Edible Insects
Obsahy(1)
Ne náhodou je považován za potravinu budoucnosti. Nevěříte? Pražený hmyz, hmyzí mouka nebo hmyzí chipsy potěší chuťové pohárky, dodají tělu potřebné živiny. Obsahují až 70 g bílkovin na 100 g hmyzu, mnohem méně tuku než hovězí a plno antioxidantů, aminokyselin a vitamínů. Navíc šetří životní prostředí. Není tedy divu, že jsou často označovány dokonce za superpotravinu. Vítejte při sledování dokumentu o podivuhodné říši jedlého hmyzu. Naše planeta se hemží životem. Jedna skupina živočišné říše je ale často přehlížena. Hmyz. Entomoložka Tanya Lattyová je posedlá hmyzem už dlouhé roky a má k tomu dobrý důvod. Hmyz najdeme všude. Tvoří dvě třetiny známých živočišných druhů. Na každého člověka připadá více než jedna miliarda hmyzích zástupců. Hmyz na Zemi úspěšně přežívá bezmála půl miliardy let. A dokázal se přizpůsobit téměř každé možné ekologické nice. Ať už žije samotářsky, nebo v ohromných koloniích, je hmyz skrytým přírodním fenoménem, který řídí náš svět. Opyluje, uklízí a zajišťuje rovnováhu v přírodě. Udržuje biosféru v chodu. Hmyz máme ve zvyku opomíjet, což je velká chyba, protože bez něj by ekosystémy na planetě nefungovaly. Vždyť se stará o všechno. Kdo by tedy neměl mít hmyz rád? (Česká televize)
(více)Recenze (4)
Hmyz na talíři mám rád. Chutná mi. Myslím, že lidé by hmyz měli jíst právě proto, že když je dobře připravený, tak je prostě dobrý. Stejně jako dobrý steak. Co už mám problém strávit je ta WOKE ECO COOL omáčka se kterou nám byl tento "dokument" předložen. Ta neuvěřitelná míra manipulce a selektivního výběru informací presentovaná skrze STRONG FEMALA CHARACTERS je opravdu nebetyčná. Léta slýcháme, jak málo zdrojů chování hmyzu spotřebuje oproti skotu. Ale nikdo nikdy neřeší, proč je tedy protein z hmyzu pořád o hodně, hodně dražší? Tento "dokument" rozhodně nevybočuje z řady, a poslušně nám také vysvětlí, že díky krávám se ničí planeta a GAIA brečí a tak bouci a jejich larvy jsou budoucnost! No question ask. To přeci je GENERAL KNOWLEDGE a tak naštěsí tady jsou STRONG FEMALE MAMAS které se postarají o to, aby svými hmyzoprodukujícími cecíky nakrmilly celý hladový svět a ještě ulechčili planetě. Noo a pokud ještě stále panují nějaké dohady např. ohledně chitinu a jeho vlivu na naše zažívání / zdraví, tak paní v "dokumentu" nám vysvětlí, že velkej mozek máme právě z pojídání hmyzu našimi předky v minulosti, a že chitin nám narovná naši biofloru ve střevech, takže je to win win!!! Jo, ale když někdo řekne, že před 12ti tisíci lety megafaunu mohl zabít dopad několika komet, což vyústilo ve velké potopy a konec doby ledový, tak je to FRINGE SCIENCE, ale toto je COOL, ECO a EQUITY, tak se na nic neptejte a běžte si koupit rozemletý broučí protein, protože pomůžete GAIE!!! ()
Ekologie bez iluzí a mýtů vtrhává do naší všednodennosti. Nejen mořské řasy, ale i hmyz. Proč ne? jen tomu dát řád a dobrou chuť. Jistotu kvalitních živin a cenové dostupnosti. Je-li možné jíst mlže a humry, je možné i tohle. Vracíme se k prvním praprimátům a našim hmyzožravým prapředkům? Planetu máme jen jednu. A žít dobře by měli všichni. ()
Hmyz jsem jedl jen na workshopu před pár lety na www.cvvz.cz . Před pár lety u nás měli na hmyz kuchařskou licenci jen dva kuchaři. Problém je, že v zemědělské krajině je jen zlomek hmyzu co dříve, Tím chybí i ptáci a uprostřed zemědělských lánů můžete zažít hrobové ticho. Když budeme hmyz uměle pěstovat na jídlo, bude možno na planetu nacpat další miliardy lidí a ta zkolabuje a zůstane jen přizpůsobivý hmyz. Dokument přináší výzkum, že chytin z hmyzu udržuje lidská střeva zdravá. Nedávno si totiž lékaři uvědomili, že střevo je další orgán ovlivňující zdraví , který řídí celé tělo. Dokument také nalézá řešení jak konzumenty přesvědčit, že něco , co vyleze z kanálu můžeme jíst. Bud namlít protejnovou moučku, nebo přesvdčit strávníky, že je to chutné. A optimisticky předpovídá snižující se cenu hmyzu. Ke shlédnutí do vypršení licence na https://www.ceskatelevize.cz/porady/14568608469-jedly-hmyz/ ()
Tak trochu mi to připomíná anabázi s Marsem. Až lidé nebudou moci obývat Zemi, mohli by se usadit tam. Proč by ne? Stejné je to i s hmyzem jako potravinou. Planeta bude přelidněná a neuživí nás, tak bychom mohli jít hmyz. A až sníme veškerý hmyz, začneme pojídat stromy. Až zmizí stromy, pustíme se do trávy. Pak kamení...atd. Zkrátka, nikdo neřeší příčinu, ale jen následek. Přirozeností člověka není ptát se, proč se to děje a jak tomu zabránit či to zpomalit. Ne, člověk řeší jen to, co dělat až to nastane. To já vidím jako problém. Hmyz jako takový je možná potravina budoucnosti, ostatně v mnoha zemích se už běžně konzumuje, ale já se nedivím, že pro mnoho lidí je to problém. Nikdo totiž v dokumentu nezmínil, že kráva vypadá jako kráva a trochu jako člověk. Prase vypadá jako prase a trochu jako člověk. I kuře vypadá jako kuře a pořád přívětivěji než pavouk nebo mravenec. Běžné zvíře má hlavu, nohy, tělo a možná i ocas. Jenže hmyz má tykadla, křídla, už svým, vzhledem vypadá nevábně. Ne že by lidé již nekonzumovali i běžně nevábně vypadající tvory, hlavně ty mořské, ale tady zase funguje osvědčená poučka mezi lidmi kolující, že co je z moře je zdravé. Hmyz je ale spojován se špínou (což zmíněno bylo), ale též nevypadá od pohledu lákavě. Ovšem jako prášek by to asi mělo velkou cenu, neboť to bych zkonzumoval nejspíš i já. Pravda je, že úkolem člověka by nemělo být sníst vše, co se hýbe jen proto, že můžeme, to bychom si také měli uvědomit. Navíc mi vadí, že v dokumentu nebyla zmíněna vůbec žádná negativa (pokud to teda nějaká má). Hlavně ale nebyl nikdo, kdo by oponoval. Jistě by se našly argumenty lidí proti konzumaci. Takhle to celé působilo sice jako vědecky opodstatněná a odůvodněná agitková propagace konzumace hmyzu, kterou natočili ti, co jsou toho jasným zastáncem. ()
Galerie (50)
Photo © WGBH
Reklama