Císařovy nové šaty
-
Emperor's New Clothes, The
Komedie
Německo / Itálie / Velká Británie, 2001, 107 min
Režie:
Alan TaylorHudba:
Rachel PortmanObsah
-
Napoleon Bonaparte, kdysi nejslavnější, nejmocnější muž světa, zemřel 5. května roku 1821 na ostrově sv. Heleny. Tak nám to alespoň tvrdí historické knihy. Ale je to skutečně pravda? Vždyť i ve vyhnanství byl stále obklopen hloučkem svých věrných, vždyť i po všech těch prohraných bitvách bylo jistě ve Francii ještě mnoho těch, kteří by se znovu nadšeně chopili pro svého milovaného císaře zbraně. Stačilo by jen vymyslet a uskutečnit plán, dokonalý plán Bonapartova útěku z ostře střeženého ostrova, a umožnit mu návrat do Paříže. K tomu by ovšem bylo nutno najít jeho dvojníka, který by byl schopen přesvědčit anglickou stráž, že ta "největší zrůda světa" je stále bezpečně internována na nepřístupném kusu země uprostřed oceánu. Dvojníka, jakým je například Eugene Lenormand, nejubožejší z ubohých, obyčejný námořník, pro nějž bude jistě ctí prokázat svému císaři tuto službu. Jenomže žádný plán nemůže být tak dokonalý, aby jej nedokázala ohrozit nějaká nepředvídaná okolnost. Třeba to, že za melasu se platí víc v Antverpách než v Brestu. Nebo to, že chlápkovi, který strávil celý život drhnutím paluby Napoleonových lodí se může měkká postel a skvělá krmě zalíbit natolik, že se jí nebude chtít vzdát. Jemnou, satiricko-romantickou komedii Císařovy nové šaty natočil režisér Taylor podle románu Simona Leyese Smrt Napoleona, a na jejím vyznění má jistě nemalý podíl herecký koncert Iana Holma v hlavní dvojroli. Pro Holma to bylo již třetí setkání s Napoleonem za jeho hereckou kariéru. V roce 1981 si jej zahrál v komedii Terryho Gilliama Time Bandits, o sedm let dříve jej představoval v televizním seriálu Napoleon a láska. V Císařových nových šatech, v níž musí Napoleon vybojovat svou poslední bitvu a rozhodnout se mezi slávou a láskou, dodal své postavě autokrata, objevujícího na stará kolena půvab a radosti obyčejného života, jistou melancholii i hluboký lidský rozměr. (oficiální text distributora)
Napoleon Bonaparte, kdysi nejslavnější, nejmocnější muž světa, zemřel 5. května roku 1821 na ostrově sv. Heleny. Tak nám to alespoň tvrdí historické knihy. Ale je to skutečně pravda? Vždyť i ve vyhnanství byl stále obklopen hloučkem svých věrných, vždyť i po všech těch prohraných bitvách bylo jistě ve Francii ještě mnoho těch, kteří by se znovu nadšeně chopili pro svého milovaného císaře zbraně. Stačilo by jen vymyslet a uskutečnit plán, dokonalý plán Bonapartova útěku z ostře střeženého ostrova, a umožnit mu návrat do Paříže. K tomu by ovšem bylo nutno najít jeho dvojníka, který by byl schopen přesvědčit anglickou stráž, že ta "největší zrůda světa" je stále bezpečně internována na nepřístupném kusu země uprostřed oceánu. Dvojníka, jakým je například Eugene Lenormand, nejubožejší z ubohých, obyčejný námořník, pro nějž bude jistě ctí prokázat svému císaři tuto službu. Jenomže žádný plán nemůže být tak dokonalý, aby jej nedokázala ohrozit nějaká nepředvídaná okolnost. Třeba to, že za melasu se platí víc v Antverpách než v Brestu. Nebo to, že chlápkovi, který strávil celý život drhnutím paluby Napoleonových lodí se může měkká postel a skvělá krmě zalíbit natolik, že se jí nebude chtít vzdát.
