2.2010)