Jemnou, satiricko-romantickou komedii Císařovy nové šaty natočil režisér Taylor podle románu Simona Leyese Smrt Napoleona, a na jejím vyznění má jistě nemalý podíl herecký koncert Iana Holma v hlavní dvojroli. Pro Holma to bylo již třetí setkání s Napoleonem za jeho hereckou kariéru. V roce 1981 si jej zahrál v komedii Terryho Gilliama Time Bandits, o sedm let dříve jej představoval v televizním seriálu Napoleon a láska. V Císařových nových šatech, v níž musí Napoleon vybojovat svou poslední bitvu a rozhodnout se mezi slávou a láskou, dodal své postavě autokrata, objevujícího na stará kolena půvab a radosti obyčejného života, jistou melancholii i hluboký lidský rozměr. Komentáře uživatelů k filmu (12)
-
Renton
Scénář: Kevin Molony, Alan Taylor, Herbie Wave .. Pulčík "Bilbo Baggins" v dvojroli jako Eugene Lenormand a Napoleon Bonaparte. Zajímavá, ale ne zrovinka vtipná parahistorie.(11.11.2009)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $661,903║Tržby Celosvetovo $1,164,903║(23.3.2009)
-
gudaulin
Císařovy nové šaty se řadí k těm filmům, které se dají bez obav jednou zkouknout a jejich podoba diváka neurazí, nicméně po jeho zhlédnutí si řeknou, škoda, mohlo to být mnohem lepší. Ten promarněný potenciál je cítit hned po úvodní expozici, kde v rozporu s tradovanou představou zatvrzelých historiků, že císař Napoleon zemřel na ostrově sv. Heleny, sledujeme únik uvězněného monarchy a jeho záměnu za dvojníka. Tenhle nápad mohl vést k rozehrání celé palety scénáristických hříček, mohlo jít o fantasy s námětem alternativní historie - Napoleon konec konců uvažoval, že by emigroval do latinské Ameriky a postavil se do čela probíhající revoluce proti španělským kolonizátorům, mohlo jít o skvělou komedii ve stylu Manželé z roku 2, mohlo jít o obdobu našeho Prince a chuďase, kdy by Napoleon mohl dostat lekci a poznat odvrácenou tvář impéria budovaného na kostech statisíců vojáků, a mohlo jít v neposlední řadě o nádherný milostný příběh stárnoucího muže, který už nedoufal, že ještě pozná lásku nezatíženou mocenským postavením a intrikami. Jenže scénárista patří ve svém řemesle k beznadějnému průměru a totéž bude platit nejspíš i o osobě režiséra. Nakonec tedy vznikla lehce úsměvná romance, která se z hlavy vykouří za pár hodin, a jediné, čím se může chlubit, je herecké obsazení v čele s Ianem Holmem a především soundtrack, který jako by do filmu zabloudil omylem z nějakého špičkového historického velkofilmu. Vlastně abych nebyl tak přísný, dvě scény přece jen stojí za zapamatování. První, kde Napoleon ožije ve vzpomínkách na zašlou válečnickou slávu a začne organizovat zaměstnance zelinářské firmy jako by připravoval šiky k dobytí významného města a ne zvyšování obratu. A podruhé, když trvá na své identitě a je odvedený do ústavu pro chorobomyslné, kde se setká s desítkami dalších Napoleonů. To je jediná scéna ve filmu, která má skutečnou atmosféru. Celkový dojem: 55 %.(21.6.2010)
-
LiVentura
Záměna francouzského císaře...? Hmm...pěkné.(10.11.2009)
-
ZIASystems
Ve dějepise jsme se to učili úplně špatně. Napoleon Bonaparte nezemřel ve svém ostrovním vězení, nýbrž se mu za pomoci věrných služebníků podařilo sehnat dvojníka, který měl ve vhodnou dobu, až se pravý Napoleon dostane do Paříže, přiznat kdo ve skutečnosti je. Včechno ovšem dopadlo trochu jinak... dvojníkovi se zalíbilo pohodlné domácí vězení, pozměňování Napoleonových pamětí a cpaní se až k prasknutí... zatímco velký stratég Napoleon někde v hlubinách Paříže organizuje armádu zelinářů, aby se tento rok prodalo více melounů, zamiluje se... a najednou si není jistý, zda chce znovu povstat v čele francouzského lidu. Velice milá a chytrá komedie, která není ani trochu bláznivá. No, možná malilinko.(20.6.2004)
-
ic
Nevím jestli zrovna komedie je tady ten správný žánr, ale asi lepší je nějaký než žádný.(12.11.2009)
-
hans500
Potenciál nebyl využit naplno, ale i tak je to dobré, i když ne příliš vtipné, přesto zajímavé. Ian Holm v roli Napoleona ja ovšem bezchybný (není divu, Napoleona si již dříve zahrál a to dokonce dvakrát: nejprve v seriálu "Napoleon and Love" z roku 1974 a poté ve filmu Terryho Gilliama "Zloději času / Bandité času" z roku 1981).(11.11.2009)
-
askina
Zajímavý nápad, ale rozhodně z něho mohlo být vytěženo mnohem víc.(11.11.2009)
-
pakobylka
Nevyužitý potenciál ... Přesto se tady najdou vtipné a nápadité scény - za nejskvělejší z nich považuji odhalení Napoleonovy geniální strategie úspěšného prodeje melounů, ta je opravdu hodna osobnosti velkého vojevůdce ... ;-)) ... Bohužel už nenásleduje žádná další, která by se jí vyrovnala ... 2,5*(11.11.2009)
-
René
Ani zajímavé, ani vtipné a už vůbec ne chytré. I když to zas tolik neurazí. Alespoň mě ne.(6.7.2010)
-
zdendap
Napoleon jako lidská bytost, která je láskou vyléčena z dobyvačných choutek. Samozřejmě člověk od půlky filmu ví, jak film skončí, ale i tak je film příjemný a pohodový.(12.11.2009)
-
Srokis
Sledoval jsem to sice jen jedním okem, ale hned na úvod mě praštila přes uši hudba. Typická Rachel Portman a opět nádherný hudební motiv, který se táhne celým filmem. Hlavně u melounů a při titulcích jsem chrochtal blahem. Ještě doplním, že jako komedie mi to moc nepřišlo a "veselou" atmosféru tam vytvářela právě ta zmiňovaná hudba.(12.11.2009)
